Ještě nedávno museli platit výživné i muži, kteří nebyli biologickými otci "svých" dětí. Test DNA jejich otcovství vylučující soudy nezajímal, uplynula totiž již šestiměsíční lhůta od narození dítěte, po kterou bylo popření otcovství možné. Ústavní soud před několika dny tuto lhůtu zrušil a zákonodárcům vrátil zákon k přepracování.
V absurdní situaci byl tak muž, který musel roky přispívat rodině své bývalé nevěrné ženy na cizí dítě. Cynik by řekl, dobře mu tak. Neozval se dřív asi proto, že sám svoje otcovství připouštěl. Se ženou si zasouložil a antikoncepcí si jist není. Co když však o těhotenství partnerky vůbec nevěděl? Žena, naopak, musela o svém těhotenství vědět o otci minimálně pochybovat. Proč nic neudělala? Jaký zájem má žena na tom, aby v rodném listě dítěte byl uvedený jiný muž, který s nimi třeba dávno nežije, než biologický otec? Jednoduše - ekonomický. Dávno jsou v příjmech mužů řádové rozdíly a žena nemusí chtít otěhotnět jen proto, aby si svého milovaného pojistila pro život. Je rozdíl, dostávat dvacet let výživné 1.500 a třeba 25.000 korun měsíčně. Pořídit si dítě s milionářem je pro ženu docela výhodné. V roce 2000 se bývalému německému tenistovi Borisi Beckerovi narodila dcera. Tvrdil, že s její matkou, ruskou modelkou nikdy nesouložil (pouze provozoval orální sex), a že je to celé práce ruské mafie. Žena ho prý podvedla, když si nechala tenistovo sperma v ústech a použila ho tajně ke svému oplodnění. Testy DNA ale Borisovo otcovství potvrdily a on raději zaplatil 5 milionů dolarů za mimosoudní vyrovnání.
K napsání tohoto článku mne inspirovalo vyprávění muže, jehož bývalá družka zneužila obsah prezervativu a hrdě to přiznala u soudu. Pro český právní řád je to bohužel jasný případ. Podvod ženy nelze ztrestat, justice jí pomůže čin dokonat, muž se odsuzuje s ohledem na svoje vysoké příjmy k placení vysokého výživného. Do kolonky "otec" v rodném listě prý slovo "prezervativ" napsat nelze.
Jakkoliv je nám líto žen znásilněných či přivedených do jiného stavu proti svojí vůli, musíme uznat, že každá žena má aspoň právo se rozhodnout, jestli dítě donosí a koho uvede jako otce dítěte. Muž takové právo nemá. I když jasně projeví vůli dítě nemít, dodrží dohody a chrání se prezervativem, může se stát obětí podvodu a jediným poškozeným on. On a dítě. Dítě, které matka připravila o otce. Těžko totiž předpokladádat, že by dítě takto zplozené našlo cestu ke svému otci a naopak.
Chtěl bych proto zákonodárcům vzkázat, aby při přípravě nového zákona mysleli nejen na prodloužení lhůty k popření otcovství, ale také zavřeli prostor vypočítavým matkám podvodnicím. I když se tento čin neobjevuje často, mám pocit, že se s ním budeme setkávat stále časněji. Nešťastným ženám, které nezodpovědný muž přivedl do jiného stavu a otáčí se zády se omlouvám, článek není namířen proti nim.
Mužům zatím radím, aby si hlídali svoje sperma
