Normalizační retro
Prostředí je nejprestižnější možné – ve Španělském sále pražského Hradu. Generálním partnerem je pochopitelně společnost ČEZ. Celá noblesní a štědře dotovaná akce je jakousi oslavou českého posttotalitního kapitalismu.
Letošními gentlemany roku se stali pánové Miloš Zeman, Václav Klaus a krom jiných i Štěpán Popovič.
První dva za to, jak nás údajně provedli z jednoho režimu do druhého – bezbolestně a nekrvavě. U Štěpána Popoviče šlo asi o celoživotní zásluhy. Štěpán Popovič je klíčovým spolutvůrcem kariéry Petra Kellnera. Po té působil v pozici předsedy dozorčí rady české části PPF, ale jeho stopu nalezneme i u Harvardských investičních fondů (více opět na http://www.mapovani.cz/)
V roce 2011 získala v této anketě titul „Lady pro“ Jana Nagyová, dnes Nečasová, kterou Karel Muzikář st. v té době obdarovával drahými šperky. Karel Muzikář st. je šedou eminencí českého byznysu a politiky. Je to bývalý člen KSČ, voják z povolání a v osmdesátých letech prožil část kariéry v několika podnicích zahraničního obchodu. Jeho syn Karel Muzikář ml. je vlivným právníkem a lobbistou. Mimo jiné je dlouholetým přítelem Pavla Béma a bývalým právním poradcem Václava Klause. Karel Muzikář st. je letitým souputníkem Václava Klause. Svého času si z něj udělal výdělečnou obchodní značku, podobně jako kdysi Peter Kovarčík či Milan Velek. Všichni tři patří mezi ty, kteří se vždy oháněli pojmy jako reformy, svoboda, demokracie, volný trh apod., ale ve skutečnosti šlo o ovládnutí pozic, v době, kdy v klientelistickém a kmotrovském prostředí proběhl grandiózní beztrestný výprodej země. Ale těch zkušených hráčů z pézetek a nomenklaturních předlistopadových struktur bylo na scéně více a sehráli s námi opravdový kabaret. A jak vidno – hrají ho vesele dál.
25. srpna 2011 v rozhovoru pro časopis Ekonom říká Karel Muzikář st. i toto:
• „Vždy jsem byl naladěn na Klause. Klaus je jedním z mála, který si zachoval chladnou hlavu, zejména ve vztahu k Rusku.
• Pamatuji se na to, jak jsem kdysi letěl s tehdejším premiérem Klausem do Japonska, a museli jsme tankovat v kazašské Astaně. Když se to dozvěděl tamní prezident Nazarbajev, tak Klause vyzvedl a dvě hodiny mu ukazoval, jak jeho země jde kupředu.
• Moje společnost Comenius pomáhá sestavovat tyto politicko-byznysové mise.
• Ideálním člověkem do takové mise je Peter Kuchár, ředitel firmy Prominecon (pozn. dříve společnost Navatyp, údajně vlastněná pány Janouškem a Hrdličkou). Je to fantastický člověk, který umí za půl hodiny navázat s každým přátelský vztah.
• Václav Klaus naši republiku reprezentuje na nejvyšší úrovni výborným až neuvěřitelným způsobem. Sám jsem viděl, když se v Uzbekistánu při jedné návštěvě jeho prezident Karimov skoro rozplakal.
• Na ruské straně byly problémy s modernizací vrtulníků. Když jsem se dozvěděl, že prezidenta Klause přijme jeho ruský protějšek Medveděv, poprosil jsem Klause, aby to zmínil. Samozřejmě to pomohlo.
• Podal jsem žalobu na ochranu osobnosti. Každá země má přeci svoji rozvědku. A pracovníci rozvědky jsou úplně něco jiného než nějací udavači. V Německu byl abwehr, to byli úplně jiní lidé než gestapáci. Tohle všichni víme. Ale najednou se tady rozhodne, že se odtajní lidé, kteří pracovali pro stát. Tak to se mě dotýká“.
Do atmosféry normalizačního retra patří i nedávné pokání přerostlého svazáka Standy Grosse a především totální dominance Andreje Babiše, který je se svou koncentrací moci mediální, politické a byznysové naprosto unikátní postavou i v mezinárodním měřítku. To je více než střet zájmů, to je uchvácení zájmů a ve svých důsledcích i státu a jeho institucí. A nebrání tomu ani jeho svérázný příběh, který je svorníkem mezi husákovskou dvojí morálkou a modelem posttotalitního zlatokopeckého kapitalismu. Příznačné je i to, že se osudy Babiše a Grosse před více než 10 ti lety protnuly.
Normalizační retro prorostlo do naší posttotalitní reality. Kdo to režíroval a režíruje? Komu vlastně patří náš stát? Vyčerpávající odpovědi se asi už nikdy nedočkáme. My vlastně nevíme, jaké spisy StB skartoval v prosinci 1989 generál Lorenc a jeho kumpáni. My neznáme jména z početné agenturní sítě KGB a GRU v Československu z konce osmdesátých let. Kdo stvořil tu českou smetánku? Kdo je skutečným vlastníkem party „Dolce vita“? Těžko se můžeme vyrovnávat s vlastní minulostí, když ji vlastně neznáme. I proto u nás dominuje normalizační retro v „moderním“ tržním kabátě. Národ, který zapomněl (nebo nezná) vlastní minulost, je odsouzen ji prožívat znovu.
Petr Havlík
Nenávistný Klaus a nevyzpytatelný Zeman
Dnešní prezident a včerejší prezident republiky mají mnoho společného. Opět nám to předvedli v posledních několika dnech. Oba jsou to egocentrici. Oba jsou živoucími relikty minulosti. Oba nedokážou vážit slova dříve, než je vysloví.
Petr Havlík
Stvrzeno – Česká republika v područí oligarchie
Termín oligarchie má svůj původ v řeckém slově oligos – málokterý. Oligarchie je forma vlády, při níž státní moc patří několika osobám nebo nevelké skupině lidí (většinou ekonomicky velmi silných). Bývají označováni jako vládnoucí skupiny, například též jako finanční oligarchie.
Petr Havlík
Český národní zájem v režii československých oligarchů
Přesně měsíc před pětadvacátým výročím 17. listopadu 1989 se v konferenčním sále České národní banky uskutečnila konference, která hledala odpověď na otázku „Co je to český národní zájem?“. Konferenci pořádaly Lidové noviny. S jistou nadsázkou by se dalo říci, že jsou dnes spíše tiskovým orgánem soudruha oligarchy, který je zároveň jejich vlastníkem. Bylo tedy logické, že hlavním řečníkem akce nebyl nikdo jiný než samotný Andrej Babiš.
Petr Havlík
Welcome to Babišistan
„Babišismus“ je starý tradiční systém klientů, jak ho zrodila republika ve starém Římě. Spojoval plebeje s patriciji. Plebejové (klienti) získávali od patricijů (patronů, nebo li též optimátů) společenskou nebo ekonomickou podporu (případně obojí) a na oplátku sloužili jejich mocenským zájmům. Většinou nevěděli, kam přesně mysl patronů míří, nebo to dokonce cíleně vytěsňovali, neboť patron jim pomohl k uspokojení vlastních ambicí a materiálních potřeb.
Petr Havlík
Nad Prahou sa blýská, hromy divo bijú
Za posledních dvanáct měsíců jsme absolvovali předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, volby do Evropského parlamentu a teď volby komunální a senátní, které ukončí jejich následující druhé kolo. To je porce jako hrom i pro hodně otrlého voliče.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
- Počet článků 239
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1731x