Zajímavý a příjemný článek. O tom prvním českém kavárníkovi jsem ani nevěděla. Co vím, jedna malá literární je v podchodu Lucerny a taky se mi líbí U Sv.Vojtěcha, ale ta není vyloženě literární.

Mockrát děkuji. V podchodu Lucerny je tuším kavárna Řehoř Samsa, druhou zmíněnou neznám. V Praze se takových podniků najde díkybohu celkem dost, to třeba u nás na Kladně skoro žádný...

Karma:) Jen mi tam chybí něco ze současnosti:) Salmovská, FRA, Řetězová:)

Máte pravdu, však je to téma na celou knihu, v dotyčném čísle Půlnočního expresu jsme alespoň nabídli fotografické srovnání kdysi slavných kaváren a jejich současného stavu – bilance to není právě radostná, ale některé z nich přece jen nesou prapor zlaté kavárnické éry dál (Louvre, Slavia, Montmartre). A je dobře, že vznikají podniky nové, přinášející vedle kvalitní kávy i bohatý kulturní program – některé z nich jste ostatně sama jmenovala...

Pěkné čtení. Jen bych doplnil, že v menších městech, kde literátů není ani jako šafránu, sloužily kavárny jako herny šachu. Dodnes mám v živé paměti řecké imigranty, kteří v naší městské kavárně této bohulibé zábavě holdovali každé nedělní dopoledne (samozřejmě bez bab, jak je u nich zvykem) a hulili přitom šíleně smradlavá cigára. Dnes se bohužel díky recesi rozdíly mezi podniky stírají a pivo vám natočí třeba i v secesní cukrárně.

Děkuji za komentář. Ono ve velkých městech existovaly také kavárny různé orientace, zde i v rámci podniků s uměleckou klientelou - kavárny divadelní, filmové atd. Je to zkrátka výživné a zajímavé téma, nejcennější jsou ovšem výpovědi pamětníků a v tom právě literáti hrají hlavní roli...

A právě zde se zrodila celá řada literárních i dramatických děl.......KARMA