Útok v metru: kdo trestá nevinné, šetří viníky

„Už víme kdo a jak. Mým čekistům stačil jeden den, aby zadrželi viníky útoku v metru. Nyní provedeme čistku na všech úrovních. Odhalíme ještě tisíc podobných zločinů. Zanalyzujeme výpovědi politiků. Ta pátá kolona nám odkryje, kdo si to objednal. Okamžitě si je předvolejte a proveďte výslechy bez ohledu na nějakou demokracii a křik zahraničních nohsledů“. Tato slova již nikoho nenechají na pochybách, k čemu běloruský diktátor potřeboval útok v minském metru.

Situace v Bělorusku se vyvíjí podle nejčernějšího scénáře. Byli zatčeni viníci útoku. Nyní si je vezme do parády KGB a vojenská kontrarozvědka. Moc práce s nimi nebude. Slib změny trestu smrti na doživotní žalář vystačí. Za odměnu se přiznají ke všemu – přiznají, že to lídři opozice a „západní dárci moci“ si u nich objednali výbuch bomby v metru. Přijde ohromná vlna zatýkání v řadách opozice. Politické strany budou postaveny mimo zákon a poslední nezávislá média zrušena.

Je tu ještě jedna výhoda pro diktátora. Vždyť přeci slabé a rozpolcené zbytky opozice by mohl bez problému pozavírat ve vězení i bez útoku a žádná rachitická reakce Evropské unie (žádná jiná nikdy nebyla) by nebyla schopná ho před tím zastavit. Zde jde o něco mnohem důležitějšího – o peníze. Krach ignorantem ručně řízeného hospodářství, ke kterému došlo doslova během několika posledních dnů, je pro Lukašenka mnohem větším nebezpečím, než celá opozice. V posledních dnech běloruský ekonomický systém zbankrotoval, lidé hromadně vybírali své úspory, obléhali směnárny a vybírali poslední zbytky dolarů. Cena některých potravin rostla několikrát denně, zboží mizelo z pultů, rostly ceny plynu a benzínu. Rostla společenská nespokojenost. Po útoku problém zmizel. Tragédie účinně z veřejného mínění odsunula problém bídy, 30 miliardového dluhu a krachu státních financí.

Je snadné si představit, co by se stalo, kdyby v této situaci Evropská unie zavedla dávno probírané obchodní sankce proti běloruskému režimu. Podle nezávislých expertů by běloruská ekonomika neměla šanci vydržet do července – Lukašenko by musel ustoupit a minimálně propustit politické vězně. Po mnoha peripetiích a prolamování odporu Itálie, Litvy a Lotyšska se zdálo, že se konečně podařilo v EU vytvořit účinnou většinu podporující sankce. Rozhodnutí mělo padnout v Radě EU v Lucemburku. Po útocích se jakékoliv jednání o sankcích stalo nemožné a Rada EU v této záležitosti nepřijala žádné rozhodnutí. Lukašenko může slavit triumf.

Útok Lukašenkovi také pomohl k úspěchu ve východním směru. Do této chvíle se mu nedařilo vyloudit další ruský úvěr v nemalé výši 3 miliard dolarů. Moskva s tím nespěchala. Nyní – po útoku – bude zřejmě Putin nucen ho udělit. Vždyť kdyby přece v této situaci nepomohl „bratrskému běloruskému národu“, riskoval by kritiku v samotném Rusku.

Existuje celá řada náznaků, že útok v Minsku provedly Lukašenkovy služby. Je dobré obrátit pozornost na to, že téměř okamžitě po útoku se Alexandr Lukašenko vydal na místo exploze a navíc v doprovodu svého malého sotva několika ročního syna Kolji. To mohl udělat pouze člověk, který dokonale věděl, že k dalšímu výbuchu na tomto místě již nedojde a že „teroristé“ v blízkosti nenastražili druhou bombu, jak tomu často bývá v případě jiných útoků. Riskoval by v opačném případě život milovaného syna? Ve výsledku i sám fakt, že otec přivede dítě na místo masakru, kde se ještě válejí utrhané části lidských těl a všude je plno krve, obecně navozuje otázku ohledně stavu psychického zdraví běloruského prezidenta.

Překvapuje také účinnost a rychlost jednání běloruských tajných služeb. Pachatele předešlých útoků ve Vicebsku v roce 2005 a na koncertě v Minsku v roce 2008 se nepodařilo najít do dnešního dne, i když byly odebrány otisky prstů všech dospělých mužů v Bělorusku a vyslechnuty byly tisíce lidí. Nyní tajným službám stačilo 24 hodin. Není to náhodou proto, že ze začátku věděly, koho mají zatknout?

Nezávisle na tom, jak bude pokračovat další vyšetřování, Lukašenko již ukázal prstem na viníky – běloruskou opozici. Nastínil také oblast vyšetřování – má být odhaleno „tisíc zločinů“. KGB nyní zcela jistě začne „nacházet“ u opozičních aktivistů výbušniny, zbraně a munici. Tento scénář v provedení KGB je již dávno znám – právě tak byl na mnoho let do vězení zavřen opozičník Mikoła Autuchovič, člověk absolutně nevinný. Bude to záminka k tomu, že běloruské úřady uznají opoziční organizace za teroristické se všemi konsekvencemi.

Posedlý mocí psychopat vládnoucí Bělorusku dosáhl dna.

Napsáno pro Svobodné Bělorusko