Lukašenko hraje s Unií partii.Místo figurek používá politické vězně

Běloruský despota Alexandr Lukašenko slíbil propuštění na svobodu všech politických vězňů. Vzal také na milost dříve odvolanou přívrženkyni sbližování se Západem.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko

Jde o 39 letou Natalii Piatkěvičovou, která se stala poradkyní Lukašenka. V letech 2009 – 2010 byla první zástupkyní šéfa kanceláře prezidenta a stoupenkyní bližší spolupráce Běloruska se Západem.

O své místo přišla po prezidentských volbách 19. prosince 2010, kdy toho dne večer milice v Minsku brutálně rozehnala velký protest proti zfalšování výsledků hlasování (volby měl s téměř 80 procentní podporou vyhrát Lukašenko).

Ukázková brutalita milice a speciálních služeb a zatčení a odsouzení více než 800 lidí k trestům od pokuty po několikaleté vězení, včetně téměř všech opozičních kandidátů na prezidenta, položily konec dialogu Běloruska s EU.

Od prosince byla Piatkěvičová bez práce a Lukašenko v té době brutálně útočil na Západ a obviňoval ho z pokusu svrhnout jeho režim. Nyní však Minsk opět hledá cestu ke sblížení s EU, což by mu mohlo otevřít možnost dostat západní úvěry, které jeho země utápějící se v hluboké krizi tak potřebuje. Proto je návrat Piatkěvičové do administrace prezidenta vnímán jako důkaz ochoty zlepšit vztahy s Unií.

„V autoritářském systému má největší význam 'přístup k tělu' a osobní kontakty s vůdčími osobnostmi a ne pozice, kterou kdo zaujímá. Pozice poradce může znamenat být v neustálém kontaktu s prezidentem a tehdy má takový člověk neomezený vliv“, říká Aleś Karol, šéf nezávislého týdeníku Nový čas.

Lukašenko dělá také další gesty na adresu Západu

Agentura Reuters ve čtvrtek informovala o tajné návštěvě bulharského ministra zahraničních věcí Nikolaje Mladenova v Minsku a o jeho setkání s běloruským diktátorem, jež měl slíbit mimo jiné veřejné vystoupení s výzvou k zasednutí za kulatý stůl s opozicí. Slíbil prý také do konce týdne propustit čtyři politické vězně a ostatní do konce října.

Ve čtvrtek běloruské úřady opravdu ohlásily, že čtyři političtí vězni budou propuštěni. Jsou to aktivisté nezávislých organizací a řadoví spolupracovníci lídrů opozice.

„Propuštění všech politických vězňů do října je celkem reálné“, myslí si Uładzimir Njaklajeŭ, lídr hnutí Mluv pravdu! a jeden z bývalých opozičních kandidátů na prezidenta, odsouzený na dva roky podmínečně za vyvolávání protivládních nepokojů, jak oficiální Minsk nazývá demonstraci z 19. prosince.

Njaklajeŭ připomíná, že to Západ tvrdě naléhá na propuštění politických vězňů  a zdůrazňuje, že bez toho neusedne k jednání s Lukašenkem. Běloruský diktátor tak nemá jiného východiska, protože ekonomická situace země se rychle zhoršuje, což také může vyvolat pro režim nebezpečnou společenskou explozi. Minsk je přitlačen ke zdi. Má přislíbeny miliardové úvěry od Euroasijského hospodářského společenství pod vedením Ruska. Výměnou ale Moskva požaduje, aby Minsk ruským oligarchům prodal největší běloruské firmy.

„Lukašenko neustupuje, pokud jsou mu podmínky kladeny veřejně, protože by to znamenalo dát najevo slabost. Něco jiného je, jestli se vše odehrává za zavřenými dveřmi“, vysvětluje Denis Měljancoŭ, politolog Běloruského institutu strategickým průzkumů fungujícího na Litvě.

Podle Měljancova Lukašenko podobný dialog s EU vedl v letech 2008 – 2010. Rozhovory tehdy vedly k propuštění politických vězňů, ale také k obecné liberalizaci politického života. Důkazem toho bylo například to, že se v běloruské televizi mohli objevovat opoziční kandidáti na prezidenta a do oficiálního oběhu byly vpuštěny některé opoziční noviny.

„Myslím si, že nejdůležitější výsledky setkání se šéfem bulharské diplomacie, čili to, co Lukašenko opravdu chce od Západu, stále zůstává tajemstvím“, říká Měljancoŭ.