Měli bychom se radovat - jak je tomu obvyklé, když nějaký národ či stát slaví svůj státní svátek. Ale neradujeme se, vlastně to vůbec neslavíme. Snad kromě té neuvěřitelné šaškárny co se provozuje na Pražském hradě...
Ale to není žádná oslava, to je jen ukázka toho, jak se někdo může beztrestně chovat jak se mu zlíbí a urážet všechny slušné, normální lidi, kterých je v tomto národě doufám ještě dost. Takže nám všem v podhradí by mohlo být dobře, ale není. Co kdybychom se všichni podívali do nějakého zrcátka a zjistili, jací vlastně jsme?
Jací jsme. Jsme veskrze nafoukaný, nevzdělaný národ, který si neváží sebe ani ničeho jiného a nezná ani svoji vlastní historii. Jsme národ alkoholiků, zlodějů, podrazáků, udavačů a lidí, kterým dělá dobře, když můžou někomu namydlit schody.
Když se někomu něco povede a uspěje, neřídíme se jeho příkladem - jak je tomu mimochodem obvyklé všude jinde směrem na východ - ale závidíme mu a přejeme mu, aby se mu stalo naopak něco špatného. Neumíme cizí jazyky, tudíž nemůžeme být jak se říká vícekrát člověkem, proto tomu, co se o nás říká v cizině, nerozumíme, a tak nám to musí někdo přeložit.
Volíme - a to ve většině za své představitele lidi podobné nám všem, protože jak jinak by se mohlo stát, že si za prezidenta zvolíme alkoholika, lháře a člověka který se obklopuje neuvěřitelnými lidskými karikaturami, kašle na veřejné mínění a vysmívá se všemu, co je pro náš národ svaté. Jak jinak by bylo možné, že se ve vládě ocitnou lidé, kteří nejsou zrovna prototypem hodný následování.
Ať už je jim dokázáno či nedokázáno, že spolupracovali s bývalým zrůdným systémem, že byli jeho výkonnou součástí a že předseda vlády je slaboch, ze kterého se dá opravdu dělat jenom sranda. Ne proto jak vypadá, ale jak se chová. Ostatně si myslím, že většina parlamentu a senátu - tedy našich a námi zvolených představitelů - má stejné morální vlastnosti jako zbytek národa, protože výskyt podrazáků a zlodějů je u nich stejný jako v ostatní populaci.
Takže si vlastně nemůžeme stěžovat, že jsme si je tam dosadili, když jsme vlastně sami stejní. Stydíme se za sebe když jsme v zahraničí, protože všude venku máme velmi špatnou pověst.
Ale (ale teď opravdu velké ale) nebylo tomu tak vždy. Bylo velmi dlouhé období, kdy se na Čechy pohlíželo v celém světě jako na chytré, vzdělané a velmi šikovné lidi. Takže co se stalo s tím naším národem? Ano, bylo tady dlouhé období nesvobody, ať již pod nacismem či komunismem.
Ale už je zase dlouho v Čechách relativní svoboda, takže bychom se mohli zase zvednout, nadechnout a začít se chovat tak, jak nám radil člověk, který měl velmi výraznou roli v tom, že byl tento stát znovu obnoven. Už na něj většina národa zapomněla.
Poté se stalo, že se opět našel člověk, který dovedl pojmenovat věci jaké ve skutečnosti jsou, dovedl se jako ten první postavit proti všem - i když mu za to hrozilo vězení a opovržení a dokázal, že se opět může v našem státě žít svobodně. Neříkám, že se obou mužům vše podařilo na sto procent, ale nikdo z nás je nemá právo soudit, protože nikdo z nás nic podobného nedokázal.
Jsme také dobrosrdečný, velmi vzdělaný národ, který má i kupodivu několik jedinců, kteří jsou hrdi na to že jsou Češi. Zde nezaměňovat s pitomci, kteří si oholí lebku, vezmou do ruky klacek a jdou si vybít svou zlost na někom, kdo se jim nepodobá. Mimochodem se hlásí k ideologii, která s nimi vůbec nepočítala a naopak měli být sami vyhlazeni.
Takže kdo si vezme to pomyslné zrcátko, nezastydí se trochu a neřekne si, že by se mohl stát lepším? Jde o tento celý národ, protože pokud se v brzké době nevzpamatuje, tak asi nemá historicky právo přežít. Asi by bylo lepší poskytnout tento náš prostor někomu jinému. Třeba i těm tisícům uprchlíků, kteří se v současné době doslova valí Evropou.
Nebo snad ještě není pozdě a třeba by se dalo s tímhle národem něco dělat. Třeba přestat slepě následovat lháře a trpět jim to, co dělají. A když se tedy staneme lepšími, mohli bychom také pár těch uprchlíků srdečně přijmout, přimhouřit oči nad jejich zcela odlišnými, pro nás i barbarskými zvyky, protože když několikrát tuto zemi opouštělo spousty Čechů - ať již proto, že si zachraňovali holý život, či už nechtěli žít v nesvobodné zemi - tak nad naším barbarským chováním kdysi také někdo přimhouřil oči.
