Osmičková výročí a plánované rodičovství

Demograf Emanuel Todd zmínil ve své knize "Po impériu" zajímavou souvislost: dojde-li v nějaké části světa (Todd to ukazuje na arabských zemích) k populační explozi, zhruba za dvacet let oplývá tato oblast množstvím svobodných mladých mužů. Tato masa mladíků v tomto věku těžce hledá své místo v životě a často je nalezne v příklonu k radikalismu. Při tom všem bouření mladí lidé stihnou zadělat na následující cyklus. Mají děti a za zhruba dalších dvacet let může dojít k dalším bouřlivým událostem.

Když jsem si dal tento postřeh dohromady s děním v tuzemsku, nemohla mě nenapadnout tradice „osmičkových“ výročí: 1918 – 1938 – 1948 – 1968 – 1989 (no dobrá, v posledním případě se události o rok opozdily, nicméně i tentokrát přinesly radikální změnu).

Poválečná doba je příznivá zakládání rodin. Na cestičkách v parcích potkáváte jednu maminku s kočárkem za druhou a je to moc hezký pohled. O dvacet roků později naše srdce zaplesá méně: máme zde spoustu mladých lidí, kteří se bouří proti generaci svých otců, touží po tom, aby je okolí bralo vážně, a snaží se najít pevnou kotvu v složité společnosti. Ve třicátých letech se v Německu připojily následky ekonomické faktory a rozdmýchávaný pocit „versaillské křivdy“ a jak to dopadlo, víme (zde soudím, že krize a pocit křivdy měly větší váhu než omlazení země).

Po válce fungoval dvacetiletý cyklus v Evropě náramně – v roce 1968 přinesl studentské bouře (a nám Pražské jaro), v roce 1989 pád komunismu. A současnost? Nacházíme se na počátku třetího cyklu – navíc okořeněného celosvětovou ekonomickou krizí? Jsou podmínky podobné jako ve třicátých letech? Demografické podmínky jsou jiné. „Husákovy děti“ s plozením nespěchaly, takže dvacetiletý se natáhl spíše na třicetiletý a křivka porodnosti se zploštila. Mladých radikálů je tedy v současnosti nedostatek (což platí i pro jiné země) a pokud bude ekonomická krize zkrocena, příchod další revoluce se zdá být nepravděpodobný. Snad jsem tímto tvrzením nikoho nezklamal.

Pokud ovšem ekonomická krize nabere druhý dech, pravděpodobnost zrodu nějaké nové nesmlouvavé víry prudce vzroste. Bohužel.