Zeman a Klaus – protipóly anebo parťáci? Obojí!

Místo tradičního blogu Vám dnes přináším odpovědi na otázky, které mi položil jeden internetový portál.

1. Co soudíte o v určitém slova smyslu spojenectví Klause a Zemana, které začalo oposmlouvou?

Dalo by se říci, že se ideologické póly přitahují, ale to v tomto případě není  to nejpodstatnější. Mimo jiné proto, neboť Klaus je spíše rétorický pravičák, ale jeho reálná politická rozhodnutí nemají s tradiční konzervativní pravicí příliš společného. A ani Zeman není klasickým typem levicového předáka. Vždy byl spíše salónním futurologem a vizionářem. Oba jsou svou výbavou odtrženi od reálného života. Ani jejich vzdělanost a inteligence jim nepomohla ve velmi nedobrém odhadu na lidi. Na vrcholu moci podléhali vábení lichotníků. Oba mají nízkou míru empatie. Oposmlouva byl Klausův trik, na nějž Zeman skočil, neboť si chtěl plnými doušky užít pocitu vítězství. Ta tam byla razance proklamované akce“ čisté ruce“. V pozadí se rodily nové dohody na půdorysu Langer-Gross a stát přešel pod kontrolu klientelistických sítí. Na tento trend pak navázali až obludným způsobem Topolánek, Kalousek aj. Pokračování spojenectví není překvapivé. Vítěz píše dějiny. A Klaus si říká, když už teda musí odejít, nechť je tam jeho dlouholetý parťák i oponent v jedné osobě.

2. Bude podle Vás pokračovat i se Zemanem na hradě?

Pokud bude chtít Zeman ve své poslední politické roli uspět, pak se bude muset od Klause oprostit. Prozatím to tak nevypadá. Mám zkušenost, že podpora Klause v prezidentské kampani mu hlasy spíše ubírala. Pragmatická dělba moci a vlivu je něco jiného než dohoda o stabilitě a společných hodnotách. Mám stále dojem, že oba pánové do této interpretace společné minulosti spíše projektují své dojmy a pocity než realitu a fakta. Vyšší kartu má nyní Zeman. Na něm záleží. Nedůstojný Klausův odchod, spojený s šokující amnestií a kopáním kolem sebe, si nezaslouží příliš respektu a uznání.

3. Nejsou si v tom, že se stýkají, obklopují či mají za sebou podivné lidi podobní?

Ano, v mnohém je to pravda, ale rozdíly přeci jenom existují. Znám oba pány docela dobře a rozdíly mezi nimi existují a jsou podstatné. Zeman k životu nepotřebuje prvoplánové atributy moci, není to „numismatik“ a sběratel luxusu. Je spokojen ve svém velmi skromném venkovském sídle, kde dokáže být velmi milým hostitelem. Dokáže vyslechnout partnera v diskusi, udělat si sám ze sebe legraci a dokonce si přiznat chybu. To vše je u Klause nepředstavitelné. Oba občas propůjčují lidem ve své blízkosti příliš volný mandát, a ne vždy se to vyplácí. Ovšem u Zemana bych si vsadil na to, že jeho občasné personální kiksy nejsou produktem žádných her a konstrukcí, naopak, jsou spontánní. U Klause bych si tím nebyl jist, a to i proto, neboť Klausův kontakt se světem různých vrstev podnikatelských sítí byl v posledních 15 ti letech mnohem intenzivnější.

4. Je třeba se obávat bratření se s Ruskem?

Klausův příklon k Rusku v posledních letech nešlo přehlédnout. Dokonce si myslím, že je to jeden z klíčových momentů jeho až zběsilé kritiky EU. A značně tím devalvoval i některé rozumné kritické názory na podobu evropské integrace. Chci věřit tomu, že Klaus byl na počátku své kariéry jen dobře připraven a ne připravován. Podivný byl i jeho otevřený lobbing pro skupinu PPF v Rusku, zvláště v souvislosti s jeho novou rolí v institutu, kterému dal své jméno, a který financuje Petr Kellner. Vazby na Rusko má i Zemanovo okolí, ale myslím si, že Zeman je poučen a bude hrát na větším hřišti, zvláště vůči Německu, EU, ale i dalším mimoevropským zemím. Nechme se překvapit. Ovšem pozice ruského kapitálu v ČR je již nyní tak zásadní, že to nezmění ani Zeman a nezměnil by to pravděpodobně ani nikdo jiný.

5. Ostatně podobnost je i  v egu či narcismu nebo ne?

Zahledění do sebe sama je jím oběma blízké. Ovšem u Klause to již naplňuje všechny příznaky těžké osobnostní úchylky. Zeman se má rád, rád se poslouchá, rád útočí, občas i uráží, ale ještě se umí podívat sám na sebe. Ještě neztratil lidský rozměr. I ve svých výpadech je přirozený, není to pouhý kalkul uražené pýchy. A krom toho má tu výhodu, že již zažil pád a osamění. Klause to čeká až teď a zoufale na to není připraven. Moudrost stáří nepřichází. Klaus se tak stává nedůtklivým reliktem minulosti.

6. Jak hodnotíte Zemanův nástupnický projev?

Zeman dokáže mluvit z patra, je přesvědčivý a má lépe posazený hlas. Mám však dojem, že není v dobré fyzické kondici. Jeho projev byl mnohem lepší v první polovině. Považuji za chybu, že sklouznul k lacinému útoku na média. Ale vlastně ani tímto příliš nepřekvapil. Na jeho první státnické kroky si počkejme. Poradil bych mu raději pozvolný nástup a méně hřmotné razance.

7. Co vůbec soudíte o Miloši Zemanovi?

Miloš Zeman je Miloš Zeman, je to originál, který se umí trefit do vkusu většinového publika. Přeji mu upřímně, aby svou novou výzvu zvládl důstojně a aby se poučil z chyb svého předchůdce.