Trošičku jsem přepsal název filmu o Jamesi Bondovi. Evropskou unii považuji -já osobně- za dobrou myšlenku. Volný pohyb osob, kapitálu, zboží, to je boží! Jenže je v ohrožení a přispěl i koronavirus.
Česko je čistým příjemcem a bylo by proti sobě, kdyby "nemlich" teď, chtělo exitovat a opustit unijní loď.
Ta loď pluje řízena špatnými klapitány a ze tmy se vynořují ledovce, které nechávají vedení EU v klidu. Bohužel.
Prvním ledovcem, do kterého náraz opravdu bolel, byl odchod Británie. Pátá největší ekonomika Světa jistě utrpí sama odchodem z unijního obchodního prostoru.
EU však utrpí více. Přišla o velký trh a třetího největšího čístého plátce v unii.
Elity EU měly před druhým referendem udělat vše možné a nemožné, aby Británie zůstala.
Udělaly pravý opak. Nadutě a naprosto neskrývaně vyhrožovaly. To nemají Britové rádi...
Teprve rok, dva po odtržení GB uvidíme skutečné škody, které nám způsobila špatná a povýšenecká politika. Při nedostatku solventních přispěvatelů bude otázkou, zda se i my nestame čistým plátcem.
Pod hladinou však číhají větší překážky, které Evropská unie nemá šanci přežít, pokud je rychle nevyřeší.
Itálie a Španělsko jsou Achilovou patou Eurozóny - zadlužené země mající kořeny GNP z velké části v rajčatech, restauracích a válení u moře.
Dohání a předhání je i Francie, země, kde výjimečné stavy, silné stávky a dluhy sunou zemi do dluhové pasti, z které nebude úniku.
Obě tři (to je fór) země na hranici solventnosti navíc těžce postihla pandemie, která problémy razantně zesílila skrze pád výroby a spotřeby.
Vzniklé kolosální problémy nemůže sanovat ani celkem bohaté Německo, i kdyby chtělo. Několikrát dalo najevo, že nechce.
Přitom průmyslové Německo těží nejvíce z výhod Eurozóny a společného trhu. S ohledem na rozsah problémů, nebude ani ono schopno sanovat tři tak veliké země.
Úroky z astronomických dluhů uvedených států jsou závislé na náladě investorů a ta je iracionální a nevyzpytatelná.
Vzpomeňme na Řeckou krizi, která dosud nebyla vyřešena, jen odsunuta. Přitom Řecko je trpaslík v porovnání s ekonomikami uvedených tří zemí.
Ukazuje se, že pravdu měli ti, kteří od počátku tvrdili, že účast Španělska a Itálie v Eurozóně byla od samého počátku kardinální chybou.
Tyto země si v minulosti pravidelně ulevovaly vysokou inflací. Vysoký kurz místní měny během turistické sezóny střídala devalvace, když odjeli turisté. S tím se dobře žilo.
Pamatuji, že když už se, například Liry, tiskly v miliónových nominálních hodnotách, udělala se "nová" Lira a jelo se dál. S Eurem to ale nejde.
Už dlouho se hovoří o dvourychlostní Evropě. Dvě měny, nebo jedno Euro a národní měny.
Německo bude podporovat jen změny výhodné pro Německo. Zájem exportní země, jakou je Německo, je jedna měna. Uvedeným třem zemím bude v eurové vestě brzy hodně těsno.
Paní kancléřka Merkel doufá, že doutnajicí krize nezačne plápolat jasným plamenem po dobu jejího setrvání v čele německé vlády.
Z hlediska dějin Evropy je ale jedno, kdy ona doutnající skupina zemí vzplane. Francie přitom k tomu minulý rok byla blízko.
Doufejme v brzký odchod Merkel z čela německé vlády a v generování politika typu Adenauer, který nebude dělat, že se nic neděje a začne řešit. To samé přejme i Francii.
Kdyby se ale přece jen měla unie rozvalit, zachovejme chladnou hlavu.
Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm, prohlásil Palacký. Jistě budeme i po unii.
Palacký měl pravdu, ale stejně držme palce Němcům (i Francouzům), aby obě vlajkové lodě ekonomiky Evropy zvolily do svého čela opravdové osobnosti, které budou schopny vyřešit kupící se problémy i za cenu "dvourychlostní Evropy" a zásadní reformy v Bruselu.
Rozpad unie v době povirové, by měl velmi vážný dopad na naše peněženky a hlavně na kvalitu života.
V krizi se pak tahají rudé prapory a to už tu bylo! Levicové pábení v nesnázích nachází adresáty...
1)dnes.cz/ekonomika/zahranicni/italie-vladni-dluh-rozpocet-evropska-unie-zadluzeni.A181125_211213_domaci_lesa
