Co je špatně s eurem?
Státy mezi sebou obchodují. Některé víc nakupují, jiné prodávají. A to je v pořádku. Tak vznikají nerovnováhy obchodní bilance (tj. vývoz mínus dovoz). Důsledkem je, že jedny peníze hromadí (např. Německo), jiné se zadlužují (např. Řecko). Mezi zeměmi, které mají různé měny to není problém. Kurz jejich měn se časem změní, a to tak, že měna země, která víc dováží (zadlužuje se), oslabí. Díky tomu se dovoz do této země zdraží, a tedy klesne. Naopak výrobky a služby této země pro cizince zlevní, vývoz proto vzroste. Tohle se stalo na Islandu v roce 2008. Do tohoto roku Island více dovážel, s ekonomickou krizí ale jeho měna oslabila a začal více vyvážet. Tím vydělal peníze a začal splácet dluhy z doby před a během krize (Island např. bez problému splatil všechny půjčky od MMF).
Problém s eurem je, že nemůže vůči sobě oslabit. Řecké euro proti Německému neoslabí. Proto k vyrovnání nerovnováh (tedy poklesu dovozu a nárůstu vývozu) musí dojít jinak. Ne změnou kurzu, ale změnou cen. Buď musí ceny (zboží, ale i práce tzn. klesnou platy) v Řecku klesnout, nebo musí ceny v Německu stoupnout. Prvnímu se říká deflace, druhému inflace. Protože Evropská centrální banka inflaci v Německu nedopustí, musí dojít k deflaci v Řecku. Problémem je, že proces vyrovnání skrze deflaci je bolestivý. Nesmírně bolestivý: klesne vám plat, ale nájem, nebo např. inkaso klesne mnohem později, pokud vůbec a vy se tak musíte vzdát některých svých výdajů. Navíc dochází k tomu, že jsou rušena pracovní místa v nekonkurenceschopných oborech a dochází tak ke zvyšování nezaměstnanosti (to zvyšuje výdaje státu – sociální dávky). Celkově ekonomika zpomaluje.
A právě v tom tkví problém eurozóny: sejdou se dvě věci za ráz: stát musí splácet dluhy a ještě k tomu projít deflací. V tu chvíli státu přibývají výdaje, ale klesají prostředky, ze kterých je může platit: musí vyplácet víc na dávkách a splácet dluhy (to jsou ty přibývající výdaje) a zároveň s útlumem ekonomiky mu klesají příjmy. Proto začne provádět škrty. Jenže ty jen posílí zpomalování ekonomiky. A výsledkem je Řecko: nekončící spirála vedoucí dolů. Řecko je tak lapeno v dluhové pasti.
Jaká jsou řešení? Respektive: co se musí změnit, aby euro fungovalo? Možnosti jsou dvě: rozdělení eurozóny, a to buď “co stát, to měna”, nebo alespoň na dva bloky: severní a jižní. Pak by jižní euro oproti severnímu oslabilo a jižní země by začaly dluhy vesele splácet, tak jako Island. Konkrétně: dovolené ve Španělsku, Řecku či Itálii by pro “seveřany” zlevnily, ti by tam proto jezdili více a více utráceli. Tak by si jižní státy vydělaly na splacení dluhů. Že to zní příliš jednoduše? Přesně tohle se ale stalo po roce 2008 na Islandu. Tomu vzrostly po oslabení islandské koruny příjmy z turistiky mezi lety 2008 a 2013 z 25 na 50 mld. islandských korun. Vzrostl by samozřejmě i vývoz jiného zboží a služeb.
Druhou možností je vytvořit evropské ministerstvo financí, daně a rozpočet více se podobající státnímu rozpočtu. Toto ministerstvo by pak dělalo transfery ze severu na jih, stejně jako např. česká ministerstva financí a práce dělají transfery z Prahy na Bruntálsko. Velice ilustrativní je případ USA. Tam obchodní bilance mezi Arizonou a Kalifornií nikoho nezajímá. Je nepodstatná zkrátka proto, že mají federální ministerstvo financí, které dělá transfery.
Jakub Peša
Trojjedinnost peněz
Mnoho lidí nerozumí tomu, že peníze jsou jen abstraktní věc bez vnitřní hodnoty. V tomto článku přistupuji k penězům komplexně a snažím se zbylé nejasnosti vysvětlit.
Jakub Peša
Požadavek splacení státního dluhu nedává smysl
Mezi ekonomy a většinovou populací existuje přesvědčení, že stát by měl svůj dluh splatit, respektive, že by s postupem času mělo docházet k jeho redukci. Toto přesvědčení je naprosto mylné. V tomto blogu se snažím ukázat proč.
Jakub Peša
Proč státní dluh není problém?
Občas se v médiích, ať už je to z úst politiků, novinářů či dokonce ekonomů, dozvíme, že státní dluh dosáhl takové a takové výše, že je to problém a měli bychom s tím něco dělat. Jenže tomu tak není.
Jakub Peša
Krize eurozóny: skutečně dluhová?
V současné podobě je eurozóna chybný projekt a vstup do ní proto rozhodně nemůže být pro ČR na pořadu dne. V článku toto tvrzení podkládám argumenty.
Jakub Peša
O penězích? (2. díl)
V druhém díle se zaměříme na hierarchii peněz. Ta nám pomůže pochopit fakt, že peníze jsou dluh. V závěru se pak podíváme na jednoduchý případ fungování peněžního systému v měnově suverénním státě jako je ČR.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Opilý řidič kličkoval Brandýsem. Čtyři tisíce pro každého, uplácel pak policisty
V druhé polovině dubna zastavila policejní hlídka kličkující a pomalu jedoucí auto. Cizinec, který...
Došla na Majálesu voda? Odmítáme to, říká pořadatel. GIBS prověřuje zásah
Na sobotním festivalu Majáles v pražských Letňanech nebyl problém pouze s vracením peněz za zálohy...
Masivní sucho je zpět, hrozí požár jako v Českém Švýcarsku, říká klimatolog
Podcast V den pálení čarodějnic Český hydrometeorologický ústav varuje před vysokým rizikem šíření požárů,...
Česko nakoupí šest vrtulníků pro hašení požárů, pomohou i jinde v Unii
Česko chce do roku 2030 nakoupit šest vrtulníků pro hašení lesních požárů. Jejich cena by byla do...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1224x