Pro leckoho je Afrika nejkrásnějším kontinentem, zároveň jde bezpochyby o kontinent nejnešťastnější. Řada obyvatel Afriky trpí chudobou, infekčními nemocemi a nekonečnými násilnými spory.
Podle Jareda Diamonda se řešení afrického otazníku nachází v přírodních podmínkách, konkrétně v severojižním protažení kontinenty, které je na překážku šíření zemědělských plodin i chovných zvířat. Aby toho nebylo málo, má Afrika málo zvířat, která se dají ochočit.
Okrajově zmínil toto téma v knize Budoucnost svobody i politolog Fareed Zakaria. Problém vidí v příliš rovném pobřeží Afriky a mělkých vodách nevhodných k budování přístavů a také v teplém a vlhkém podnebí umožňujícím snadné šíření přenosných chorob.
Se zcela jinou teorií vyrukovaly Lynn a Vanhanen, podle kterých průzkumy ukázaly, že průměrné IQ obyvatel afrických zemí příliš nízké na to, aby mohli vybudovat civilizaci srovnatelnou se zeměmi Západu. Autoři teorie vidí částečné řešení v lepší výživě dětí a těhotných žen, protože strava chudá na vitamíny a minerální látky je podle nich příčinou horších výsledků afrických zemí. O něco dále zašel Michael H. Hart, podle kterého je třeba hledat příčinu rozvinutosti Západu v drsnějším podnebí, které nutilo k vytváření zásob přes zimu, a tedy plánování a myšlení dopředu.
Příčin může existovat více, ale důležitý je též způsob, jak se vzájemně ovlivňují. Právě v jejich interakci je třeba hledat odpověď na otázku, proč je rozdíl mezi Západem a Afrikou tak veliký a proč se postupem doby nezmenšuje. Zásadní roli hraje kladná pozitivní vazba, tedy situace, kdy se dva jevy vzájemně posilují. Zatímco záporná zpětná vazba má stabilizační účinek (příkladem je ventil na tlakovém hrnci), kladná zpětná vazba vede k začarovaným kruhům a zásadním nevratným změnám.
Na existenci kladné zpětné vazby je založena teorie tzv. Flynnova efektu: národy s vyšší průměrnou inteligencí se rozvíjejí rychleji a samy si vytvářejí prostředí, které zpětně stimuluje růst IQ populace. Čím inteligentnější je podle této teorie národ, tím rychleji zároveň jeho IQ roste, a proto dochází mezi jednotlivými zeměmi často k rozevírání nůžek (existují samozřejmě i opačné tlaky – např. dovoz technologií může nůžky naopak zavřít). Ovšem Flynnův efekt není k vysvětlení nutný. Je zřejmé, že bohatá společnost si může dovolit investovat více prostředků do vzdělání, vědy a výzkumu a ty přinášejí impulsy k dalšímu růstu bohatství. Kromě toho jde ekonomický pokrok ruku v ruce s pokrokem společenským a díky tomu jsou odbourávány předsudky a dogmata, na kterých chudší společnosti lpí a jsou jimi brzděny - sem patří neochota spolupracovat s lidmi jiné víry, averze k ženám na vedoucích pozicích, odmítání části vědeckého poznání (Více k tomuto tématu: kapitola Kam poputuje střed světa? knihy Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku).
Je zde ale ještě jiná spirála. Důsledkem chudoby a nespokojenosti je hledání viníků. Od něj je jen kousek k útokům na jiné kmeny. Výsledkem konfliktů vyvolaných chudobou je opět zhoršení chudoby.
To vše nedává na zmenšení propasti mezi Afrikou a rozvinutými zeměmi velkou naději. Na druhou stranu pokud chceme tento problém zmírnit, musíme co nejpřesněji znát jeho příčiny i mechanismy, které ztěžují jeho řešení. Netvrdím, že snížení rozdílu je nesplnitelným úkolem, ale vzhledem k vzhledem k existenci roztočených spirál jde o úkol mimořádně obtížný. Tuto obtížnost je třeba nejprve připustit, důkladně prozkoumat a poté hledat cesty k jejímu překonání.
Publikováno na ipoint.cz
