Hnutí za humánní feministické porno jakožto nová vize genderově rovného světa

Pornografie už dávno není vnímána v demokratické společnosti jako zavrženíhodný hřích ale jako integrální součást filmového průmyslu a umělecké tvorby. Hnutí za etickou pornografii si získává čím dál více příznivců

Naše společnost se čím dál více liberalizuje a sekularizuje. Co nebylo možné před stovkou let, je nyní integrální součástí společenského dění. To platí i o filmové pornografii. Zatímco řada církví a náboženských hnutí pornografii odsuzuje  jako podněcování k hříchu, producenti a konzumenti pornografických a sexuálních filmů chápou tuto produkci jako povolenou uměleckou tvorbu či spotřební artefakt a hlavně  jako regulérní zdroj zisku. 

Pornografické servery  na  internetu mají tradičně takřka nejvyšší sledovanost. Donedávna se v pornoprůmyslu točily velké peníze, dokud se filmy nezačaly nelegálně stahovat a neobjevil  se fenomén filmového pirátství. Na tento sociologicky patologický jev  si  stěžují i velké pornohvězdy jako je italská megastar, herec a producent vystupující pod psedonymem Rocco Siffredi, jenž investoval obrovské peníze do svých pornohvězd a pornostudií a nyní mu jeho filmy kradou nezodpovědní diváci nelegálně na internetu.  

Porno je obecně teoretiky z řad  estetiků a sociologu a etiků  přijímáno, odmítáno a hlavně analyzováno. Specifickou skupinu tvoří porno  pedofilního rázu, jež není v liberálních společnostech tolerováno a je trestné. Teoreticky by mohlo být tolerováno ve společnostech islámských anebo asijských či afrických, kde je věk dospělosti dívky dán dle některých duchovních konsensuální formou a může být posunut i na hranici 12 anebo 10 let, kdy se provádí legálně sňatky  a dívka je údajně vyspělá. Vzhledem k tomu, že je zde ale porno duchovními  zatracováno coby těžký hřích znázornění nahoty a sexuálního aktu, je zde pedofilní porno rovněž oficiálními kruhy odsuzováno.    

Zastánci pornografie chápou tuto filmovou produkci jako příjemné zpestření života, prostředek k navození sexuálního vzrušení, jenž může poskytnout recipientovi nový vhled na svou vlastní sexualitu, estetický prožitek a možnost účasti na paralelním sexuálním zážitku, jenž by si jinak diváci netroufli realizovat a nyní jej mohou vidět alespoň formou nesimulovaného experimentu v rámci filmové produkce.

Někdy pak diváci tuto odvahu naleznou a začnou se zúčastňovat například čím dál oblíbenějších swingers party. Jinou otázkou je pak účast ve veřejných domech a prostituce, jež není v řadě zemí právně ošetřena a legalizována anebo naopak přísně zakázána a tím tratí státy na daních. Prostitutky i prostituti  si pak v rámci sebou chápaných a hlásaných lidských práv mohou stěžovat, že se stávají druhořadými, sociálně ostrakizovanými bytostmi. 

Pornografie je dle Rocca Siffrediho,  praktika i teoretika porna v jedné osobě, zrcadlem společnosti. 

Za negativní aspekty pornografie se považuje sociology možný vliv na sklon diváků  k násilí páchanému jak na ženách tak na mužích, vytvoření si v rámci sledování  filmů, jež fungují většinou jako estetická nadsázka, falešného náhledu na sociální role, kde mohou být ženy anebo muži v rámci sexuality diskriminováni. V pornografii jsou  kategorie klasického konsensuálního sexu na všech možných místech planety mezi osobami stejného pohlaví.  Je  možné, že se v rámci experimentu a zvýšení dojmu autenticity objeví v rámci natáčení improvizovaný nekonsensuální sex, za něj ale snad pornoherci dostanou řádně zaplaceno a pokud nedostanou, mohou celou situaci řešit soudním sporem.

 Pornografii je kladena za vinu vlna sexismu na pracovišti a možný podnět ke znásilnění jakéhokoli pohlaví. Této otázce se  věnují zastánci hnutí za humánnější genderově vyrovnanější feministickou pornografii. Sledování pornografie k tomu může dle mého názoru ale i nemusí vést. Násilník se může v rámci sledování násilného aktu znázorněném v pornografii s tématem znásilnění ke znásilnění dokopat, může se ale rovněž rozhodnout, že se stane členem sadomasochistické skupiny. Zde si mohou jedinci, pokud se jim to líbí a souhlasí s tím a je to v daném státě legální, provádět v soukromí, kde nepobuřují společnost, násilné a bolestivé  sexuální praktiky do té doby, dokud se na sebe navzájem v rámci ponorkové nemoci nenaštvou a nezačnou se navzájem udávat za státem nepovolené donucovací metody.  

Na hraně je sex na veřejnosti, za nějž byli paradoxně v obecně dle našich médiích sexistickém Rusku členky Pussy Riot  a anarchistického spolku Vojna v daném okamžiku jen kázeňsky napomenuti a pokutováni v rámci své akce Souložíme za ruské medvídě, jíž se pokusili diskreditovat premiéra Medveděva před volbami v biologickém muzeu.

V liberální USA byl paradoxně jedinec odsouzen na pár let do vězení za sex na veřejnosti s přitěžující okolností předchozího zapojení do drobné drogové aférky. Rozdíl byl v tom, že členky Pussy Riot a sdružení Vojna nazvaly sex na veřejnosti v muzeu politickou performancí, jíž se účinně medializovali,  a americký pár nenazval svůj obyčejný sex někde venku uměním. Pak by spor v liberální USA mladý pár docela jistě vyhrál s ohledem na práva umělců.  

Zastánci za humanizaci a feminizaci  pornografie poukazují na to, že se pornografické kanály tradičně hemží sexuálně výkonnými jedinci s krásnými těly. To může v konzumentovi navodit komplex méněcennosti, že není tak sexuálně výkonný, jako ti herečtí  nadsamci a nadsamice a může jej vést k hlubokým stavům deprese a potenciální impotence.

Časté sledování pornografických kanálů rovněž údajně může vést k dojmu, že sexualita je jedinou a nejdůležitější funkcí člověka. Stejně tak je v rámci konzumní pornografie kritizováno, že jsou zde samí štíhlí a krásní jedinci a osoby si vytváří nereálný obraz o svém těle. Tato otázka se řeší v rámci reklamy už dlouhou dobu.

Zde se musím ale pornografických serverů zastat a sdělit, že to není pravda. Je zde nedozírná řada kategorií sexu mezi staršími a mladšími, tlustšími a chudšími jedinci, jejichž stahovanost se  řídí liberálními ekonomy opěvovanými zásadami nabídky a poprávky.  Na své si tedy mohou přijít i starší dámy, jež vidí, že mohou být atraktivní i pro mladší muže a starší muži, kteří vidí v pornu, že mohou být atraktivní i pro mladší dvacítky. Pak si z toho mohou vyvodit racionální anebo neracionální závěry podle míry svého úsudku a sebevědomí pro svůj vlastní osobní život. 

 Zastánci hnutí za humánnější pornografii, označovanou za feministickou pornografii, jejichž významnou osobností je švédská kinematografka vystupující pod pseudonymem Erika Lust,  si tvoří svá vlastní humánní pornografická díla, jež nazývají erotickými díly s nesimulovaným sexem. Kritizují rovněž nerovné genderové postavení žen a mužů v rámci sledovanosti pornografických kanálů.

Erika Lust získala za svou humánní feministickou vizi pornografie řadu významných ocenění

Vyvodili si, že nejvyšší sledovanost mají kanály, kde dochází k ponižování pornohereček, jež hrají roli submisivních obětí a persekuce. To dle nich začíná  být bráno jako společenská norma a může mít nepříznivé důsledky na sexismus a diskriminaci pohlaví a sexuálních rolí ve společnosti.  Stejně tak se jim zdá, že herci nehrají své role autenticky, sexuální výkony jsou  předstírané, city a prožitky  flákají a jejich projev vyznívá loutkovitě a nepřirozeně odlidštěně. Oni, humanističtí feminističtí tvůrci pornografie jsou jiní. Žádají lidi, aby jim posílali své náměty ze života a některé z nich, které je zaujmou,  pak humanisticky feministicky, esteticky procítěně  a hlavně vytříbeně zfilmují.  

Zastánkyně feministického porna se mýlí. Pornografické servery  jsou zcela demokratické a v rámci neuvěřitelného množství kategorií a podkategorií si může přijít na své každý divák. Jsou zde osoby nejrůznějšího pohlaví a skupin v nejroztodivnějších počtech  a situacích.  Do pornografie vstupují i výdobytky vědy a techniky včetně moderních technologií v oblasti elektrosexu a elektrostimulace, jež se čím dál více vylepšují a vylepšují tak možnosti lidské sexuality, jež je otázkou emoční, ale zároveň i otázkou  jemných nervových stimulů, jež mohou být elektrostimulací posunuty do zcela jiných rovin.   

Objevují se zde prvky násilného sexu, jenž je prováděn v rámci divácké poptávky. Ponižováni zde mohou být jak muži, tak ženy. Vše je v rámci příslušných kategorií, takže ten, kdo chce vidět násilný sex na osobě toho kterého pohlaví, může rovnou zabrousit do té které kategorie a nemusí se zdržovat tím, že je jím sledovaný zážitek něčím úplně jiným. Pokud daná scénka nenaplňuje jeho očekávání, může si ji kdykoli na svém počítači anebo televizním ovladači vypnout.

Ponižována může být jak bělošská tak černošská rasa, stejně jako asiati, muslimové anebo křesťané, muži anebo ženy.  Samotný akt násilí v rámci pornografie dle mého osobního názoru nemusí nutně vést ke zvýšené míře násilí a sexismu na ženách anebo mužích. Hnutí za humánní porno, jež se mi jeví jako správný krok v neznámu všemožných kategorií a podkategorií sexuálního průmyslu,  má ale právo kritizovat nehumánní porno za seximus a společensko-patologický jev.    

Každý zdravý jedinec dle mého názoru ví, že nemusí být nadsamcem či nadsamicí a že musí rovněž chodit do práce, pokud mu partner stárne a není pro něj dostatečně vzrušující, je to přirozený fakt, jenž může řešit diskusí, nevěrou anebo právě sledováním neškodného porna, které paradoxně může vzhledem k nekonečné škále možností sexuální atraktivitu otevřeného partnera, jež pornografickou instruktáž sleduje také,  vylepšit a objevit pro sexuální život páru zcela jiné perspektivy. Vše by ale mělo být na bázi dobrovolnosti.

Pokud je ale jedinec padlý na hlavu a začne mít za to, že pornografie není estetickou fikcí prováděnou nesimulovaným způsobem  ale návodem k nepovolenému násilí v realitě, může to mít neblahé důsledky pro něj, ale i pro celou společnost, jež jej patrně na základě míry tolerantnosti a individuálního nastavení bude buď adorovat anebo ostrakizovat. V případě, že provede osoba násilný vynucený sexuální akt, půjde patrně do vězení.

Anebo se vězení  účinně vyhne, jako se to podařilo šibalovi Julianovi Assangovi, slavnému leakerovi, jenž se ukryl na ekvádorské ambasádě v Londýně s tím, že by v USA, kam by jej Švédsko asi vydalo pro jeho slavné Wikileaks, čelil mučení, na tak dlouho, až jeho údajné sexuální přečiny byly v rámci švédské legislativy částečně  promlčeny.    

V rámci hnutí za humánnější pornografii a rovnější příležitosti pro pornoherečky se rovněž kritizuje skutečnost, že pornohvězdy to mají v reálném životě těžší a hůře si, pokud se rozhodnou profesi předčasně opustit, shání zaměstnání. Mají na sobě jednou pro vždy cejch pornohvězdy. Může jim být ale vzhledem předpokládané míře IQ zcela jasné, že pokud se v pornoprůmyslu proslaví a jsou vidět na stovkách kopií na internetu, budou se na ně kolegové v práci, kam budou anebo nebudou přijati, dívat jinak nežli na osoby, jež o svých sexuálních zkušenostech nehovoří natolik otevřeně a nejsou slavnými pornohvězdami. 

 V trestním zákoníku je navíc kolonka, že by se osoby neměly hodnotit na základě jejich sexuální orientace a v zákoníku práce je přesně dáno, že zaměstnavatel nesmí ptát uchazeče o práci na otázky spojené se sexem. Nemuseli by to tedy při pohovoru sdělit a pokud by nebyli dostatečně slavní, mohli by být i přijati a pak by se mohli začít, pokud by se na to přišlo a měli být vyhozeni,  ohánět listinou lidských práv a svobod. V rámci EU by bylo  těžké je z profese propustit, pokud řádně splňují veškeré své pracovní úkoly a řádně provádí veškeré účetní anebo uklízečské či manažerské úkony. Organizace by pak musela osobu, jež opustila pornoprůmysl a rozhodla  se živit normální prací,  ponechat v pracovním poměru anebo by mohla čelit složitému soudnímu procesu a možnosti všemožných arbitráží v rámci ochrany lidských práv.   

Vyhozena anebo nepřijata by pornohvězda mohla být možná jen v rámci TV pořadu, který si klade za písemně podepsanou smluvní podmínku, že jejich  účastníci nepůsobili předtím v pornoprůmyslu, a herec tuto podmínku vědomě podepíše. Pokud tuto podmínku nedodržel a účastnil se před pořadem  v pornoprůmyslu, je možné na základě takto podepsané smlouvy kontrakt vypovědět a může se rozběhnout složitý soudní spor.

Čím dál liberálnější média už ale nyní zvou do svých diskusí ale i reality show  i bývalé hvězdy pornoprůmyslu, které jsou pro diváky kontroverzní a často i atraktivní, takže si opravdu nemohou bývalé pornohvězdy v liberální společnosti příliš stěžovat. Navíc mohou  podnikat v oblastech, kde jim předchozí účast v pornoprůmyslu nemusí vadit, například v prodeji sexy náušnic, v provozech sexshopů a dalších formách presentace jejich vize sexuálního průmyslu jakožto legitimní součásti liberální společnosti. 

Na serveru opendemocracy.net, jenž této tématice věnoval  2 články v rámci propagace humánního porna, byla jako ukázková země, kde pornohvězdy čelí diskriminaci dáno Rusko. Ruské pornopracovnice a pornopracovníci  dle serveru opendemoracy.net a autorky Natálie Antonové  čelí diskriminaci, ačkoli je zde pornoprůmysl čilým a těší se oblibě řady Rusů.  Pornohvězdy se musí vyrovnat se stigmatem padlých žen anebo mužů. Řada ruských občanů, kteří je potají sledují, jimi navenek opovrhují. Mají to zkrátka tyto odvážné  holky a odvážní hoši v Rusku hodně těžké. 

Škoda že v rámci severu nebyla  zkritizována například Saúdská Arábie a řada islámských  zemí, kde by za účast v pornoprůmyslu hrozily tresty bičování a v rámci cizoložství patrně i trest smrti. Není ale vyloučeno, že se můj oblíbený server opendemocracy.net k tomuto tématu vrátí a zkritizovány budou i netolerantní země, kde se pornografické ale i neškodné hudební nahrávky rozbíjí mravnostní policií veřejně napadrť.

I když dle mého názoru je rozbíjení pornonahrávek výsostným právem těchto zemí, pokud to jejich legislativa potvrdí, a nebude to v rozporu se směrnicemi OSN. Jelikož je ale OSN lobbystickou organizací, kde se často prosadí i nelogická absurdní rozhodnutí, na základě dohody určitých mocenských bloků, mohou si v  těchto konzervativnějsích státech rozbíjet pornografická díla ale i neškodnou hudbu, i když to zakazuje nadnárodní zákon o autorském právu. 

 (Saúdskoarabská policie je agilní, kromě pornografie likviduje i hudební nástroje, zde by feministicko- humanistická pornografie v obchodech neprošla)  

I přes zavilý odporu Saúdů  je  třeba hnutí za humánnější a genderově rovnocenné porno ocenit v rámci snahy o zlepšení podmínek herců, žen i zamindrákovaných mužů, kteří mají pocit po shlédnutí klasického porna, že jsou podřadnými nerovnocennými samci.  Otázkou je, zda se průměrný, lehce znuděný  divák porna, jenž od něj očekává inovativnost, neobvyklé situace plné nezvyklých momentů překvapení a expresivní nadsázku,  u tohoto eticky a genderově vyváženého porna nebude těžce nudit.