Toulky s Alexem a Jeepem. (Kapitola druhá: Politická)

Jen co se uklidnil stav vody na Českých řekách, přehnala se přes zemi Českou další povodeň, tentokrát politická a smetla sebou premiéra a potažmo celou vládní garnituru. 

Sám premiér, měl mít dávno tolik politické a lidské soudnosti, že se měl vzdát úřadu a ne se zařadit mezi už dnes široký zástup politiků, které mají nehezký titul „Persona non grata“. To že se dostal do spárů mocichtivé ženy, je jeho lidským, ale i politickým selháním a je mi velice líto, že jeho sebereflexe je tak mizivá.

Ale existuje něco jako zrcadlo a měl se napřed podívat do něj a zjistit, jestli si ho ta žena nevybrala jenom pro jeho funkci a jestli, kdyby byl obyčejný úředník, měl by u ní stejnou šanci. Má co chtěl. Možná se na něj po čase zapomene jako na hulváta Mirka Topolánka, nebo na jelimánka Stanislava Grosse, ale rozhodně bude mít prvenství v tom, že zprávy o České republice vypadají, jakoby jste je vsadili do senzací o převratu do Bolívie, Argentiny a to ještě do třicátých let. Generálové, milenky, psy, falešní psy, to všechno v zahraničí vytváří dojem, že jsme země, kde se běžně prohánějí po ulicích drogový narkobaroni v černých esúvéčkách s černými skly, střílí po sobě z kalašnikovů a obyvatelstvo se krčí před zamřížovanými železnými vraty paláců a žebrá o skývu chleba. Takový je totiž názor většiny cizinců na Českou republiku.

Žiji teď sice v cizí zemi, ale stále jsem a cítím se Čechem, protože si tuto vlast před dávnými dobami vybrali moji předci jako svojí vlast, kde se jim bude dařit dobře. Několikrát se velmi zklamali, jak za okupace, tak i následně po okupaci a to co vybudovali za několik generací pro Českou zemi, není rozhodně zanedbatelné. Proto mi stále záleží na tom, aby se zemi, kterou považuji, ač se to někomu, může zdát po tom všem šílené, za svoji vlast dařilo.

A proto by se podobní holobrádkové jako Nečas a celá ta zkorumpovaná bandička, měla na chvilku ponořit v pytlích do Vltavy, potom vytáhnout a přes ty pytle jim nasázet pár ran holí. Tak to totiž po léta dělali moji předkové s podobnými lapky, jako jsou ti dnešní vykukové. Jo, už zástupkyně na škole, mi při hodinách Občanské nauky, mimochodem velká komunistka, říkala: „Dolejši, Vám to politicky myslí, škoda že nejste na naší straně“.

Tak koukám, že můj postřeh občas někde vyvolal rozporuplné reakce, ono je to nakonec dobře. Alespoň to dost jasně ukazuje polaritu společnosti. Lidi na jedné straně vynášejí ještě doteď kýble bahna ze svých sklepů, ale politici si už brousí zuby, jak ovládnou Parlament. Nějak rychle zapomněli na povodeň, a média je v tom výrazně podporují, to má Bořek Slezáček pravdu. Poslat na pomoc povodním Hradní stráž, sice patří do úsměvných historek, ale co takhle kdyby nafasovali všichni v Parlamentu na dva dny holínky, rukavice a kýble a jeli se nechat odvézt svými panskými kočími někam, kde je to potřeba ještě po povodních uklidit.

Jestli mi bude někdo oponovat, tak připomenu, že i členové anglické královské rodiny také přiložili za války ruce k dílu, a speciálně současná královna šla příkladem. Nebo jsou snad naši politici něco víc, než členové anglické královské rodiny? No a nakonec mě to vedlo k tomu, že jsem se po dlouhé době rozhodl napsat dopis, a když už dopis tak rovnou prezidentovi, a když prezidentovi tak otevřený. Psal jsem ho po půlnoci, takže je datovaný na 19.6.2013.

Petr Dolejš Koch: Otevřený dopis Miloši Zemanovi
19. června 2013
Vážený pan
Miloš Zeman
prezident České republiky

Vážený pane inženýre,

je mi velmi líto, že musím psát tento dopis právě Vám, ale jste legitimně zvolený prezident České republiky a tudíž byste měl vědět, co se děje v zemi, kde zastáváte nejvyšší státní funkci.
Asi Vám nebudu říkat, že zde není všechno v pořádku, nakonec dost jste o tom hovořil ve svých předvolebních prohlášeních. Předem Vám prozradím, že jsem Vás nevolil, a to z mnoha důvodů, a ty se nakonec ukázali opodstatněné.
Byl jste dlouho v ústraní politiky, ale to bylo způsobené tím, že Vás Vaši straničtí kolegové při předchozí volbě podrazili. A také chápu, že jste chtěl svoji politickou kariéru ukončit právě na postu prezidenta. Ale, můj dojem je, že jste nechtěl být prezidentem, ale prostě jste jenom chtěl to místo, chápeme-li pojem prezident v širším kontextu.
A od toho se odvíjí spousta důležitých věcí. Způsob vedení Vaší předvolební kampaně, lidé, které jste si k tomu přizval, jasně hovoří, že je ve Vás pořád zakořeněno komunistické myšlení, a že teď pod rouškou demokracie budete dál vykonávat jejich dílo.
Nicméně já Vám ten úřad přeji, ale musíte si uvědomit, že dalším působením v tomto úřadě dále devastujete, především politicky, kulturně ale i ekonomicky tuto zemi. Je to pouze na Vás, jestli si na svá bedra vezmete všechny tyto aspekty a jestli Vám nevadí, co Naší zemi způsobíte.
Lidé v této zemi byli po století zkoušeni z věrnosti k češství, a je až s podivem, přesto jak se k nim tato vlast mnohokrát v minulosti zachovala, že si tuto věrnost udrželi. Má rodina patří také k této velké většině. Ale přesto jsme ani na chvíli nezapochybovali v lásce k této vlasti, jež nám, činila tolik příkoří a nespravedlnosti a to vlastními lidmi této země.
A nyní přicházíme k meritu věci, není chyba v tomto národě jako v celku, ale je chyba v jednotlivých lidech této země. Až s Vaším nástupem do funkce prezidenta, jsem si to plně uvědomil. Právě lidé jako Vy, po léta morálně devastují tuto zemi a tím jí způsobují kulturní a ekonomické škody. Prostým faktem, tím jak se na nás dívají v ostatních zemích. Podnikatelé z ciziny se obávají přinášet do naší země tolik potřebné investice, protože si prostě nejsou jisti svými investicemi, a už vůbec ne jejich návratností, a my jako národ přicházíme o všechno, co s tím souvisí.
Naše země nemůže tedy logicky rozkvétat, protože, Vaše osoba a nejen Vaše osoba jsou překážkou v jednání se zahraničím, leda, že by byl na vás někdo zvědavý z čisté zvědavosti. Vytvořili jste panoptikum, a ne reprezentaci země. Reprezentaci politickou si představuji jinak, ale pocit, že je mi trapně za svého prezidenta a nejen za něj, je nepřenositelný.
Nebudu se tady rozepisovat jako tehdy Václav Havel v dopise Dr. Gustávu Husákovi o všech špatných aspektech, co trápí prosté lidi, ale i inteligenci a umělce. Nemyslím si, že jsem toho hoden, ale myslím si, že Vám osobně zbyla špetka inteligence, a že víte, o čem hovořím. Opravdu úřad prezidenta není místo pro šaškárny toho typu jaké nám předvádíte, a pro mě v historii budou představovat pojem Prezident pouze tři muži, a Vy mezi nimi nejste a nebudete.
Jediné logické řešení je, abyste na základě všech těchto skutečností v sobě našel tu sílu a odvahu a nějakým důstojným způsobem v rozumné době sám odstoupil a postaral se o to, abyste mohl mít důstojného nástupce. Způsob, jaký pro to zvolíte, nechám čistě na Vás, jste velmi moudrý muž a nebude Vám proto činit problém tento krok zorganizovat a uskutečnit. Jak se zachovají ostatní politici, který mají také nemalý podíl na devastaci tohoto národa nevím, pravděpodobně se svých postů budou držet do poslední chvíle, co to bude možné.
Omlouvám se Vám ještě jednou, jakou formu jsem zvolil, ale pozorně jsem naslouchal mnoha lidem, svým přátelům, svým studentům i své rodině a dospěl jsem jednoznačně k závěru, že Vám to už musel někdo napsat, protože Vy byste k tomu sám nikdy nedospěl. Příliš dlouho jste čekal, než se uvolní místo na Vašem vysněném Hradě a teď už okolo sebe máte jenom lidi, kteří Vám budou, ve všem přitakávat a novinářům nenasloucháte.
Nevykonal jsem pro tuhle zemi příliš, ale vždy jsem se snažil, abych pro Českou republiku přinesl co nejvíce pozitivního. To bylo vždy prvořadé, ve všem co jsem konal. Svobodné volby jsou sice v této zemi zavedeny, ale lidé Vašeho typu, znechutili mnoha slušným lidem jít k volbám a někoho volit. Proto je možné, že se i v demokracii dostanou k moci všichni ti lidé v Parlamentu a v Senátu, který je doslova prolezlý korupcí a zlodějinou. Omlouvám se, ale nedá se to jinak nazvat.
Když se před třiadvaceti lety změnil režim a komunisté odešli, nešel jsem záměrně do politiky, protože jsem konečně po pěti letech mohl začít vykonávat svoji práci, kterou jsem studoval. A mylně jsem předpokládal, že se této práce chopí s nadšením lidé, kterým jde skutečně o tuto republiku a nejen o vlastní prospěch. Byla to velká chyba, a proto se stalo, že jsme pro své děti připravili zemi, kde se nedá dýchat. Nemyslím svobodně, ale bez toho, abyste odněkud, a to bohužel z nejvyšších míst necítili hnilobný zápach.
Petr Dolejš Koch.