Zapomenutá deportace

Dnes je tomu přesně 70 let, co byli deportováni Krymští Tataři z Krymu. Šlo o tzv. kolektivní trest za údajnou kolaboraci s nacisty. Krymští Tataři to nezívají Sürgünu. Deportováni byli především do Uzbekistánu a mnoho jich skončilo v GULAGU.

Důvod proč to byli zrovna Krymští Tataři, není dodneška přesně vysvětlen. Pokud se budeme držet faktu, že to bylo za kolaboraci, tak nastává otázka, proč zrovna oni. Je pravda, že část z nich skutečně spolupracovala s nacisty (včetně jejich vedení), ale na druhou stranu většina z nich bojovala v řadách Rudé armády a tvořili značnou část partyzánů na Krymu. Podobné to bylo s Ukrajinci, Bělorusi, Gruzínci, Kozáky a o Pobaltských státech by to vydalo na celou knihu, přesto u nich k deportaci nedošlo. Je pravda, že čistě statisticky třeba Ukrajinců bylo zkrátka daleko víc a provést jejich deportaci by bylo prakticky nemožné. Zvláštní je také jak rychle k té deportaci došlo, Krym byl osvobozen Rudou armádou v květnu a ještě té ho měsíce došlo k deportaci. To by svědčilo tomu, že ta deportace byla naplánována ještě před osvobozením Krymu. Nejpravděpodobnější varianta je, že Stalin chtěl mít na Krymu pouze Rusy, jelikož deportace se totiž týkala i Řeků, Arménů a Bulharů, kteří také žili na Krymu. Možná je také varianta, že Stalin z nich chtěl udělat odstrašující případ pro ostatní, kdo by chtěl nadále podporovat nacisty. Bez ohledu na to jak to bylo, byla deportace z širšího pohledu nespravedlivá a k nápravě došlo vlastně až po rozpadu SSSR. Sovětský vydal v roce 1967 dekret, kde obvinění z kolaborace stáhnul, ale nadále nedovolil vrátit se Krymským Tatarům na Krym. Návrat nastal až vznikem Ukrajiny. Důvod proč tak bylo je celkem prostý, Krym byl v roce 1954 předán USSR (ukrajinská sovětská socialistická republika), ale drtivou většinu jeho obyvatel tvořili etničtí Rusové a ukrajinská vláda tím vlastně chtěla snížit jejich procentuální zastoupení. Otázka Krymských Tatarů nebyla plně dořešena do dneška, dochází ke sporům ohledně pozemků, které obývají dnešní Krymští Tataři. Další spory nastaly po Ruském obsazení Krymu. Vedení Krymských Tatarů se jasně vyjádřilo proti připojení k Rusku a referendum o připojení bojkotovali. V mnoha Krymských Tatarech to zkrátka vyvolalo pocit, že by mohlo dojít k nové deportaci. Musím také podotknout, že Krymský parlament dnes zakázal, až do 6. června právo se shromažďovat a tím fakticky zabránil Krymským Tatarům oficiálně udělat trizmu za tuto deportaci.