Drzá holka Xenija Sobčaková se otázala Putina, proč nedovolí kandidovat Navalnému

Pro Xeniji  Sobčakovou, dceru bývalého petrohradského starosty, díky němuž se mladý, ambiciózní ale neznámý V.V. Putin dostal k moci, měl současný prezident  vždy slabost, dokud nezačala zlobit. 

Znal ji coby malé škvrně a ví, že vždy byla drzou holkou, jíž se kdysi přezdívalo ruská Paris Hilton.

Na rozdíl od dědičky hotelového impéria, která občas účinkuje v reklamě a a většinu času vymetá večírky,  na sobě Xenije zapracovala a začala se věnovat investigativnímu žurnalismu. Přidala se k opozici a začala prezidenta Putina  provokovat při tiskových konferencích čím dál drzejšími otázkami.

Na tiskové konference se sice dostává, ale V.V. Putin už jí má plné zuby a krátce po anexi Krymu, když se ptala na jeho postoj k páté koloně a k vraždám žurnalistů a opoziční politiků a jejího otce, nevydržel a tiše ale dosti syčivě sdělil svému mluvčímu, že ji neměl nechat akreditovat. 

Xenija má v Rusku zvláštní status, zatímco ostatní kritici korupčního jednání vládních špiček  končí nakonec sami obviněni ze zpronevěry na veřejně prospěšných pracech  anebo na na pár dnů ve vězení, Xeniji z piety k jejímu zavražděnému otci Putin do basy nedá strčit.  Dokonce už ji znovu pouští na své tiskovky.

 Xenija na poslední konferenci V.V. Putina opět vyrukovala se svým evergreenem - potlačováním opozice Kremlem a znemožněním účasti aktivistovi Navalnému kandidovat ve volbách, kde by dle Evropského soudu kandidovat měl, protože jeho odsouzení bylo protiprávní. Poté, co Dmitrij Peskov řekl, že opozice v Rusku není schopna přinášet nosná témata a ještě nedorostla toho, aby se chopila vlády, sdělila Xenija, jež se sama rozhodla kandidovat na prezidentku,  že Putin žádnou opozici nechce. 

Putin se už ani nezdržoval krýt záda soudcům, kteří odsoudili Navalného, a rovnou sdělil, že opozice není schopna nalézt nosná pozitivní témata  a jde hlavou proti zdi.

A pak to z něj vypadlo. Navalný a jemu podobní  je dle jeho mínění  takovou ruskou mutací Michaila Saakašviliho. Bývalý gruzínský prozápadně orientovaný politik Saakašvili, jenž doma čelí obviněním z korupce, a jehož v USA značili za neřízenou střelu, byl ukrajinským premiérem pozván coby konzultant a později se stal gubernátorem Oděsy.

Posléze ale zjistil, jak vysoká je v Ukrajině míra korupce, jež prostupuje do nejvyšších pater politiky a začal proti Porošenkovi pořádat protestní akce. Ty Porošenko na rozdíl od Miloše Zemana neustál, kterému nevadily demonstrace na Václaváku, a ruply mu nervy. Nechal Saakašviliho vyhostit, ačkoli věděl, že mu doma hrozí trestní stíhání a označil ho za ruského agenta. Saakašvilimu se později s pomocí příznivců podařilo propracovat na Ukrajinu a zde jej jeho příznivci vyrvali z rukou policie. Saakašvili, jenž před tím hrozil, že skočí ze střechy výškové budovy. 

Prezidentu Putinovi se před volbami takovýto příměr vyhrocené situace v sousední zemi neuvěřitelně hodí do jeho konstruktu pojetí moci v Rusku. Postrašil ruský lid, že by se v  Rusku  mohlo objevit třeba 10 Saakašviliů a prostý ruský člověk by z toho byl jen zmatený a nešťastný. Protože takovíto Saakašviliové v podobně bloggera Navalného nepřináší nic pozitivního a destabilizují ruskou společnost a tu si Rusové a hlavně jejich současný prezident rozvracet nedá. Dostalo se mu bouřlivého potlesku.

Rusové zkrátka nemohou žít jako Ukrajinci a třást se od jednoho Majdanu k druhému Majdanu. Na to jsou příliš citliví, zranitelní a emocionální, pomyslel si tiše. Rusko si žádné státní převraty nezaslouží, už tady bylo dost  VŘSR a Jelcina, kdy se V.V Putinovi  rozpadlo jeho milované socialistické impérium. Z Ruska nikdy nebude smrdutý rybník, ze kterého by nějací oligarchové  jako na Ukrajině lovili zlaté rybky.

Putin samozřejmě připustí  opozici, ta v Rusku vždy bude a on ji snad nějak stráví, jako stravuje na každé výroční tiskové konferenci jízlivé poznámky zastánkyně demokratických hodnot Sobčakové.

Ale nesnese opozici radikální jako bylo v USA hnutí Occupy Walls Street. Kde jsou ti chytráci nyní? Jejich snahy se sesypaly jako domeček z karet. Vývoj hnutí Occupy Wall Street, jeho slavný začátek a pád zná Putin jako své boty, protože se stalo na čas hlavním propagačním nástrojem Kremlem financované TV Russia Today v boji s dekadendentní  USA, jak si všimli vyšetřovatelé z ředitelství národních výzvědných služeb USA. 

 Rusové v rámci své protiamerické propagandy v RT dávali prostor účastníkům hnutí, jež líčili jako legitimní vzpouru prostého lidu, jenž není spokojen s kapitalistickým vykořisťovatelským systémem napojeným jak na vládní kruhy, tak na Wall Street.

A nyní to samé hnutí, které v RT dříve tak moc chválili, Putin označil za  jako radikalistické a jako takové nutně odsouzené k vyšumění.  A stejně radikální dle Putina jsou i názoru  Navalného, jenž nedávno na youtube.com, poukázal na korupční schémata, do nichž jsou zapletly špičky Kremlu. Putin nemůže v Rusku zakázat youtube.com, protože by už jej za to nenáviděli ruští teenageři a to si před volbami nemůže dovolit.

A tak démonizuje opozici srovnáním s nepřehlednou ukrajinskou politickou scénou, aby ve svých občanech vyvolal soucit a bázeň, jež nevyvrcholí v očistné katarzi ale jen v tetelivém pocitu bezpečí v  pevné náruči V.V. Putina.

Těšme se na souboj Putina a  Sobčakové o prezidentský post, při kterém se dočkáme  celé řady dalších komediálních situací a nikoli pouze nudné šedi, ve které už jsou dopředu a s jasným cílem rozehrány karty. Doufejme jen, se se  Xenija nestane stane loutkou v  rukou současného prezidenta, za niž ji označil sám Navalný, jehož se vždy tolik zastávala.