Předzimní zpráva o stavu země.

Když se někdo hlásí k myšlenkám nacionálního socialismu, tak by si měl doma podívat především do zrcadla, protože jejich Norimberskými zákony by dozajista neprošel a to nejen kvůli svému neárijskému původu...

ale především kvůli tomu svému ksichtu. A vůbec, baví mě pozorovat místní ultrapravicovou scénu. Ti dobře vypadající Češi si asi neuvědomují, že se s nimi v budoucí Velkoněmecké třetí říši ale vůbec nepočítalo. Kdyby se teoreticky generálovi Friedrichu Paulusovi u Stalingradu ve dvaačtyřicátém zadařilo, pakliže by se tito „nácíčkové" nehodili na poněmčení, tak by asi skončili jako otrocká pracovní síla někde na Sibiři. Takže když si chci hrát na zachránce čisté rasy, musím na to alespoň vypadat a neměl bych připomínat nějakého divného skřeta. A to jsem v tom hodnocení exteriéru ještě velmi laskavý.
Ale proč to zase píši. Sedmnáctého listopadu si chtěli studenti připomenout to, co se stalo před šestadvaceti lety. Tedy žádné kulaté výročí. Někdo si ale na místě, kde si to chtěli studenti připomenout, uspořádal soukromý mejdánek a asi mu dělalo dobře, že tam všichni provolávali jeho jméno a neházeli po něm například vajíčky. Nakonec tedy chápu ta bezpečnostní opatření, nikdo se rád nedívá na lidi, kteří ho nechválí. Na pódiu, které bylo vystavěno za účely provozování tohoto mejdanu, se vedle sebe ocitli lidé, se kterými by žádný soudný představitel státu neměl stát na onom pódiu.
Když to vezmu do důsledků, v této zemi není v žádné vrcholné funkci člověk, který by dával lidem nějakou vizi do budoucna, že bude lépe, že po čtvrt století tuto zemi někam vede. Vidím jen ustrašeného premiéra, který si zuby nehty drží svojí nejistou pozici, a prezidenta, který si libuje ve své nabyté moci, která vzešla prý z lidu. Mocí, která vzešla z lidu a při svobodných volbách, pamatujeme mnoho. Tím se zaklínali všichni pozdější diktátoři, od Hitlera, přes Stalina, až po Gottwalda.
Ano, je tu podnikatel/politik, který lidem sliboval, že bude lépe, ale vypadá to, že zatím je lépe jemu samotnému než těm, kterým to sliboval. Platy jsou v této zemi nejméně na poloviční a někde až na třetinové úrovni oproti našim sousedům. A to si opravdu nemyslím, a dokonce to vím, že by zdejší lidé pracovali o tolik hůře. Jistě, zanechal se tu v lidech jistý obranný mechanismus, který se v době, kdy vládla v této zemi pouze jedna strana, vyvinul v to, že když je možno něco ukrást a nikdo tě při tom nechytí, ukradni to. Bude asi dlouho trvat, než se tento obranný mechanismus v lidech ztratí, protože to není jejich povahová vlastnost, ale pouze obrana. Ti o trochu lépe placení lidé za našimi hranicemi nic takového v sobě nemají, dokonce si myslím, že je to ani nenapadne. A taky tady byla doba, kdy to ani samotné Čechy nenapadlo, a dokonce je k tomu nabádal jejich první prezident. Tedy aby se ještě nebáli.
Takže je více než čtvrt století od změny, od které lidé v této zemi očekávali lepší život. To v mnoha směrech je, ale bohatství se nějakým divným způsobem přesunulo pouze do rukou několika vyvoleným, kterým se velmi vyplatí, že za práci zdejším lidem platí tu polovinu až třetinu peněz a donekonečna se budou zaklínat nějakými náklady. Ty jsou všude stejné, nářadí a veškerý materiál k výrobě stojí stejně, benzín či nafta na dopravu taky, a když necháte lidi dělat jako relativně levnou pracovní sílu, tak máte logicky vyšší zisk. O hodně vyšší zisk. To půjde spravit hodně těžko, ale to, co by tato země měla dostat, když už ne v podobě příští vlády, tak alespoň v podobě příštího prezidenta, je nějaká skutečná vize, že bude lépe. A to záleží na každém z vás, jak v prezidentských, tak parlamentních volbách.

Autor: Petr Dolejš Koch | sobota 28.11.2015 12:06 | karma článku: 7,60 | přečteno: 238x