Historie Polska s drobnými chybami, ale zato v osmi minutách

Korunovace Boleslava Chrabrého s 25 letým předstihem, papežská mše s ročním posunutím, bez „švédské potopy“, vstupu do NATO a ...žen. Ale zato s bitvami s účastí veškerých možných zbraní od mečů po samopaly. Tímto způsobem skupina Platige Image Tomasze Bagińského vidí historii Polska, kterou (a to je třeba uznat) spektakulárně představil v osmi minutách.

Záběr filmu Historia Polski (History of Poland)

ilm začíná pohledem na prales, který v desátém století pokrýval značnou část dnešního Polska. Muž v oděvu, který zhruba připomíná středověký (i když jsme například vojvody Měška I. v podobném oblečení neviděli) zaráží do země oštěp. Okamžitě v tom místě vyrůstá osada, jejíž přeměnu vidíme v další části filmu.

Nejde o přesná data

Následně vidíme mapu tehdejšího Polska, nebo spíše území osídlené Polany na pozadí mapy Evropy. Poté se na obrazovce objevují důležité události z historie Polska společně s daty. A téměř okamžitě přichází první nepřesnost. Rok 966, čili křest Měška I. chybný není. Ale již následující  datum, rok 1000, zřejmě ilustruje korunovaci prvního polského krále Boleslava Chrabrého. Problém tkví v tom, že doopravdy se korunovace konala o 25 let později.

„Nejde o přesná data, o rok 1000, 1025 nebo 1026. Jde o posloupnost důležitých událostí. Aby se divák mohl zorientovat v historii, kdy se daná událost stala“, říká Marcin Kobylecki z Platige Image.

Kam zmizely ženy?

Přesto je většina (nejedná se o jedinou chybu) dat uvedena správně. Například další, tedy rok 1226, kdy do Polska přišli Křižáci. Díky faktu, že Křižáci okamžitě rozpoutají válku, se může zdát, že se jedná o Grunwald, ale tak tomu není. Následující datum je rok 1333, čili začátek panování Kazimíra Velkého, což ilustruje změna osady z dřevěné na zděnou. Dále máme rok 1364, který se v análech historie Polska nezapsal ani velkou bitvou, ani důležitým mírem, ale Krakovským sjezdem a založením Krakovské akademie.

Dalším datem je rok 1377, tedy určitě rok, kdy Vladislav Jagello převzal vládu nad Litvou. Ve filmu ale není zobrazen rok 1384, kdy se královnou Polska stala Hedvika (Jadwiga) Kališská. Podobně ve filmu chybí další ženy důležité pro polskou historii (královna polská a velkokněžna litevská Bona, Maria Kazimiera d'Arquien, Marie Curie-Skłodowska, Anna Walentynowicz). Po shlédnutí filmu je možné mít pocit, že důležité ženy v historii našeho severního souseda vůbec nebyly. Na obrazovce vidíme jen měšťanku procházející ulicemi, matku loučící se s povstalcem nebo traktoristku. Naopak je ve filmu mnoho mužů zabíjejících se navzájem pomocí různých zbraní. Od vojvodů s meči a štíty, přes rytíře v téžké zbroji, husarii, povstalce devatenáctého století s palnými zbraněmi po tankisty.

Koperník místo Potopy

Pak se ve filmu objevuje rok 1410, čili bitva u Grunwaldu. Jediné datum šestnáctého století je rok 1543 – vydání O pohybu nebeských sfér Mikuláše Koperníka. Úplně chybí zmínka o Lubelské unii, kterou vznikla takzvaná Rzeczpospolita obou národů. V sedmnáctém století se pak nedozvíme nic o válkách s Kozáky, Turky a Švédské potopě (Henryk Sienkiewicz by se určitě naštval). Je zde ale rok 1619, čili konec válek s Ruskem, a bitva u Vídně v roce 1683.

Osmnácté století charakterizuje dělení Polska (1772 a 1795) a Ústava 3. května (1791). Dále se objevují napoleonské války (dokonce dvě data: 1797 a 1806) a listopadové (1830) a lednové (1863) povstání. Na pozadí vidíme Fryderyka Chopina, Adama Mickiewicze a fabriku v Lodži.

Papežská mše s ročním předstihem

Dvacáte století začíná obnovením nezávislosti (1918). Muž ze začátku filmu tentokrát zvedá hrot oštěpu, odstraní z něj prach a vší silou ho vráží do země. Hned poté vidíme boj o udržení nezávislosti, tedy válku s bolševiky a její vyhrocení ve Varšavskou bitvu (1920). Další datum, rok 1922, rozhodnutí o vzniku Gdyně, symbolizuje dynamický rozvoj mladého státu v meziválečném období.

Na vypuknutí II. světové války nás připravuje novinový titulek „Armáda Hitlera před branami Polska“. Při seznámení s II. světovou válku se tvůrci filmu soustředili spíše na polské úspěchy, než porážky. Je třeba přiznat, že to vyžaduje velkou dávku ekvilibristiky. Vidíme – uznávám – německé tanky a ruiny v roce 1939, ale poté už následují chrabří polští letci sestřelující messerschmitty v bitvě o Anglii (1940) a chrabrá polská pěchota dobívající Monte Cassino (1944). Varšavské povstání je znázorněno bílo-červenými vlajkami, které nahrazují prapory se svastikou na zříceninách města.

Poválečné Polsko začíná rokem 1978 a záběry, které vypadají jako papežská mše na Náměstí Piłsudského. Ta se ale konala...o rok později. Dále máme stanné právo (1981), kulatý stůl (1989) a svobodné Polsko. Film končí záběrem na Varšavu plnou moderních výškových budov a zářící logo Evropské unie. O vstupu do NATO se tvůrci nezmínili.

Krátký animovaný film Historie Polska (History of Poland) Tomasze Bagińského prezentovaný na EXPO 2010 v Šanghaji se objevil na YouTube tento týden. Firma Platige Image ho vytvořila na objednávku Polské agentury pro rozvoj podnikání právě pro čínské EXPO, kde film promoval polský pavilón. Dříve byly zveřejněny pouze části filmu.