Zamyšlení nad terorismem v kostele

Před nedávnem zabili dva muslimští mladíci ve Francii katolického kněze přímo v kostele při bohoslužbě. Tento čin je velmi barbarský a zbabělý. Mladíkům nebylo líto starého muže a zabili ho zvláště nehumánním způsobem.

Policie oba mladíky právem zabila.

Tito mladíci byli druhou generací přistěhovalců a jejich rodiče jsou zděšeni jejich činem.  Kněz otec Jacques Hamel zcela jistě zemřel za svou víru mučednickou smrtí.

Je to již dávno, co jsem se zúčastnil katolické mše.  Několik starých babiček jeden muž středního věku a dvě slečny. Nelze se divit, jsme neateističtější zemí v Evropě.  Před deseti lety jsem byl ve Francii, trochu času jsem využil k procházce městem. Z docela velkého kostela zazníval zpěv.  Tak jsem nakoukl dovnitř a obrázek byl skoro stejný jako u nás. Účast věřících na mši byla víc než mizerná.

V mešitě jsem nikdy nebyl, znám jen videa.  S účastí na bohoslužbách asi muslimové nemají problém. A to jsou většinou jen muži. Muslimové jsou svému bohu mnohem víc oddáni než současní křesťané a mnoho z nich je ochotno za něj i zemřít (a nejsou to jen zfanatizovaní teroristé).

Takový teroristický čin, jako v kostele ve Francii, by se pro hojnou účast věřících v mešitě stát nemohl. 

Čím to, že jsme ztratili víru ve svého Boha a muslimové ne?  Všechny známé kultury v něco věřily. V co ale věříme my?  Má naše současná společnost víru v něco, co nás bude sjednocovat jak islám muslimy? Je to víra v demokracii, víra v EU, víra v Krista?

Život s vírou v něco je mnohem jednodušší než nevěřit v nic. Možná i proto jsme bohatí, ale asi méně šťastní, než chudí domorodci někde v Asii. Usebrání se v tichém kostele, nebo naopak společná modlitba je stejně účinná jako seance u cvokaře. A to nám možná chybí.

 Jak vnímá islámský svět odstraňování šílených diktátorů a import demokracie, provozovaný USA a námi (Evropou)? Nejčastější zkratka tohoto střetnutí pro muslimy je boj křesťanství a islámu. Něco jako křižácké války. A muslimové jsou ochotni bojovat a zemřít.

Co drží Evropu pohromadě, pro jaký ideál jsme ochotni třeba něco obětovat?  Je to víra v demokracii? Myšlenka evropské unie to zcela jistě nebude, jak ukázal brexit. Sjednocující náboženství asi také ne. Opustili jsme svoji víru v Boha, nebo on opustil nás. Jsme ještě dnes schopni v něco věřit? A třeba za to jít bojovat a i zemřít jako naši předkové před 77. Lety?  

Lidé v USA věří ve velikost Ameriky (supervelmoc), v americký sen vyšvihnout se díky svým schopnostem. A také většina Američanů praktikuje křesťanskou víru. A v co věříme my v Evropě?  Věříme alespoň sami v sebe?  Máme málo dětí, nejsme schopni dávat víc peněz na obranu a nezvládáme platit svoje dluhy. Je podobnost s upadající Římskou říší čistě náhodná? A můžeme s tím něco udělat?