Svobodná ekologie

Ukázka jak řešit ekologii svobodně. Ukázání že ekonomie a ekologie mají k sobě blízko. Připomenutí historie, jak se ve 21 století ničila příroda. 

Nutno na začátek vysvětlit.
Svět je tvořen z omezených vzácných zdrojů!
Omezené vzácné zdroje nejsou jen materiál, ale i lidský čas, atd.
Platí tedy, že čím více je nedostatek nezničené přírody (co je a není zničené, je subjektivní hodnocení) tím je nezničená příroda dražší a opačně. Pokud lidem přirozeně jde o zisk, pak je pro ně výhodnější nezničenou přírodu prodat skupině ekologů, pro které je důležitá tato příroda a přináší jím zisk, než tuto přírodu ničit za vlastní zdroje a budovat tam továrnu, když jí může postavit na pozemku, který není tak vzácný a ceny pro lidi.
Zisk neni pro lidi jen peněžní, ale i emoční, materiální, časový atd.   
Pokud lidem přirozeně jde jen o zisk, pak zhoršování životních podmínek kvůli suchu, neúrodě atd, se zvětšují životní náklady. Pak přirozeně všichni lidé budou hledat řešení jak tento problém vyřešit, aby jím to nesnižovalo zisk. Pokud to nepůjde vyřešit, pak budou hledat jak se přizpůsobit. Není tedy vůbec potřeba je dále silou tlačit do změny.
Neexistuje tržní způsob, kdy by byla nějaká aktivita zisková a zároveň škodlivá pro přírodu a to bude platit až do doby, kdy lidé přestanou být na přírodě životně závislí.
Problém znečištění.
Tento problém řeší dodržování vlastnických práv a zrušení monopolů firmě, která je tržní externalitou. 
 
Příklad: Majitel pozemku, na kterém stojí dům se zahradou. Majitel žije obyčejný život chodí do práce a za vydělané peníze si koupí to co potřebuje. Občas si ale koupí nějaké věci co chce mít doma, nebo jídlo atd. Tyto věc časem se změní na odpad a majitel má problém. Bud bude tento odpad ať už je jakýkoli skladovat na své zahradě, nebo si zaplatí odvoz odpadu.
Skladování odpadu
Pokud se rozhodne odpad skladovat na své zahradě. Bude muset vynaložit prostředky a čas na zajištění, aby z jeho skládky neuniklo nic škodlivého na sousední pozemek. Protože pak by musel platit pokutu a opravu škody způsobenou narušením vlastnického práva. Nikdo asi nechce moc žit na skládce a tak nejspíše bude majitel motivovaný recyklovat odpad a ten pak prodat někomu, kdo ho dokáže využít a tím hradit část nákladu na recyklaci. Výsledek je, že tento majitel omezuje svojí činnost tak, aby tvořil co nejméně nerecyklovatelného odpadu a pokud nedokáže ziskové prodat recyklovatelný odpad, tak je motivovaný i tvořit co nejméně recyklovaného odpadu. Ekolog je spokojený protože majitelé pozemků se chovají ekologicky a to dobrovolně. Pokud tak nečiní, tak jeho tvoření odpadu je omezený velikostí svého pozemku a jeho příjmem.
Je omezení příjmem dostačující?
Pokud má majitel větší příjem než výdaje třeba za pokuty za znečištění sousedního pozemku, nebo jakýkoli jiné výdaje. Pak to znamená, že společnost lidí, pro které dělá a dostává od nich peníze, si více cení jeho práce než škody za znečištění. To znamená, že ten majitel řeší závažnější problémy, než který vytváří, je tedy pro společnost přínosný.
 
Odvoz odpadu
Pokud se majitel rozhodne zbavit odpadu tím, že zaplatí firmě za odvezení. Je opět motivovaný se chovat ekologicky a nevytvářet hodně odpadu, kvůli rostoucím výdajům. Taky je stejně jako v prvním případě motivovaný třídit odpad a snažit se tvořit jen recyklovatelný odpad, protože ten bude pro firmu představovat menší problém a tak bude i lacinější odvoz. V tomto případě je majitel pozemku omezen se chovat neekologicky svým příjmem.
Důsledky svobodného řešení.
Pokud všichni majitelé jsou motivovaní se chovat při uspokojování svých potřeb ekologicky. Tak to nevyhnutelně znamená, že tito zákazníci začnou nakupovat jen produkty, který jím to nejlépe umožňují. Ty co špatně slouží zákazníkovy zkrachují, a tak firmy jsou motivování se předhánět, kdo nejlépe bude řešit „nekonečný“ problém odpadu. Všichni tedy tvoří jen tolik znečištění a odpadu, který je nutný. Ekolog je tedy naprosto šťastný, protože zákazník je motivovaný se chovat maximálně ekologicky, výrobce je motivovaný se chovat také ekologicky.
Obcházení vlastnického práva. Svobodné soudnictví.
Pokud firma nebo majitel pozemku se rozhodně neplatit za svůj vytvořený odpad, může se rozhodnout porušit vlastnické právo a svůj odpad vyhodit třeba do lesa na cizí pozemek. Ano když to udělá, nemusí ho chytit, ale tento majitel nejspíše bude mít problém s odpadem pravidelně x krát do roka. Stačí tedy jednou za čas nějakého takového majitele vyhazující odpad chytit. Tržní právo samozřejmě vyžaduje odstranění škody a zaplacení odměny za dopadení. Pokud by soudce rozhodl uhradit jen škodu, za kterou byl přichycen mohl by se stát, že se to majiteli vyplatilo. Když by 5x do roka vyhodil odpad do lesa v hodnotě 200Kč, tedy celkem 1000Kč. A byl by přichycen při činu jen u pátého činu, měl by tedy platit 200Kč za odstranění odpadu plus 300Kč odměnu za své dopadení, tedy jen 500Kč. Majitel co obchází vlastnické právo by byl v zisku 500Kč. To by motivovalo k porušování vlastnického práva. Proto by tento nefunkční systém trestů byl též vylepšen. Majitel chycený při činu by musel uhradit všechny škody v jeho okolí. Takže pokud by, všechny jeho vyhozený odpad někdo našel a nahlásil + by nebyl jediný kdo v okolí to porušil, protože i ostatní sázeli na to, že je nechytí. Tak najednou může platit 300Kč odměnu za svoje dopadení + 1000Kč za svůj odpad + 12000Kč za odpad ostatních majitelů co stejně jako on nedodržují vlastnické právo. Celkem tedy 13300Kč místo toho aby zaplatil za odvezení jen 1000Kč.
Důsledky svobodného soudnictví.
-Trest je nespravedliví, protože musí platit i za činy ostatních co porušují vlastnické právo.
+Ty co nedodržují vlastnické právo, jsou mnohem větší nejistotě, než kdyby trest byl spravedliví, nikdy neví, jak velká může být pokuta. Ani lidé porušující pravidla nemají rádi nejistotu tak je odradí od spekulací a zkoušení to porušovat.
+Je dost pravděpodobné, že pokuta vždy bude vyšší než zisk z obejití pravidel.
+Obcházet pravidla tedy budou jen ti nejlepší z nejlepších, co může znít strašně, ale těch je vždy málo.
-/+Obcházení pravidel bude efektivní, jen pokud bude odpad schován na cizím pozemku, tak aby to majitel nezjistil. Co vytváří zpětný tlak na poctivé majitele, aby vlastnili jen tolik majetku, aby ho dokázali uhlídat a postarat se o něj. Nutnost skrýt takový odpad tak neumožňuje s toho udělat byznys.
+Pokud bude odpad na cizím pozemku tak dobře skrytý, že to majitel nepozná a ani sousední majitelé, pak nevytváří negativní dopad ani na přírodu a není za co trestat. (není žalobce není soudce)
-Vyžaduje to, aby soudce rozhodl o velikosti okruhu, nebo oblasti za kterou bude platit likvidaci odpadu na cizím pozemku.
+Může být snaha vyvážet odpad mimo okruh který mu stanový soudce k úhradě, ale to stejný budou dělat i ostatní, takže jejich jedinou možností je odpad vyhazovat co nejvíce rovnoměrně co půjde těžko bez domluvy. Nemohou se domlouvat protože, systém trestu je motivuje udávat ostatní, aby tím zaplatil někdo jiný za jejich odpad. Systém tedy nepodporuje dohody mezi majiteli co porušují pravidla.
Jak se na začátku 21 století motivovalo k ničení planety.
V této době existovali firmy který byli mimo trh, ale do trhu zasahovali. Měli různé názvy, ale obecně se jím říkalo státy. Ty vlastnili pozemky na kterých byli veřejné skládky. Ty patřili vládcům, ale jen na 4 roky a za následky nenesli zodpovědnost. Tyto firmy zajišťovali svážení odpadu na svůj veřejný pozemek a veškeré výdaje byli silou a pod nátlakem vynucovány. Lidé tedy nemohli ovlivnit svoje výdaje a tak to ani neřešili. Proto v té době odpad neměl žádnou cenu a tím pádem nepředstavoval skoro žádné výdaje pro lidi. Tak lidé nebyli motivovaní se nijak omezovat, tak bylo odpadu hodně.
Na některých místech dokonce i cíleně firma motivovala tvořit odpad tím, že za každý přivezený odpad platila. Ano lidé pak třídili odpad a nevyhazovali ho do přírody, ale bylo ho více a na konec stejně skončil v přírodě, jen tehdy to byla veřejná příroda.
V té době se motivovalo vytvářet co nejvíce nekvalitní produkce, pomocí inflace. Znehodnocování peněz nutí výrobce zvedat ceny, co neradi vidí zákazníci a tak snižují kvalitu, aby mohli udržet cenu. Výrobky v té době vydrželi těsně do záruky. Potraviny se zmenšovali, ale obaly zůstávali stejné, aby zákazník neviděl zmenšení o inflaci.
Inflace dávala státům prostředky k dalšímu plýtvání zdroji, udržování válek, a maskování zvýšených nákladu kvůli zhoršeným životním podmínkám. To vše způsobilo, že zákazníci neměli zpětnou vazbu o zhoršující se neúrodě a nemohli se zapojit do řešení problému. Také díky inflaci nebyla vidět drahost služeb těchto firem a tak mohli dále bez naštvání zákazníků (občanů) plýtvat vzácných zdroji.   

V této době se dotovali zemědělci. Ti pak nemuseli promítnou zhoršení kvality svojí půdy do ceny a nezkrachovali. Tak byli pole dále znehodnocované a zákazníci s tím nemohli nic udělat, protože na dotace bylo bráno z prostředků, které se brali pod pohrůžkou násilí.
Výše zmíněné státy v té době na území Evropy vytvořili dokonce i kartel, kde se uzavírali vůči ostatním zemím, aby zamezili konkurenci, která dokáže lépe využívat přírodní zdroje. Toto uzavírání nebylo stejný jako ve 20 století. Byla k tomu využita samotná touha po ekologii. Nutili lidi přestat využívat jíž vytvořené funkční věci. Co vytvořilo další odpad a další nadvýrobu, která způsobovala nad znečištění.
Pomocí dotací snížili ceny, aby si lidé kupovali více náročné stroje na výrobu a provoz. Lidé neviděli tu ekonomickou a ekologickou náročnost, protože nuceně platili balíček z názvem daně. Tento baliček hradil (dotoval) spoustu věcí a služeb a zákazník tak nemohl rozlišit ekonomickou a ekologickou náročnost daného výrobku nebo služby a tím pádem se lidé nemohli rozhodnou správně. Ten kdo chtěl ekologii nemohl vědět co spotřebuje méně vzácných zdrojů, protože nevěděl jak velký je podíl na dotování toho zboží. Jak moc je cena skreslena. Lidé v té době se mohli snažit chovat ekologicky, ale bylo to velmi demotivující činnost, protože i když si nekoupíte nějakou věc, tak stejně výroba té věci je zaplacena z dotací.
Externality.
Svoboda údajně selhává, protože neřeší externality. Co je znečištění veřejných pozemků jako vzduch, moře, atd. Ano v té době lidé nemohli tohle řešit svobodně, protože firmy používající sílu k udržení monopolu měli monopol i na právo. Kvůli tomu mohli aktivně bránit neřešení těchto věcí.
Také v té době rozšířený socialismus bránil pokroku a nebylo možné efektivně ve 21 století řešit znečištění moří a vzduchu.