Zakázané Vánoce

Křesťanské Vánoce se v řadě států s odlišnou vírou neslaví. Tyto země jsou občas uvedeny v cestovních průvodcích pro bohaté Američany, kteří chtějí uniknout před hektickým zkomercionalizovaným ruchem a šklebícími se Santy Clausy.

V tomto roce ale 3 země - Somálsko, Brunej a Tádžigistán  zakázaly slavení Vánoc natvrdo vládním dekretem  z bezpečnostních ale především z náboženských důvodů. Za nedodržení zákazu hrozí v nejhorším případě až 5 let vězení.

Somálsko, jež je výhradně muslimskou zemí argumentovalo tím, že  křesťanské svátky jsou dle místních duchovních v rozporu s islámskou vírou. Většina muslimských zemí Vánoce ignoruje a ty se slaví  jen za zavřenými dveřmi. Zde si ale museli pomoci vládním nařízením, aby se někdo neopovážil kazit křesťanstvím morálku islámského davu.  

Zákaz slavení křesťanských  vánočních svátků vyhlásil ministr pro náboženské záležitosti šejk Mohamed Kheyrow pěkně  nahlas ve státním rádiu, aby si to občané, kteří vlastní přijímač, náležitě vyslechli.  Mohamedovi patrně drnkalo na nervy religiózní bubnování, jež je s Vánocemi v afrických oblastech spojeno, protože se o něm zmínil ve svém projevu. Přemýšlím, co by řekl na Rybovu Českou mši vánoční anebo na české koledy. Z té by ho asi trefil šlak. Naštěstí se v Somálsku žádní našinci, kteří by si chtěli o Vánocích zapět koledy, nevyskytují.

Ministerstvo pro náboženské záležitosti rozeslalo podrobné instrukce policii, bezpečnostním informačním službám a úředníkům v hlavním městě Mogadišu, ve kterých jim přikázalo, aby zhatili i případný pokus o veřejné slavení vánočních svátků. Stejný zákaz byl vyhlášen, když město ovládalo militantní džihádistické hnutí Al-Šabáb a  vypadá to, že vláda, jíž se podařilo radikální islamisty z území vytlačit, pokračuje v tomto ohledu v jejích šlépějích.

Somálsko je muslimskou zemí, je zde ale zhruba 22 tisíc  mírotvůrců z Africké unie, včetně převážně křesťanských států  Burundi, Ugandy a Keni, kteří pomohli Somálsku vytlačit radikální islamistické hnutí z řady oblastí a nedostaly od Somálska zaplaceno.  Do země, jež byla po řadu let rozvrácena válkou, se navrací uprchlíci z Evropy a ze Severní Ameriky, kteří by mohli v cizích krajích přičichnout  k cizím obyčejům a tradicím. A to se islámským duchovním vůdcům ale vůbec nezamlouvá. A tak na to li hezky zhurta.  

 Mluvčí starosty Mogadišu Abdifatah Halane hovoří kromě důvodů ideologických a náboženských i o důvodech bezpečnostních. 25. prosince loňského roku spáchalo hnutí al Šabab atentát na základnu Africké unie, který si vyžádal život 3 mírotvůrců.  A je pravděpodobné, že by se útok mohl opakovat. Křesťané v Somálsku čelí dle kalifornského neziskového institutu Open Doors jsou nejvíce diskriminováni hned po Severní Korei. 

 Druhou zemí, která jde tvrdě po vánočních symbolech a obyčejích, je sekulární asijský Tádžigistán, kde většina obyvatel je muslimského vyznání.  Zde jsou dekretem ministerstva školství zakázány vánoční stromky a předávání dárků ve školách.  Špatně je na tom i Děda Mráz, který se od roku 2013 nesmí zjevit v TV. Stejně tak jsou zakázány ohňostroje, sváteční chody spojené s oslavou Nového roku a vybírání peněz. zde

V roce 2011 byl v hlavním městě Dušanbe ubodán k smrti  muž, jenž si na sebe navlékl kostým Dědy Mráze.  Rodina zavražděného prohlásila, že se jednalo o náboženský útok, policie ale vše zahrála do autu a sdělila, že útočníci byli opilí.

Nejpřísněji k Vánocům přistupuje sultanát Brunej, kde vládne jeden z nejbohatším mužů světa sultán Hassanal Bolkiah, jenž od dubna roku 2014 zavedl drakonickou variantu práva šaría, které  umožňuje kamenování a amputace končetin.  Místní imámové jsou proti jakýmkoli náboženským symbolům, jako jsou kříže, svíce, vánoční stromy a posílání vánočních přání, jež jsou dle jejich názoru v rozporu s islámskou vírou. Za nedodržení zákazu hrozí v zemi až pětiletý trest. Muslimové,  kteří by si nasadili santaklausovskou  čepici anebo oděv, se dle imámů dopustí zločinu.  

Z obchodů musely zmizet vánoční dekorace. Hotely, jež měli v oblibě západní turisté a jež v minulosti zářily o Vánocích svícemi  a byly vyzdobeny krásnými velkými stromy, musí zůstat holé a prázdné. Ještě v roce 2013 přitom pořádali muslimové společně s křesťany o vánocích večírky, jak se svěřil agentuře AFP jeden Malajsijec, jenž je nyní k uzoufání smutný, protože mu chybí tradiční vánoční svátky. 

Většina z obyvatel se ale bojí zákaz slavení Vánoc překročit. Jen  v jednom kostele  vyvěsili vánoční dekorace tak, aby byly viditelné do ulic. Ostatní křesťanští duchovní se rozhodli nedráždit sultána, jehož před časem osvítil Alláh, a s povzdechem konstatovali, že Vánoce mají i jiný rozměr, než jen vánoční dekorace. Pár odvážlivců zaslalo na sociálních sítích vánoční pozdrav s hashtagem v rámci akce  #MyFreedom, jenž je součástí mezinárodní kampaně upozorňující na potlačování práv křesťanů.  

Sultán, jenž vlastní řadu luxusních hotelů v Londýně, Paříži anebo Ženevě, ale paradoxně ve svých evropských hotelech, jak upozorňuje deník Guardian,  Vánoční dekorace nezakázal, ale vyšňořil jimi své hotely v té nejvyšší míře, aby se zavděčil své evropské klientele. 

Konec prosince bez stromečku, anebo alespoň ozdobené větvičky a dárečků se nám Čechům jeví jakoby beze smyslu, jakkoli nadáváme na všechen ten shon a přeplněné obchodňáky. Řada z nás, kteří se počítáme za agnostiky anebo za ateisty, na religiózní křesťanský rozměr Vánoc jakoby zapomněla.

O Vánocích se ale z řady Čechů a Moraváků  stanou sváteční křesťané, kteří se mihnou v kostele o půlnoční mši. Vůči všemožným svátkům, které k nám připluly  ze zahraničí, včetně Halloweenu a Valentýna, jsme extrémně tolerantní. Pomalu se u nás zabydlují i keltské svátky, které se slavily donedávna i v naší letovické keltské osadě Isarno. Cizí obyčeje bereme v naší sekulární společnosti jako  zpestření všedního dne, nikoli jako hrozbu kulturním tradicím země. O to více se divíme panickému strachu a averzi muslimských duchovních, kteří se rozhodli pečovat o blaho svého lidu zákazem nemuslimských svátků.