Ekonom měří lidský blahobyt

Měření hrubého domácího produktu si vydobylo renomé důležité hodnoty, která vypovídá o ekonomice dané země a do velké míry (leč velmi nedokonale) o blahobytu občanů. Zároveň se ozývají hlasy varující před přeceněním tohoto ukazatele. Ostatně stačí si vzpomenout na tvrzení, že odstraňování škod způsobené letošními povodněmi zvýší HDP. Je to pravda, ale jistě by bylo příjemnější mít HDP nižší a nemuset odstraňovat následky katastrof.

Z indikátorů, které se pokoušejí měřit blahobyt dané země, zatím žádný ani zdaleka nedosáhl popularity, jaké se těší údaje o růstu HDP. S nejnovějším pokusem přišel tým okolo harvardského profesora ekonomie Michaela E. Portera. Ten letos vytvořil index společenského pokroku (Social Progress Index – SPI) a jeho hodnotu spočítal pro padesát zemí světa. Index se skládá z dvanácti komponent seskupených do tří hlavních položek: 

1. Základní lidské potřeby: výživa a základní zdravotní péče; vzduch, voda a sanitární systém; obydlí; osobní bezpečnost.
2. Základy blahobytu: přístup k základním znalostem; přístup k informacím a komunikaci; zdraví; ekologická udržitelnost.
3. Příležitosti: přístup k vyššímu vzdělání; individuální svoboda a možnost výběru; spravedlnost a integrace.

V prvním vydání přehledu se na špici žebříčku nalézá Švédsko před Velkou Británií, Švýcarskem, Kanadou a Německem. Česká republika zatím zastoupena není, ze zemí, které jsou ČR nejbližší, je Polsko třinácté. Z dalších zemí jsou USA 6., Španělsko 10., Čína 32., Rusko 33., Indie 43. Poslední příčka patří Etiopii.

Podle Michaela Greena, který vede společnosti Social Progress Imperative, výsledky dokazují, že mezi ekonomickým růstem a blahobytem existuje komplexní vztah. Ekonomický růst je na jednu stranu zdrojem blahobytu, na druhou stranu dosažení růstu je bez určité úrovně blahobytu obtížné. V politicky stabilních zemích s vyšší životní úrovní se logicky více daří podnikání.

Index SPI nepřinesl výsledky příliš odlišné od očekávání. Zajímavé jsou nicméně případy, kdy se jednotlivé komponenty rozcházejí: Bulharsko je celkově dvacáté, ale vodu a vzduch má třetí nejlepší. Mosambik je třetí odzadu, ovšem v kategorii spravedlnost a integrace je čtrnáctý, Indonésie je celkově 38., ale pokud jde o přístup k informacím a komunikaci, zaujímá 27. pozici. Celkově 30. Vietnam boduje dobře v kategorii Základní lidské potřeby (17.), zato ztrácí v kategorii Příležitosti (39.).

Autoři indexu doufají, že jejich nástroj bude používán politiky a institucemi na celém světě a že je bude zpětně ovlivňovat. Předchozí pokusy podle Portera selhaly, protože se snažily sloučit ekonomické hodnoty s údaji o blahobytu. Index SPI se může ukázat užitečným, nicméně sotva lze předpovídat jeho životnost. Má-li se prosadit, bude nutné rozšít výpočet na všechny země světa a dosáhnout odpovídající publicity a respektu vůči vypočteným hodnotám. To poslední je mnohonásobně těžší než samotný výpočet.

Publikováno na ipoint.cz