Mnozí Čechové vědí, že v pobaltských zemích, konkrétně v Estonsku, leží vesnice jménem Kunda. Z mých známých se hned dva do Kundy vypravili jen proto,
aby se mohli vyfotit, s oslňujícím úsměvem, v blízkosti cedule se jménem vesnice. Dál už se o ni nezajímali.
V českých zemích už je to tak zařízené, že všechno, co má v názvu písmenka k,u,n,d a a v tomhle pořadí, spoustu lidí bůhvíproč přitahuje. Americká sociální psycholožka Ziva Kunda se v Čechách a na Moravě dočkala slávy jen díky svému jménu (a moc dobře prý věděla, proč). I gambijské město Serrekunda se těší mezi Čechy velké popularitě. Mnozí lidé, ač nejsou velcí znalci hinduismu, rádi hovoří o Kundalíni, tedy hadovi z indické mytologie, který bere sílu z ženského principu a obvykle je zobrazován, jak vykukuje z jóní, tedy, ehm, -----. V jazykové skupině bantu, kterými se hovoří v obou Kongách, Angole a pár okolních zemích, slovo "kunda" znamená "rodina" a existují dokonce i lidé z kmene Kunda, hovořící jazykem zvaným kunda.
Každopádně je to pěkné slovo, snadno vyslovitelné pro lidi nejrozmanitějších jazykových skupin. A celosvětově vzato znamená spoustu různých věcí.
Když jsem nedávno měla to štěstí se setkat s mladou Estonkou, která v Česku studuje botaniku a učí se česky (takže velmi přesně zná význam tohoto slova v češtině), zeptala jsem se jí na Kundu v Estonsku. Co přesně to znamená v estonštině? Vážou se ke Kundě nějaké pověsti? Je něčím zajímavá i pro Estonce?
Dozvěděla jsem se, že Kunda získala svůj název v dávných dobách a v moderní estonštině to slovo žádný význam nemá. (Dohodly jsme se, že se dá přirovnat třeba k názvu české vesnice Břve: to je taky slovo zaručeně české, ale jeho význam mluvčím moderní češtiny uniká.)
Pro Estonce je Kunda vcelku nezajímavá (i když obyvatelé téhle vsi zřejmě už pochopili, proč je Češi mají v takové oblibě). Ale pro botanika a ekologa jako moje nová známá je Kunda velmi pozoruhodná. Byla tu dlouho cementárna, která zamořovala krajinu protivným spadem, způsobovala plicní choroby a ničila biotopy. Ale když cementárnu zavřeli, botanikové zjistili, že na místech zamořených vápenným prachem se ujalo nečekané množství druhů rostlin, které se tu dříve nevyskytovaly. Estonská Kunda teď slouží za příklad velmi vzácného jevu: znečištění tu napomohlo k rozšíření druhového bohatství.
