Moje manželka si mě nechce vzít!

Přijela k nám na návštěvu kamarádka z Čech, a ještě se ani nestihla zout, už nám začala číst levity.

"Vy dva jste ale čísla! Jak dlouho jste spolu – devět let? Co kdybyste do toho konečně praštili, co?"

K-ova čeština není dokonalá, a tak se trochu vylekal a chtěl vědět, kdo že má do koho praštit. Hned ji ujistil, že on by nepraštil do nikoho, a do své manželky už vůbec ne.

Kámoška obrátila oči v sloup. "O tom právě mluvím. Že nejste manželé! Žijete v hříchu."

Ještě před časem jsme na otázku "Are you guys married?" mohli směle odpovědět: "Yes, we are married." A pak případně ještě dodat: "We are both married."

Potom se K. šťastně rozvedl a bylo třeba změnit odpověď: "Well, fifty percent of us are married..."

V češtině to z jazykově-genderových důvodů takhle říct nejde, a tak se obvykle omezujeme na nicneříkající zamručení, případně vysvětlení, že se nám v hříchu žije skvěle. Naštěstí je ta část našeho příbuzenstva, která je hluboce zbožná, taky hluboce přesvědčena, že jsme svoji a všechno je v nejlepším pořádku. Velká a nákladná svatba se sice nekonala, ale žijeme spolu, a tak jsme manželé. V jižní Nigérii se lidi nezabývají takovými podružnými věcmi, jako jestli jsme byli na úřadě. Sice tam, s odpuštěním, souloží kámen s cihlou, ale jakmile s někým založíte společnou domácnost, je rozhodnuto. "Přítelkyně" tam neznamená nic, "manželka" všechno. A já jsem už skoro devět let K.-ova manželka.

Ta méně pobožná část našeho příbuzenstva nade mnou zlomila hůl – a je klid.

Absurdně ovšem právě víra způsobila, že jsem se zatím neodhodlala rozvést. Matka mého stále ještě manžela Raye je sice Američanka narozená na Manhattanu, ale duší zůstala irská katolička. Těžko se smiřovala s tím, že si Ray bere imigrantku odkudsi z východu, ale s naším rozvodem by se smiřovala ještě hůř. S Rayem už jsme dávno nejlepší kamarádi a já nevidím důvod, proč bych mu měla způsobovat problém tohohle druhu. Necháváme věci tak, jak jsou.

Teď zrovna K., díky svému zaměstnání v dopravě, získal možnost dostat velkou slevu na metro a autobusy pro sebe i svou partnerku. Museli jsme zajít za notářem a odpřisáhnout, že spolu nejméně dva roky žijem. A teď jsme vlastníky dokumentu s několika razítky, na kterém stojí, že prý jsem K-ova "common-law wife". Co na tom, že se ten výraz do češtiny překládá prozaicky jako "družka"? Mně se můj statut K-ovy "common-law wife" moc líbí a doufám, že mi ještě dlouho vydrží.

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Iva Pekárková | pondělí 4.10.2010 8:20 | karma článku: 34,18 | přečteno: 5727x