Po stopách Aloise Nebela (skorofotoblog)

Návštěvu tohoto filmu jsem nejprve trochu odkládal, v kině mne potom hodně potěšil a nadchl, zejména celkovou atmosferou, výtvarným provedením a hudbou. Asi nejvíce mne zaujalo to, že neřeší problémy mutantů na planetě XY, ale jde o lidi z našeho blízkého okolí a českého prostředí. Tuto část Jeseníků skoro neznám a tak mne okamžitě lákalo vyrazit se tam podívat a projít, ideálně v pravém listopadovém počasí... a jak jinak než vlakem ...

 Už cesta přes vesnice s názvy jako Bohdíkov a Komňátka má v sobě příslib tajemného. Procházka mezi "Bílým potokem", Ramzovou, Ostružnou a Branou v mlhavém podzimním dni, kdy je slyšet jen sem tam pták a zahoukání Jeseničáku se ozvěnou nese dlouhé vteřiny, najednou se ojeví Brejlovec nebo Apollo, občas se ukáže zajímavý pohled, když se mlha trochu zvedne, to celé má něco do sebe... Na každém kroku se objevují pohledy a detaily připomínající Aloisův příběh, jen nikde ani živáčka...

K celé atmosféře se mi nějak nehodily barvy a ani hodně odstínů šedé. Doufám, že vás následující pokus neurazí (a alespoň ukáže, o kolik je film výtvarně zajímavější a propracovanější). Ale třeba i vás vyláká k výletu. I proto fotky nepopisuji a nechávám na vás, ať na "Bílý Potok" a další zajímavá místa narazíte sami...