Po pěti letech nejistoty a obav z budoucího ekonomického vývoje to konečně začíná vypadat, že jsme z nejhoršího venku. Akciové trhy se blíží ke svým historickým maximům, možnost rozpadu eurozóny zmizela z úvodních stran deníků a k Řecku nepřibyl žádný další (větší) hříšník. Ekonomická krize z třicátých let minulého století vyústila v největší válečný konflikt světové historie. Podařilo se nám definitivně vyváznout a můžeme se přestat obávat, že se u dalších aktiv ukáže, že jejich cena byla přefouknutou bublinou?
Spolehlivý indikátor předvídající blížící se krizi nemáme a nikdy nebudeme a ani nemůžeme mít. Nečekaně přesná je ovšem pomůcka analytika Andrewa Lawrence, který si v roce 1999 povšiml souvislosti mezi počtem rozestavěných mrakodrapů a příchodem recese. Svůj objev napůl v žertu nazval „mrakodrapový index“. Historická data dávala Lawrencovi za pravdu. Chrysler Building (výška 319 metrů) byla dokončena v roce 1929, tedy na počátku Velké hospodářské recese (v té době se stavěla též slavná Empire State Building) a malajská Petronas Toner (452 m) v roce 1998, tedy v roce měnové krize, která postihla jihovýchodní Asii. Přesto byla myšlenka, že by dostavba mrakodrapů měla být předzvěstí recese, přijímána s nedůvěrou. Tu prolomily roky 2009-2010, kdy svět bojoval s největší finanční krizí od 30. let a zároveň se dokončovala stavba nejvyšší budovy světa, 828 metrů vysoké Burdž Kalifa (emirát Dubaj, v té době málem zkrachoval, čímž Lawrencovu teorii velmi nechtěně potvrdil). Ve stejné době byli vybudováni další obři: Mezinárodní komerční centrum v Hong Kongu (484 m), finanční centrum v Nanjingu v Číně (450 m) a hned dvě budovy v Chicagu (442 m a 423 m).
Proč Lawrencův mrakodrapový index funguje? Ekonomové soudí že, mimořádně nízké úroky a vysoké ceny pozemků, které krizím často předcházejí, povzbuzují k maximálnímu využití dostupné plochy. Ovšem ani to nepřináší dostatečné ekonomické zdůvodnění stavby megalomanských několikasetmetrových budov. Podle mého názoru zde svou roli hraje lidská iracionalita. Mrakodrapy, čnící nad okolím, jsou symbolem síly a rozkvětu a slouží tak jako prostředek psychické kompenzace. Investoři jako by chtěli dokázat, že jim zhoršující se ekonomické ovzduší neublíží a že mají osud ve svých rukou. Ekonomický blahobyt je nahrazen svým velkolepým symbolem. Připomeňme si slova filmového hrdiny Shreka, když dorazí k do výše erekticky trčícímu hradu zakomplexovaného lorda Farquaada. Shrek se obrátí na svého kamaráda oslíka a řekne: „Nemyslíš, že si tím lord něco kompenzuje?“
Co mrakodrapový index předpovídá pro další roky? Varuje především před vývojem v Číně, kde se staví budoucí druhá největší budova světa (Šanghaj Tower) a množství dalších výškových budov. Beztak již mnohokrát vyslovená obava ze splasknutí čínské realitní bubliny tak získává další obrys.
Abychom nezůstali u spekulací, zda je lze považovat výšku stavěných mrakodrapů za přiměřenou, či již přehnanou, pokusil jsem se dát indexu konkrétnější podobu číselného koeficientu. Sečetl jsem výšku amerických mrakodrapů vyšších než 300 metrů dokončených v daném a předchozím roce. Pro každou budovu jsem výsledek snížil o koeficient zohledňující skutečnost, že postupem doby je stavba mrakodrapů stejné výšky snazší (např. pro rok 1950 je hodnota koeficientu 250, pro 1951 251 atd.).
Z grafu porovnávajícího výslednou hodnotu koeficientu s roční změnou indexu Dow Jones Industrial Average (jsou zobrazeny pouze záporné hodnoty) je zřejmé, že ne vždy byl výrazný propad akcií doprovázen stavbou výškových budov (viz roky 1937 a1966). Na druhou stranu téměř pokaždé (až na rok 1983 a léta 2009-2010, kdy se index oproti pohybu cen akcií o rok „opozdil“) šel výraznější růst koeficientu vždy ruku v ruce s pádem burzovního indexu. Platí to pro krizi v 30. letech, pokles v roce 1969, první polovinu 70. let a až na roční zpoždění i nedávnou finanční krizi. Budoucnost zatím vypadá spíše nepříznivě. V letech 2013-2015 budou v New Yorku postupně dokončeny budovy nového Světového obchodního centra (nejvyšší z nich se se svými 541 metry stane nejvyšší budovou USA). Pokud se predikce vyplní, budou přinejmenším do roku 2015 Spojené státy bojovat s vážnými ekonomickými problémy.
Megalomanské budovy v současnosti rostou i jinde na světě. Mrakodrapy přesahující 500 metrů se dostavují v Číně a Jižní Korey, druhý největší obytný mrakodrap roste v Indii. Mercury City, nejvyšší evropský mrakodrap (339 m), vyrostl loni v Moskvě, nejvyšší budova Evropské unie se staví v Londýně (310 m), nejvyšší japonský mrakodrap pak v Osace, zatímco nejvyšší jihoamerický věžák byl dokončen loni v chilském Santiagu (oba 300 m). Z hlediska investování do akciových trhů, alespoň co se týče dlouhodobých investorů, mrakodrapový index radí držet se zatím mimo ně.
Aby toho nebylo málo, firma saúdského prince Valída bin Talála pracuje na projektu nové nejvyšší budovy světa, jíž se má stát kilometr vysoká Kingdom Tower. Nezbývá, než doufat, že buď vize Valída bin Talála, nebo předvídací schopnost indexu Andrewa Lorence selžou. Pokud ne, připravme se na nejhorší.
Za název článku děkuji Jaroslavu Bukovskému.
Psáno pro ipoint.cz
