Recept na vítězný volební dort

Než se pustíte do čtení návodu toho, jak a z čeho připravit vítězný volební dort, tak si nejprve připomeňte inspirativní pohádku Josefa Čapka o tom, jak to dopadlo s dortem, který připravili pejsek s kočičkou.

Pejsek s kočičkou se rozhodli, že si udělají ten nejlepší dort. „To nic není“, řekl pejsek, „to je lehké, to já vím, jak se takový dort dělá. To se do takového dortu dá včecko, co je k jídlu nejlepší, včecko, co nejraději jíš, a pak je ten dort nejlepší. Když tam dáš takových nejlepších jídel pět, tak bude pětkrát dobrý, když jich tam dáš deset, tak je desetkrát dobrý. Ale my jich tam dáme sto a bude to stokrát dobrý!“

Nuže, můžeme začít. Nejprve potřebujeme silný příběh. Nového hrdinu, spasitele, osobní příklad, úspěšného lídra. Nejlépe takového, který se politikou prý nikdy neumazal a do nedávna se politicky nijak nevyhraňoval a nevyjadřoval. Měl by umět překonávat bariéry nepochopení. Měl by být přijatelný pro masy z bývalé šedé zóny. Úspěšný v každé době. Bývalý člen KSČ nevadí, kontakty s Stb nevadí. Byznys se státem také nevadí. Šup s ním do hrnce.

A teď trocha koření. Šoupneme tam pořádnou dávku silné protikorupční rétoriky. „Všichni jsou blbci, kteří okrádají spoluobčany“. To je ono. To určitě zabere. Nemusíme se trápit detaily svého vlastního programu, strukturou strany i personálním obsazením. Ostatně i ti dinosauři kdysi zabrali.

A co dál? Tisíce billboardů, city lightů, direct mailů, plakátů, letáků, inzerátů,… Sypeme a sypeme. A ještě trochu, ať to frčí. Na peníze nehleďme. Žádný strop neexistuje.
Tak, a teď média. Co s nimi? Koupit a rovnou řídit. Žádný kecy. Ať to stojí, co to stojí. Ještě musíme přihodit průzkumy veřejného mínění. Lidi to mají rádi. To se nám v tom dortíku bude vždycky hodit. S těmi se taky šetřit nesmí. To by nám pak nechutnalo.

A teď by to chtělo ještě pár třešniček. Co třeba slavný žokej? Jasně. To je ono. Pak by se hodil hrdina z Nagana a nezapomeňme na zlatého slavíka. Přihoďme ještě populárního herce kladných rolí. To má v Česku tradici. Tak, a ještě nějaký ten novinář a evropský vyjednávač, aby bylo vidět, že nejsme jenom nějaká česko-slovenská zaprděná pavlač. Ještě přidáme další úspěšné hochy z byznysu. Všichni chtějí být přeci úspěšní, tak ať si to užijí.

Mělo by se to teď něčím zjemnit, aby těch ostrých chutí nebylo až příliš. Přihodíme na závěr jemnější mluvu,… Trocha vstřícnosti a tajemného úsměvu jistě taky neuškodí. Jako předkrm lze nabízet produkci domácí výroby, těch máme přeci dost. Tak, a je to, to bychom měli. Sláva a hurá! Kdo neskáče, není skokan!

Pusťte se do toho. Bude Vám možná líp. Kdo ví? Nezbývá než popřát dobrou chuť či spíše dobré zažívání. Ale pozor, každá pohádka nemusí vždy skončit dobře.