Baštu Rusko si na rozdíl od Evropy migranty dobýt nenecháme, prohlásil Putin

Prezident Putin opět ukázal světu své svaly. Hypnoticky mrkl do očí D. Medveděvovi a řekl, že v Rusku vládnou  jinší kabrňáci, nežli v EU. Inspiroval se přitom u Donalda Trumpa, jehož mozek obdivuje v USA nejvíce. 

Migrační situace posloužila ruskému prezidentovi, aby ukázal v ruské státní televizi své svaly. Obklopen svými nejvěrnějšími, svým premiérem Medveděvem, ministrem obrany Šojgu, předsedu Ruské státní dumy Naryškynem, předsedkyní Federální rady Matvienko,  a několika dalšími věrnými spolupracovníky v rámci Bezpečnostní rady sdělil celému národu své pohrdání evropským řešením migrační krize.

Elegantně, bez verbálních urážek naznačil, že nejednotná Evropa, sestávající z řady rozhádaných vládních představitelů, to s migrací prohrává na celé čáře a jednotné  Rusko se jí rozhodně nehodlá inspirovat. 

Primárním úkolem Ruska  je zastavení migračních toků, sledování všech prostorů, odkud může migrace proudit, a hlavně dělat vše naprosto opačně nežli Evropa, která je nyní v závažných problémech kvůli migraci z Blízkého východu a severní Afriky a  nyní Vladimír V. Putin provede dramatickou pauzu z Afgánistanu a také z dalších zemí. 

 Zkamenělí politici zhypnotizovaně pozorovali  jeho elegantně se vlnící ústa a neodvážili se oponovat, jen souhlasně pokyvovali. Vladimír Putin to má jednodušší nežli EU. Nemusí se totiž jako Angela Merkelová handrkovat s nepoddajnými členy Visegrádských čtyřek a podobných vzpurných klanů a mafií. Může si být stoprocentně jist, že veškeré výkonné a legislativní orgány mu vše do puntíku odkývají. Jednají totiž ve svém vlastním zájmu.  

To vše, jak pokračuje ruský prezident, má za následek náboženské, společenské i kulturní konflikty. Migranti musí dle Putina řešit otázku integrace do společnosti, často se ale stávají předmětem propagandy, jsou zverbováni extremisty a teroristickými organizacemi. Radikalizují se. Cynicky se ušklíbne a sdělí, že radikální nálady narůstají i mezi domorodým obyvatelstvem EU. 

Všichni v sále chápou, že situace ve sféře migrace, zde zvedne významně své obočí a opraví se, především ve sféře nelegální imigrace je spojena se zvýšenou mírou rizika a zaslouží si zvláštního zájmu. Migranti se začínají objevovat ve zvýšené míře i v Rusku a úporně se snaží vyhnout státním strukturám, jež mají dbát na blaho obyvatel a dodržování práva. Často se dávají na kriminální anebo polokriminální dráhu. 

Zde se lehce usměji a vzpomenu si kolik ruských migrantů, slavného oligarchu Berezovského nevyjímaje,  v EU i v USA v těchto sférách vesele pluje jako štika ve vodě a kolik se jich v EU skrývá před ruským zákonem. 

Legální kanály migrace fungují, jak se dále dozvídáme,  skrze zprostředkovatelské skupiny. Opět V.V. Putin zaváhá a mrkne významně očima, záhy se ale chopí opět jistě svého psaného proslovu. Rozhovoří se o narkobyznysu, zvláštních službách a nadnárodních teroristických organizacích. Hlupáčci jedni ubozí, myslí si, že pracují v utajení. To se ale mýlí, protože skvělé ruské výzvědné služby (GRU, FSB) o nich ví. Zvýšená pozornost je věnována hranicím, jež jsou pro nelegální migranty příležitostí ke vstupu do Ruska. 

Ilegální imigranti se snaží procpat, kde to jen jde, a proto je třeba dle V.V. Putna upevnit všechna okna a díry, jimiž by se mohli do Ruska dostat. Putin tak vyslal jednak zprávu místnímu obyvatelstvu a jednak EU, jejíž představitelé včetně vysloužilého  úředníka NATO Breedlova jej nedávno obvinili, že bude chtít skrze migrační krizi, již bude pouštět do EU, Evropu, stejně jako to činí Turecko, jež ale NATO nekritizuje, vydírat. 

Nařknutí je dle ruské vlády směšné, protože Rusko nedopustí, aby nebezpeční asociální nelegální migranti do Ruska vůbec vkročili. A pokud sem ilegálně vkročí, budou hezky a zákonně vypakováni. Jinak se Rusko zachovalo k migrantům z Doněcka, jež přijalo bez velkých  obstrukcí a s otevřenou náručí.

Migrace do Ruska roste kontrolovaným tempem

K situaci se vyjádřil i generální tajemník ruské rady Bezpečnostní rady Ruské federace  Nikolaj Patrušev, držitel ocenění Hrdina Ruské federace, dříve pracovník KGB, nyní FSB.  Patrušev nemá stejné charisma jako uhrančivý Vladimír V. Putin, zato poskytl řadu zajímavých faktů. V minulém roce přišlo do Ruska 58 000 narušitelů hranic. Průměrně migrace do Ruska roste tempem 5 až 6 procent za rok. Ve zhruba 140 milionovém Rusku jsou nyní 2 miliony imigrantů, což indikuje, že Rusko čelí výzvám, jež musí řešit. Odhady jsou mnohem vyšší, ale média nechtějí ruské obyvatelstvo zbytečně plašit. 

Rusové se mohou těšit na změnu státní  koncepce přístupu  k imigraci. Patrušev dvakrát zdůrazní, že bude změněn plán státní migrační politiky, již má Rusko striktně propracovánu, na rozdíl od zmatené EU, jež se není schopna držet Dublinské dohody a státy se dohadují jako trhovci o počtu přidělených migrantů. Vše bude v Rusku řešeno na federální i regionální úrovni a migraci se budou věnovat zákonodárné orgány.

Nefotogenický úředník je promyšleně prostřihnut vhledy na vybrané ruské krasavice, blonďaté stážistky, jež civí do prázdna, a méně atraktivní obrýlené mladé  žurnalistky, které si zběsile ťukají veškeré údaje do svých tabletů.

Migranti, kteří nenarušují zákony a jednají v souladu s legislativou a všichni ostatní, kdo ctí zákony, se musí cítit v Rusku v rámci migračního boomu v podobě vzrůstajícího trendu 6 procentního růstu, cítit bezpečně. Běda ale veškerým narušitelům.

Rusko už není spojováno na západě s emigrací, ale konečně i s imigrací

Vladimír Putin se musí dmout pýchou. Jeho země je spojována poprvé nejen s emigrací obyvatel do vysněné Evropy, jež se stává terčem vtípků povýšených západních intelektuálů, a může se ukázat ve světle zájmu, jako bezpečná široširá země, kde migranti mohou po neklidných rocích ve válečných konfliktech spočinout.

Rusko za posledních 20 let přijalo celou řadu uprchlíků. V 90. letech sem proudili Arméni a Ázerbájdžánci během konfliktu v Náhorním Karabachu, dorazili sem i meschetští Turci z Uzbekistánu, kteří chtěli uniknout etnickému násilí. Před válkou sem uprchli obyvatelé Tádžikistánu. Po Andižanském masakru v roce 2005 sem uprchli obyvatelé Uzbekistánu.

V Rusku žádají o azyl Afgánci, Etiopané, Somálci a obyvatelé válkou zmítané Východní Ukrajiny. Rusko, jež ekonomicky rostlo a nedávno prožilo prudký pád, se léta potýká se stárnutím svého obyvatelstva a s klesající populační křivkou. Průměrná délka dožití mužů nepřekračuje 60 let. Je zde nízká nezaměstnanost, a proto sem prchají za prací obyvatelé z chudších okolních oblastí.

Pracanti se v Rusku hodí, nevyhnou se samozřejmě problémům s korupcí úřadů ani s nepříznivými bytovými podmínkami. Musí projít složitými jazykovými zkouškami a zaplatit vysoké poplatky za pracovní povolení. Znevýhodněny jsou země, jež mají s Ruskem vízový styk. Červenou mají ti, kdo ovládají ruštinu. I já jsem kdysi v mládí v deliriu snila, poté, co jsem si přečetla Zločin a trest, že bych odešla pracovat pod vedením ruských inženýrů na Sibiř. 

Rusko pracující migranty potřebuje jako sůl a proto je jim otevřené. Na druhou stranu má velice přísné azylové zákony, o nichž si Evropa může jen dát zdát. Rusko je totiž spojnicí západu s východem, Evropy s Asií a jako takové se snaží střežit si své hranice. Policisté legitimují migranty na ulicích a přísně trestají lidi s neplatnými doklady, kteří mohou být snadno deportováni. Rusko nemůže okamžitě dle mezinárodních úmluv deportovat nelegální migranty, kteří požádají o azyl. Musí ale zažádat v neúměrně  krátké době, a tak je jim situace výrazně ztížena. Za tyto praktiky jsou ale kritizovány i země EU.  

Od roku  2012 byla podpisem prezidenta posílena regulace imigrace v trestním zákoníku, potrestán může být kdokoli, kdo ilegálně překročí hranice, včetně organizovaných skupin převaděčů. Ti,  kdo porušili vízovou povinnost, nemají v některých případech umožněn podruhé vstup do země. Sankcionovány jsou i organizace, jež zaměstnávají ilegální pracovníky. To vše je v kompetenci ministerstva zahraničí, regionálních úřadů a policie. Společnost, jež načerno zaměstná nelegální migranty, může být potrestána obrovskou pokutou. Pokuty hrozí i těm, kdo ilegálně překročili hranice. V rámci organizované skupiny může být uvalen trest až 7 let vězení.

Situace azylantů v Rusku

Azylanti, kteří požádali o azyl, se musí po dobu 3 měsíců zdržovat v azylových centrech. Pro získání azylu, jehož udělení trvá zhruba rok,  musí mít pádné důkazy, jako je přímé ohrožení na životě, perzekuce na základě rasy, náboženství  anebo příslušnosti k etnické skupině. Svá tvrzení ale musí doložit v rozhovoru jasně prokazatelnými fakty a musí vyplnit složitý dotazník. 

Pokud neprokážou odůvodněnost svých požadavků, nepodají odvolání u soudu, jsou vyloučeni ze seznamu uchazečů a posléze deportováni. Pokud do určitého času, obvykle je to 6 měsíců nesplní požadavky zákona, jsou zatčeni. Rusko je stejně tvrdé jako USA, jež se s ilegálními imigranty, většinou příbuznými svých rezidentů z Jižní Ameriky, nepářou a s chutí je posílají do basy. 

Výjimku tvoří imigranti, kteří nemohou být deportováni z humanitárních důvodů do oblastí, kde by se stali opětovně cílem persekuce. Standardně uprchlík obdrží po schválení možnosti azylu své identifikační číslo, nárok na tříletý asyl, jenž může být prodlužován po roce. Rovněž si může zažádat po 5 letech o občanství. 

Rusko tradičně neposkytuje azyl imigrantům, kteří přichází do Ruska skrze bezpečné země. Neregistrování uprchlíci nemají tzv. propisku, policejní registraci, a bez ní čelí řadě pokut. Legální pracovníci nemají nárok na sociální benefity,  pokud nevstoupí do manželství s držitelem(lkou) ruského občanství, anebo nejsou odborníky, jichž si Rusko cení. 

Občanství se Rusku získává obtížně, jen umělci a vědci mají výjimku

Nesnadný je i proces získání občanství. Hovoří se o tzv. naturalizaci, čili poruštění osob, jež dosáhly věku 18 let a mají legální nárok stát se občany Ruska. Žadatelé o občanství musí 5 let pobývat v Rusku, složit jazykové zkoušky a ovládat ruskou ústavu. Zkrácená lhůta platí pro bývalé obyvatele SSSR a výjimečné osobnosti, vědce, umělce anebo ty, kdo ruské vlasti pomohli svým úsilím k výrazným úspěchům.

Takovouto osobností je bezpochyby ruský občan Gerald Depardieu, jenž v Rusku trvale nebydlí, přesto se stal kvůli vysokým daním ve své rodné vlasti ruským občanem. 

Putin si přitvrzením migrační politiky získává popularitu 

Antiimigračním náladám podléhá velká část ruské populace. Xenofobním výrokům se nevyhnul ani západem opěvovaný Alexej Navalnyj, jak se projevilo při konfliktu s Gruzií. Zatímco nám vadí muslimové, Rusům asi více vadí šikmoocí obyvatelé sousedních zemí, kteří v Rusku pracují za minimální mzdu a své těžce vydřené peníze zasílají do zahraničí. A právě této vrstvě xenofobního obyvatelstva, jež musí být vyděšeno poplašnými zprávami z EU o valících se hordách nájezdníků opásanými bombami na těle, se snaží reportáž v ruské státní televizi zavděčit a tiše mlčí o svých černých vdovách.

V ilustrativní reportáží, již snáší produktivní a všemi obyvateli sledovaná ruská televize jako plodná kvočna svá vajíčka, je Rusko ukázáno jako bezpečná bašta, jež nemá nic společného s evropským chaosem.  

Není tomu tak dávno, co Vladimír Putin nechtěně plácl v setkání s nadějnou ruskou mládeží, že některé ruské hranice s nejrůznějšími  ...stány jsou de facto propustné a proudí jimi z Afgánistánu drogy. Nyní hovoří o ochraně hranic. A přitom nedávno zmiňoval, že hranice mezi Ukrajinou a Ruskem, především oblastí Donbasu, zůstanou otevřené, dokud nebude naplněna Minská dohoda.  Vladimír Putin mne nikdy nepřestává udivovat jedinečnou  schopností prodat svému mediálnímu publiku i celému světu stejná fakta odlišným způsobem a vždy vyjít jako vítěz. Za to mám můj vřelý obdiv.

Na jeho proslovy mu skočí nejen prostí ruští občané, ale i vlivní prorusky zaměření čeští politologové, kteří jeho  tvrzení opakují jako mantru. Není to tak dávno, co ruský prezident, aby ospravedlnil svůj vojenský vstup do Sýrie, argumentoval nebezpečím návratu tisíců zradikalizovaných ruských občanů, patrně z Kavkazu, kteří bojují v Islámském státu a nevyloučil, že by si do Ruska nedovedli své kamarády z IS. 

Tyto tisíce by pak mohly Rusko, jež střeží nejbystřejší bezpečnostní služby široko daleko, lepší nežli ty evropské, a druhá největší armáda světa, dle ruského prezidenta ohrozit atentáty a další podvratnou činností. Všichni toto tvrzení po něm do nekonečna opakují, včetně Oskara Krejčího a dalších jinak bystrých českých politologů.

Co když to ale byl to od V.V. Putina jen obratný tah, jenž mu pomohl udržet u moci svého spojence al-Asada, jemuž se po pozvání do Moskvy objevila opět jiskřička v oku, skrze něj svou základnu v Tartu a skrze ni svůj vliv v regionu Blízkého východu.

Aby zlikvidoval nebezpečí návratu islamistů do Ruska bojem v Sýrii, musel by tento boj dotáhnout do úplného závěru a zneškodnit kavkazské islamisty, kteří už beztak zahodili ruské doklady a jsou rozptýleni kromě Islámského státu v dalších teroristických organizacích po celé Sýrii a islamisty ovládaném Iráku. To ale nebylo v silách několikaměsíčního tažení, jež pomohlo al-Asadovi, ale ruské radikály v Sýrii nepochytalo. 

Nyní, když vidí, co se děje v Evropské unii, jak zde vybuchuje po Paříži Brusel a po Bruselu kdoví co ještě, už raději o hrozbě návratu radikálů po ukončení operace v Sýrii Putin strategicky zarytě mlčí. Nechce své obyvatele, šokované havárií letadla v Egyptě a pomatenou bábou, mávající hlavou nemluvněte v ulicích ruského velkoměsta, ještě více vyděsit. S chlácholivým hlasem dělá vše, aby své rusofily uklidnil a nebáli se, že skončí jako nebozí Evropané, postřílení Bruselané.

Ruští politici jsou pragmatici, kteří dokážou umně manipulovat s emocemi médii ovládaných ruských nacionalisticky smýšlejících mas. Kdejaký stárnoucí báťuška si u pirožků a u vodky povzdechne spolu se svou babuškou, jak skvěle je jejich státník chrání, jak je to v té Evropě nebezpečné a zapomenou na to, že jsou pirožky a vodka více než o třetinu dražší a FSB a GRU jsou zase o pár stupínků mocnější.