Rozvodový vlak jede přesně aneb hrnek místo madaile

Odpovědí na otázku, kým si myslím, že jsem, jsem před lety pobavil psycholožku. Řekl jsem totiž, že jsem tím nejlepším tátou. Nikdo už nezjišťoval, jak jsem to vlastně myslel.

V očích psycholožky jsem se stal samolibým namyšlencem. Samozřejmě, myslel jsem to tak, že jsem nejlepším otcem v očích svého dvouletého dítěte. Myslím, že každý otec by se měl snažit být tím nejlepším a měl by usilovat o to, aby ho tak jeho děti viděly.

V té době se můj rozvodový vlak rozjížděl na několikaletou cestu s těmito zastávkami:

1. Pozvánka k rozvodovému soudu

2. Odchod ženy s dětmi ze společné domácnosti

3. Obvinění muže z týrání a domácího násilí

4. Svěření dětí matce na předběžným opatřením

5. Preventivní zákaz otci stýkat se s dětmi

6. Dlouhé čekání na soud

7. Rozsudek - vysoké alimenty otci a děti k matce, neboť si na ni již zvykly

8. Ztráta výchovného vlivu otce na své děti

Velmi brzo jsem naštěstí pochopil, že řízení drží pevně v rukou první strojvůdce, žena. Vlastně neřídí. Stačí pouze nastartoval motor. Vlak jede jak automat po spolehlivě proježděné trase, posádka je perfektně sehraná s pozemním personálem. Strojvůdkyni, nebohé oběti tyranského despoty je třeba rychle pomoci, čekat na důkazy o týrání není čas, jedná se přece v zájmu dětí. Bohužel, za každý úkon pozemního personálu a projetí zastávky je vystaven účet druhému strojvůdci - muži. Ten, ačkoliv také formálně rovnoprávný s prvním strojvůdcem, nemá na řízení vlaku žádný vliv.

Na poradě jsem se to od prvního, sebejistého strojvůdce naštěstí dozvěděl, že můj vlak pojede ještě dál. Dalšími zastávkami měly být:

9. Muž ztrácí veškerý majetek

10. Děti zapomínají na svého otce

A tak jsem se rozhodl rychle konat. Projet zastávky 8 a 10 bylo nepřijatelné. Byla by to zrada na vlastních dětech. Postavil jsem se na nečekaný odpor. Majetek šel stranou. Soustředil jsem se jen na důležité bitvy. I když jsem jich mnoho zdánlivě prohrál, věděl jsem, že ta skutečná bitva se odehrává v hlavách dětí. Nezáleží, co si myslí ostatní. Je důležité zůstat s dětmi a zůstat tu pro ně. Zůstat s dětmi neznamená vyrvat je její matce. Na výchově se přece mohou podílet oba rodiče i po rozchodu. Ne mohou, ale musí. Právo dětí, povinnost rodičů. Proč musíme o tak samozřejmou věc tak těžce bojovat? Částečně jsem uspěl a podařilo se mi dosáhnout střídavé péče proti vůli ženy. Abych pomohl ostatním zoufalým rodičům, většinou se do stejné situace dostávají muži, rozhodl jsem se o výsledky svého úsilí podělit.

A tak hlásám, že rozvodový vlak vypravují ze 2/3 právě ženy. Nečiní jim to problém, neboť vědí, že v naprosté většině doveze děti právě jim. Jízdu vlaku zajišťuje částečně zprivatizovaný personál, to kvůli znesnadnění kontroly. Pod záminkou ochrany práv dětí uměle vytváří problémy, aby je pak následně odstraňoval. Ve skutečnosti na situaci parazituje a profituje z ní.

Od té doby můj nepřítel přitvrdil a těší se zákulisní podpoře. Chlap, který si myslí a veřejně říká, že dítě patří stejně oběma rodičům a chce mít na výchovu stejný podíl, jako matka, takový člověk je pro rozsáhlý pozemní personál třídním nepřítelem. Důkazy o tom, že se dětem ve střídavé péči daří nejen v zahraničí, ale i u nás, je nutné utajit. Hlasy toto hlásající umlčet. Jde o miliony.

Děkuji za emaily vyjadřující mému úsilí podporu. Jakkoliv věci nakonec dopadnou, dobu prožitou se svými dětmi vám ani jim už nikdo nesebere. Věřím, že myšlenky, které se snažím šířit se nakonec promítnou do zlepšení, kterým bude menší počet rozvodů, menší počet polosirotků, zničených existencí otců. Ožebračování rodičů na úkor posilování rozvodového průmyslu musí skončit. Peníze musí zůstat v rodinách a dětem. Nesmějí putovat k těm, kteří pod záminkou ochrany práv dětí a pomoci ve skutečnosti rozšiřují klientelu.

Před několika týdny mi dal dárek. Koupil mi ho sám, sotva se naučil číst. Dokonce v týdnu, kdy byl s mámou. Hrnek s nápisem "Nejlepší táta - ověřeno".

__________________________

Psáno pro server stridavka.cz. Informace o tom, jak skandálně odebral sociální odbor v Brně na Vinohradech dítě spořádanému otci a svěřil jej duševně nemocné nezaměstnané ženě do azylového domu si můžete přečíst zde. (Obsah článku i postavy jsou smyšlené a jejich podobnost se skutečnými osobami je náhodná).