- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dlouho jsem utkání české fotbalové reprezentace ignoroval. Výsledkově i fanouškovsky to stálo za velký nic, Jarolímova arogance a jeho zvláštní nominace mě přímo odpuzovaly. Fakt je ten, že jsem dokonce dílem fandil soupeřům a dílem mi to bylo šumák. Až konečně prozřel i svaz a Jarolíma vyhodil. A ledy se hnuly.
Šilhavý mě naplňoval optimismem, jeho lidský přístup mi je rozhodně bližší než Jarolímovo profesionální buranství a i sami hráči si libovali, že se v kabině vyčistil vzduch. Tak hurá, říkám si. Zase jim budu držet palce. Bylo mi jasné, že generace Nedvědů, Kollerů a Rosických je nenávratně fuč, ale i tak jsem byl přesvědčen, že máme zajímavé hráče, a že bychom mohli ňáký housle v Evropě hrát. Když ne na špici (jojo, Brücknerovy časy jsou pryč), tak aspoň nějak tak důstojně strašit obrany favoritů.
Jestli tato všechna moje očekávání naplňovaly dosavadní zápasy pod Šilhavým aspoň z osmdesáti procent (vyjma utkání s Anglií), tak první na vlastní oči viděný mač moje ideály roztrhal na kusy. Při sledování zápasu s Kosovem se mi jako tik opět vracel ten už skoro zapomenutý pocit, že vnitřně držím raději se soupeřem, než s našima. Tak tohle měla být ta obrozená parta? Nevím, já viděl fakt docela ubohý výkony a hlavně nesnesitelně nudný fotbal. Nikdo to nedokázal zvednout, zařvat a zařadit alespoň trojku, aby jsme se taky trochu rychlejc hnali dopředu a ne jen zoufale roztahovat hru do stran. Kdyby to šlo, tak jsme za chvilku čutali balón v ulicích Prištiny. A tolik malých domů Vaclík asi taky nepamatuje. Prohra tedy víc než zasloužená a nádavkem trapná. Trapnější jak červený trenky pod džínama.
Takže vše velelo k tomu, že v Černý Hoře musejí chlapci zabrat, chtějí-li trochu napravit dojem. Najednou se ze zápasu s outsiderem skupiny stal důležitý mač, kde nešlo o skóre, ale o body a omluvu. O tu omluvu především před sebou samými. A uff, povedlo se. Dali jsme Černohorcům tři fíky a celkem bez pohromy se procpali na druhý místo tabulky. Dlužno dodat, že očekávaně. Cokoliv jinýho by asi rozkymácelo jinak bohorovný klid na Strahově. Dál to máme ve svých rukou a jsme zase natěšení na účast na ME. Teda vše je zase v oukleji a hoši jsou opět za kingy. Přesto mi v tom neštimuje pár věcí.
Stále se v noci budím z toho strašidelnýho výkonu v Prištině. Jsem ještě ze starý školy, a tak si myslím, že Kosovo by nám fakt nemělo dělat vážnější potíže. Teda pokud chceme na ME. A taky si myslím, že i profesorský fotbal se musí umět, a že ke všem soupeřům by se mělo přistupovat tak, jako by jsme hráli proti Brazilcům. Teda aspoň do tý doby, než bude jasný, jak jsou karty rozdány. Zodpovědně vzadu a odvážně dopředu. Nic z toho hoši proti Kosovu neukázali, jen se trapně snažili moc se neunavit a tvářili se jako jedenáctka mistrů světa.
Ale oukej, občas se něco takovýho podaří. Teda, že prohrajete tam, kde to nečekáte. Že tomu jdete vědomě naproti a protože máte den blbec, nedá se to zvrátit. Fajn, stalo se, umeju si hlavu a těším se na další zápas, abych dal téhle trapnosti zapomenout. Jenže chlapci po zápase zareagovali úplně jinak a hlavně špatně. Především, všichni v trapném výkonu a porážce v Kosovu, viděli jen drobnou komplikaci v cestě za očekávaným suverénním postupem na ME. Drobná lapálie, která se přihodí tak jednou za sto let. Nic, co by mělo pány mistry rozhodit. I trenér Šilhavý to tak viděl. Stačí porazit Černou Horu a jsme zase z obliga. V pohodě, v oukleji. Bořil a Vaclík žvatlají něco o perfektním výkonu, který fanoušek vůbec neocenil (jen přitažlivost zemská a nerovnost trávníku je toho příčinou, že rupli) a Kadeřábek si malinko stěžuje, že jim to fanoušci dávají sežrat. A do toho tedy trenér, který v tom vidí jen malou komplikaci, že nevyhráli.
Já v tom naopak vidím problém. A zásadní. Problém, který nás může stát postup na ME. A přitom je to jednoduchý: pojmenovat věci pravými jmény. Říci si, že jsme něco podělali a nebarvit trávu na zeleno. Prohra je vždycky prohra a kritika není frontální útok na lidská práva. Jedna porážka Černý Hory (která v kvaldě ještě nevyhrála), jeden přátelák s Brazilcema a lavička v bundeslize, z nás ještě nedělá mistry Evropy. Tak bacha na to!
A takhle to vidím já. Mějte hezkej tejden.
Další články autora |
Dukelská, Mělník
3 990 000 Kč