Členy Hare-Krišna můžete potkat ve větších městech. Možná se na vás zaměří a pokusí se vám prodat knihu s náboženskými texty. Neberte hovor s nimi jako ztrátu času, může vás pobavit.
V den, kdy se odehrála následující příhoda, jsem shodou okolností vezl kamarádům dva výtisky své knihy. Když jsem vylezl na Florenci ze stanice metra, ani jsem se nerozhlédl a už jsem měl u sebe mladíka z Hare-Krišna. Nabízel mi knihu vydanou touto sektou.
„Já vaše knihy celkem dobře znám,“ namítl jsem.
„Víte, my máme soutěž o nejlepšího prodejce knih, já jsem zatím druhý a mám šanci vyhrát,“ apeloval na moje city a podával mi knihu s pestrobarevnou obálkou.
Rozhodl jsem se, že vrátím úder. Sáhl jsem do aktovky, vyndal jednu svou knihu a řekl: „A nechtěl byste si koupit knihu vy ode mě? Zrovna mi vyšla.“
Mladík z Hare-Krišna vypadl ze své role a následujících pět minut jsem já fungoval jako prodejce a on jako potenciální zákazník.
„Já si ji nekoupím, to by u nás nikdo nečetl,“ namítal.
Já na to: „Být vámi, tak si ji koupím. Nikdy nevíte, co vám vylepší karmu.“
Prohlížel si fotky a jedna ho zaujala: „Co to je?“
„To je šaman z Ohňové země.“
„A co má být ta Skrytá autorita?" (otázka mířila na název knihy)
„To je víra.“ (raději jsem neprozradil, že to není psáno z pozice běžného věřícího)
Mohl jsem se pokusit zvýšit jeho zvědavost upozorněním, že v knize jsou zmínky i o Hare-Krišna, ale nenapadlo mě to a stejně by to sotva pomohlo.
„Já si to určitě nekoupím, ale líbí se mi, že jste tvořivej,“ řekl, než jsme se rozloučili.
Přiznám se, že od této příhody tajně pošilhávám, po jehovistech, kteří stojí po dvojicích ve stanicích metra a v rukách drží časopis Strážná věž. Nabízet jim knihu by mohlo být také zajímavým zážitkem.
Další příhody jsou v článku Psát knihu? Jedno překvapení za druhým.
