V teplejších oblastech pod duby se dají najít nejen vzácné houby, ale i všeobecně známé. Jako je tento hřib, který je jedlý a chutný
Dalším úlovkem z teplejší oblasti je tento hřib dubový, který je mimo jiné, jeden z nejčasnějších hřibů.
Hřib dubový roste hojně především pod duby, ale i třeba buky nebo lipami. Vzácně může vyrůst pod jehličnany. Je to jeden ze zástupců tzv. praváků, čili pravých hřibů. Je to spolu s hřibem kovářem nejčasnější hřib. Pokud je příznivé počasí, tak se dá najít i v dubnu. Je jedlý a veřejně známý, kterého sbírá téměř každý houbař.
Klobouk je jemně plstnatý, většinou v různých hnědých odstínech, Třeň je bělavý nebo nahnědlý se síťkou. Póry jsou nejdříve bílé, později žluté. Po poranění nebo na řezu nemění barvu.
Záměna je možná především za hřib smrkový. Tmá hladký klobouk, roste o něco později a častěji roste pod jehličnany. Hřib borový, je už trochu vzácnější, jen místy hojnější. Roste pod borovicemi nebo buky, Oproti hřibu dubovému má klobouk s červenými tóny. Poslední záměnu zde uvedu za hřib bronzový. Ten je vzácnější a roste především pod duby v teplejších oblastech na vápenci. Klobouk je tmavší a póry zůstávají dlouho bílé. Všechny tyto druhy jsou jedlé(i když by se některé druhy sbírat neměly).
Občas se uvádí záměna za jedovatou závojenku olovovou. Která v mládí může připomínat zavřený hřib. Ta roste spíše vzácněji v teplejších oblastech, především pod duby na vápenci. Pod kloboukem má nažloutlé lupeny, které se později barví do růžova od výtrusného prachu. Tato houba způsobuje nepříjemné otravy, které mohou trvat i několik dní, výjimečně mohou skončit i smrtí.
Tohoto hřiba jsem našel nejen v teplejší oblasti, ale nacházím ho občas i na sídlišti pod lipami.
Přeji hodně štěstí při hledání hub :-)
