Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Íránský režisér si nebude moci možná přijet do USA pro Oscara

za svůj film, jenž je paradoxně poplatný západnímu vkusu a splňuje všechna klišé, která od cizokrajné islámské kinematografie my Zápaďané požadujeme

Farhadiho film jsem viděla v rámci festivalu íránského filmu v kině Scala, který jako minulý rok uvedl evropsky oblečený mladý Íránec společně s Češkou, kteří před tím popíjeli v kinokavárně blíže nespecifikovaný nápoj  a dobře se bavili.  "Tento chlapík určitě představuje pro naši zemi tu nejvyšší bezpečnostní hrozbu", napadlo mě cynicky. Proč jsme si jej jen vpustili a proč už řadu let propagujeme díla naší civilizaci nepřátelské islámské kinematografie. 

Ve skutečnosti se jedná o oficiální i disidentské projekty o lidičkách stižených drobnými i osudovými  traumaty, které se v tom podstatně lidském aspektu vůbec neliší od těch našich. Loni jsem shlédla film Obyčejný člověk režiséra Majida Barzegara o jednom  senilním dědulovi, postiženém Alzheimerem, jenž se bláznivě zamiluje do mladé dívky, která se jej snaží odvést do Kanady za jeho synem.

Až na šátky na hlavách a zastaralé počítače se realita Teheránu nelišila po stránce vizuální zásadně od té naší. Žádný fundamentalismus, žádné viditelné konflikty, vše bylo ovládáno symbolicky pomalým beznadějným tempem života skomírajícího starce, jenž žije svými stereotypy a poslouchá rádio, jemuž nerozumí.

Náboženský aspekt byl, až na pár zdvořilostních frází,  zcela vymazán. Vše bylo stejné jako u nás v Česku, až na jeden podstatný rozdíl.  Film na první pohled zarazil překvapivou měrou obecné slušnosti, ohledu a úcty, kterou k sobě filmové postavy chovaly a jež nepůsobila strojeným dojmem. Místo obligátního českého "ty vole, ona má velké kozy jako kráva" jsme se doslechli: "pane XY, nechcete pomoci do schodů, máme o vás v celém domě dojemnou starost."

Kamarád, který Írán navštívil, a byl se mnou  v kině, měl z této země úplně shodný dojem. Letošní film Obchodní cestující, jenž byl u nás přeložen jako Klient, byl ještě více západnější a modernější. Jako bychom sledovali komorní severské drama střelené hollywoodským melodramatem, jež se zoufale snaží o metanaraci. Režisér  strávil velkou část života na divadle, zbožňuje Ibsena a je posedlý myšlenkou prolínání divadelní a filmové reality.

Íránského režiséra pozvali na všechny festivaly, jen na Oscary nebude moci přijet

Hlavní protagonisté, oblíbený, pohledný, vtipný učitel perštiny, který se škádlí se svými smartphony  vybavenými žáky, a jeho nekonfliktní žena zkouší v divadle hru A. Millera Smrt obchodního cestujícího.

 

Vše v západních kostýmech, až na šátky na hlavě. Žena, jež má být v Millerově hře poloobnažená, je v krátké červené sukni, přiléhavém plášti, kozačkách a šátku, což vyvolává u herců záchvaty smíchu. Herci řeší pár lechtivých větiček, jež snad neprojdou cenzurou, a to by bylo tak asi vše, pokud by se hlavní pár nepřestěhoval do bytu po ženě pochybné pověsti, která ještě není zcela vystěhovaná. Nikdy ji neuvidíme, jen slyšíme z telefonu její hlas. 

Jeden z jejích zákazníků si ji omylem splete s počestnou neproblematickou nově nastěhovanou manželkou, jež nechá svému muži otevřené dveře, zatímco se koupe, a mezitím ji přepadne a krutě zbije. Pak se rozvíjí srdceryvné drama, točící se kolem pocitu ohrožení, viny, partnerského odcizení, osobní nedostatečnosti a hledání viníka. To vše se proplétá se zkoušenou hrou, do které si herci projektují své vlastní frustrace.

Všichni jsou na sebe, stejně jako v předchozím filmu, milí, ohleduplní, snaží se druhému pomoci, aniž by se mu zbytečně vpletli do života, a přesto na sebe naráží a trýzní se, aniž by to měli v úmyslu.  Z viníka se nakonec vyklube dědula podobný dědulovi z předchozího filmu, kardiak, jehož dcera se vdává a který zoufale prosí pár, aby jej neztrapnil před manželkou, s níž žije poklidně 35 let. Je to otázka života a smrti i osobní cti. 

Zamčen v bývalém bytě manžela postižené, prodělá nevzhledný břichatý útočník srdeční infarkt. Přijede si pro něj rodina, je potupen a ze strachu umírá, aniž by se rodina dozvěděla pravdu. Hra zanechává celou řadu otazníků. Manželé si ponesou trauma z odhalení perverzního dědouše do konce života a navždy mezi nimi bude vražen klín.  Film jako stvořený pro Oscarovou porotu a zvláště nyní za času persekuce muslimů. 

Ani režisér, ani představitel dědka a  manželského páru do USA nepřijedou kvůli rozmaru amerického prezidenta, jenž vydal plošný zákaz vstupu do USA pro všechny Íránce a další vybrané muslimské země.  Íránci v USA nikdy nečinili žádné větší problémy.

Írán je oblíbeným otloukánkem USA v letitém tristním sporu o ropu, z níž neprávem profitovali britské a posléze americké těžařské společnosti, v němž hraje roli  pomoc USA íránskému  šáhovi Rezoví Pahlavího, kterého přijal prezident Carter z milosti, protože umíral.

V příběhu se motají jako v béčkové variaci Hitchcockových špionážních filmů britští a američtí ropní magnáti, přestrojení agenti CIA a MI6, štvoucí proti neposlušnému íránskému  premiérovi Muhammadovi Mosaddekovi,  Churchill, Eisenhower, T. Roosevelt, zlotřilý John  Dulles, komouši, nacionalisté a islamisté. Do toho ještě přimíchejme Reaganův  nekalý protizákonný deal se zbraněmi, z něhož byl svého času velký skandál, a Íránci mají na nacionalistický příběh velkého formátu o západním kolonialistickém utlačovateli zaděláno. Íránci mají svou paměť, zatímco běžní Američané si pamatují z celé story jen to, co jim umně naservírují média. Jejich země píše historii celého světa, takže si nemohou vše uchovat v paměti, zatímco Íránci žijí jen svými jednoduchými, často černobílými příběhy, jež se jim vpalují pod kůži díky opakovaným kázáním v mešitách.    

O tato antiamerická špionážní témata není na západě zájem. Místo toho vznikají v USA patriotické filmy typu Argo.  Íránci si svou zášť vůči USA vybíjejí v mnohadílných cyklech mapujících bezpráví spikleneckého sionistického Hollywoodu, jenž vymývá mozky svým divákům, páchaného na íránském lidu, které běží na jejich  PressTV, která má minimální sledovanost a nulový mezinárodní dopad.  

Nyní se začalo blýskat na zlepšení vztahů, íránský duchovní vůdce sice neustále spílá západním materialistickým hodnotám, ale nevadí mu, když do Íránu přijedou američtí podnikatelé, animátoři a vědci a všichni Íránci unisono obdivují západní technologické vymoženosti a mladí íránci volí podle vzkazu politiků na Twitteru.  Íránci nyní dávají  občanům USA víza za symbolický poplatek přímo na svém letišti pojmenovaném po vůdci jejich slavné islámské revoluce.   

Na devadesátidenní zákaz vstupu reagovali Íránci mírně, ministr zahraničí vzkázal, že si celý Trumpův počin všichni pečlivě prostudují a provedou nějaká opatření. Jsou totiž národem, jenž má moře moc času, na rozdíl od hekticky uspěchaných Američanů, jejichž je hypermobilní Donald Trump, jenž si kvůli byznysu dopřává jen 4 hodinky spánku, symbolem. 

Kdo si počká, ten se dočká,  je jejich heslo, a myslí tím, dočká se ráje, který bude uspěchaným povrchním Američanům odepřen. Íránci se v odvetných opatřeních vůči USA poučili  od prezidenta Putina, který na poslední Obamovy sankce vůbec nereagoval. 

Ministr zahraničí Zaríf  držitele platných amerických platných víz ujistil, že budou v jejich zemi vítání. Jsou na vzájemné naschvály mezi USA a Íránem zvyklí a nějaký zákaz  vstupu do země, již jejich duchovní vůdce označuje za velkého satana, je nemůže vyrušit z jejich bohorovného klidu.

Režisér íránského filmu, nominovaného na Oscara, objel desítky festivalů, kde byl spolu s herci nadšeně vítán, a tak už ho nějaký zákaz vstupu do USA nevyvede z míry. Režisér řekl, že na předávání  Oscarů  nebude, i kdyby obdržel  výjimku.  Má  svou hrdost.

Poděkovat mohou Íránci i na dálku pomocí televizního přenosu. Hollywoodské hvězdy jim nadšeně zatleskají, stejně jako tleskali Benu Affleckovi a jeho dojemné protiíránské agitce Argo. Bude to morální vítězství po Írán, nikoli pro Trumpa. Možná se pár hollywoodských herců symbolicky obrátí na šítskou větev muslimství, možná M. Streepová pronese další dojemný proslov. Všichni budeme plakat, tak nějak po hollywoodsku. 

 

  

 

Autor: Petra Havelková | neděle 29.1.2017 20:59 | karma článku: 12,54 | přečteno: 346x
  • Další články autora

Petra Havelková

Bajka o bukvicích a zlé kavce

Dvě zamilované bukvice seděly na lavičce v parku pod svým rodným stromem. Nedávno se jim splnil vytoužený sen a v kočárku houpaly své adoptované dítě, miniaturní bukvici s dudlíkem v puse.

19.7.2018 v 19:43 | Karma: 15,18 | Přečteno: 1011x | Diskuse| Poezie a próza

Petra Havelková

Za emigraci byl krávě v EU vyměřen trest smrti

Řadu členů EU vyděsil krutý rozsudek pro prostomyslnou březí krávu Penku, která si se svým nízkým kravím IQ nedokázala přečíst tabulku "Pozor státní hranice" a odešla z Bulharska do Srbska

16.6.2018 v 14:01 | Karma: 20,07 | Přečteno: 870x | Diskuse| Společnost

Petra Havelková

Blížíme se Rusku anebo spíše Saúdské Arábii?

V obou dvou zemích jsou umělci ostrakizováni za svobodu uměleckého projevu a uměleckou kritiku propojení autoritářského režimu s náboženstvím

30.5.2018 v 20:49 | Karma: 10,11 | Přečteno: 581x | Diskuse| Kultura

Petra Havelková

Dáma s psíčkem

Ministryně obrany, jež si vyfotila věnec položený neznámému vojínovi na Vítkově spolu se svým psem, hnula žlučí velké části českého národa. Ale proč vlastně?

19.5.2018 v 12:08 | Karma: 13,23 | Přečteno: 935x | Diskuse| Společnost

Petra Havelková

Bude Natalie Portmanová zbavena izraelského občanství?

Slavná americká herečka izraelského původu se kriticky vyslovila k nedávným nepřiměřeným zásahům izraelských ozbrojených složek proti protestujícím Palestincům, které si vyžádaly civilní oběti

25.4.2018 v 14:09 | Karma: 16,71 | Přečteno: 1034x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps

3. května 2024  6:23

Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...

Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí

3. května 2024  6:14

Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...

iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji

3. května 2024

Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....

Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě

3. května 2024  5:16

Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....

  • Počet článků 191
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1258x
Mezi mé zájmy patří  kulturní dění v mém okolí, literatura, reflexe vlivu masových médií na utváření obecného mínění. Zajímám se o kognitivní vědy, evoluční psychologii, teorii memů a literaturu.