Pes chlapa nenahradí

Existují mezi námi lidé, kteří se psem snaží nahradit muže. Dobře však víme, že pořádného chlapa nezastoupí ani sebepřítulnější pejsek. (Krátký článek na vážné společenské téma)

Vážená paní ředitelko mateřské školky,

při vstupu do vaší mateřské školky jsem si na nástěnce všiml upoutávky na možnost canisterapie. Školku navštíví člověk s přítulným pejskem a děti si ho mohou  hladit. Kontakt se psem je pro děti jistě v mnohém přínosný. Ale vyslechněte prosím můj příběh, názor a návrh...

Jako rozvedený muž hledám novou životní partnerku, a proto se setkávám se ženami, často maminkami dětí předškolního věku. Proč ne. Děti mám rád. Překvapilo mne, jak mnoho takových žen ve společnosti je a ještě více mne překvapilo, jak rychle jejich malé bezelstné děti k cizímu "strejdovi" přilnou, chtějí mu sedat na klín, nosit se, vodit za ruku a na prvním rande bombardují maminku dotazy, jestli si "strejdu" mohou vzít domů na hraní.

Vlastně, je to logické. Ročně se u nás rozvádí 30.000 manželství. Odhaduji, že 2/3 z nich mají děti. 90% těchto dětí jsou svěřeny matkám. Malé děti do 5 let tak znají jen matku, v lepším případě se dostanou k tatínkovi jednou za 14 dní v horším tatínka nevidí vůbec, protože tomu žena brání nebo tatínek nemá zájem. Pak příjdou do školky. Zase samé učitelky, vychovatelky, kuchařky a hospodyně. Na prvním stupni základní školy je to taky téměř výhradně samá ženská. No není divu, že se dítě přirozeně brání a hledá mužský vzor, kde se dá. Dítě jde po chlapovi, jako vosa po medu. Ukázat mu občas dědečka rozhodně nestačí.

Vážená paní ředitelko, Vaše děti nepotřebují tak moc kontakt s pejskem, hodinu flétničky nebo keramiky, jako dvě hodiny týdně strávených s mužem. Opravdovým nefalšovaným chlapem, trochu smradlavým, v riflích a flanelové košili. Věřte tomu, že pro některé děti z Vaší školky  je chlap tak vzácný, jako zvířátko ze ZOO, a že nezanedbatelná část českých dětí vyrůstá do puberty téměř výhradně v ženské společnosti. Přitom o prospěšnosti mužského vzoru pro děti není jistě nejmenších pochyb.

Příjměte proto prosím moji nabídku a otevřte ve Vaší mateřské školce kroužek "Se strejdou". Dvakrát týdně do Vaší mateřské školky příjdu a budu si s dětmi hrát, mluvit na ně hrubým hlasem, tahat se s nimi, škrábat je svou neoholenou tváří, hladit mozolnatými dlaněmi a za hezkého počasí s nimi budu hrát fotbal. Těm hodným ukážu zavírací nožík a vyřežu píšťalku. Jak jsem řekl, mám děti rád a ony mají rády mne. Nebojte, nejsem pedofil. I já mám dítě. Po rozvodu mi však žena brání se s ním vídat a já nemám komu dávat svou otcovskou lásku.

(Článek věnován serveru stridavka.cz)