Lukašenko se kvůli Gruzii bojí Ruska a sbližuje se se Západem

Bělorusko se nachází na rozcestí. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který byl doposud oddaný Moskvě, má stále větší obavy z ruské asertivity. „Spád údálostí na Kavkazu vystrašil vůdce bývalých sovětských republik. Konkrétním otřesem byl požadavek Moskvy, aby se prezident Michail Saakašvili vzdal úřadu“, říká běloruský politolog Valery Karbaljevič. „Lukašeno si může myslet, že po Gruzii přijde řada na Ukrajinu a jejího prezidenta Viktora Juščenka a poté by mohli Rusové chtít odstranit i jeho.

Zaskočený?

I když je na kritiku ze strany Evropské unie Lukašenko zcela jistě zvyklý, mohly ho poslední útoky ze strany Moskvy zaskočit. „Nevíme, proč běloruské úřady ve věci situace v Jižní Osetii zachovávají pokorné mlčení", stěžoval si před nedávnem ruský velvyslanec v Minsku Alexandr Surikov.

Přitakával mu mimo jiné i ruský politolog Andriej Suzdalcev, který toto chování nazval zradou. „Připomeneme si to na podzim", říkal. Tehdy se mají odbýt další vyjednávání Moskvy a Minsku ve věci cen ruského plynu a ropy. „Nezávislosti dnes hrozí nejen tanky, ale také převzetí kontroly nad ekonomikou", tvrdí běloruský politolog Aljaksandr Kłaskoŭski. Podle jeho názoru o tom běloruské úřady vědí a tím, že si chtějí zlepšit vztahy se západem, se pokouší vyrovnat ruské vlivy.

Oteplení na západní frontě

Lukašenko proto udělal několik kroků vstříc Evropské unii. Nyní například propustil jednoho z nejznámější politických vězňů Aljaksandra Kazulina, který je lídrem Běloruské sociálně-demokratické strany „Hramada". Rozhodnutí o osvobození Kazulina se setkalo se zvláště nadšeným přijetím ze strany současné předsednické země EU Francie.

„Tato milost je jednou z podmínek danou Evropskou unií pro započetí dialogu s Běloruskem", píše se v prohlášení Paříže. „Myslím, že budou propuštěni i další političtí vězni. A po volbách vypsaných na 28. září zasedne v nové Sněmovně reprezentantů několik členů opozice. Samozřejmě to nebude znamenat demokratizaci země. Spíše jistou liberalizaci", zdůrazňuje Karbaljevič.

Výzvy k přehodnocení evropské politiky ve vztazích s Minskem se objevily na Litvě. „Postoj politické izolace se ukázal být neefektivním", hlásal předseda litevské parlamentní komise pro zahraniční záležitosti Justinas Karosas na začátku srpna. Reagoval přitom na setkání představitelů Lotyšska a Běloruska, jež bylo prvním za posledních deset let.

Polský akcent

Bývalý polský prezident Lech Wałęsa nabídl pomoc. Po vzoru Polska by chtěl v Bělorusku dosáhnout vytvoření kulatého stolu.

„Pokud s tím obě strany budou souhlasit a dají jasný sygnál, že čekají na mou moderaci, pak nebudu na nic čekat a půjdu moderovat", prohlásil Wałęsa. „Znám Alexandra Lukašenka již dlouho. Hovořili jsme spolu mnohokrát. Neměl bych problém ho přimět k zorganizování kulatého stolu", řekl.

Je to příliš krásné, aby to byla pravda

Mnoho expertů ale scénář demokratizace běloruska vidí stále černě. Minsk zůstane závislý na dodávkách plynu a ropy z Ruska a Lukašenko (i když nepříliš milovaný v Kremlu) se obává zodpovědnosti, která by ho mohla potkat po jeho odsunutí od moci. Opozice zřejmě nemá v plánu vystavit mu šek in blanco.