Pro dospělého jsou Vánoce hlavně povinnost. Výsledek největší marketingové kampaně roku. Lze tomu čelit, ale co děti? Sociálně je vyloučit a věřit, že se s tím dokáží vyrovnat bez úhony? Možná by to pro ně byl nakonec přínos, ale přiznávám na tohle nemám. Jsem slabý.

To je pravda uniknout se asi dnes uz neda, coz mne nevadi, protoze zrovna ja mam Vanoce moc rada.  Ale ptala jsem se cinske kamaradky, co na to rikaji jeji rodice (stale zijici v Cine) - kdyz ted na ne takhle hodili tu zapadni kulturu - co oni si mysli o Vanocich a zda vi, proc se vlastne slavi...Odpovedeli, ze se Vanoce slavi jako den narozeni Santy Clause..., takze asi takhle, on si stejne kazdy ty svatky prebere po svem. 

pekny clanek, ale musim podotknout ze Santu si nevymyslela Coke, Rudolfa si vymyslel Disney, a diky tomu blbnuti s darkama a utraceni za nic moc, ma spousta lidi ksefty, tudiz jsou dane a hlavne zamestnani. Kdyby toho nebylo bylo by mene penez a zase by se remcalo. To remcani je jedna z veci co asi lidstvo spojuje vsude, je takove vselidske.

Takze Vesele Remcajici a Konzumni Vanoce preji

Napsala jsem někde, že si ho vymysleli? Jen ho učinili velmi známým plus, podle všeho, "sjednotili" vzhled jeho oblečku. Historicky je i Santa Klaus (Nicklaus, Nicholaus, Nicholas) samozřejmě to samé, co náš Mikuláš.

vždy dokážete potěšit neotřelým pohledem s vašim postojem ke komerci Vánoc nelze než souhlasit , ovšem tohle se skutečnými Vánocemi nemá nic společného ale vůbec nic, Vánoce přece nejsou o ozdobách, dárcích,  jídle dokonce ani pro ty kteří v Boha nevěří to nemusí být jen o tom, Vánoce jsou skvělé úplně něčím jiným a proto je mám rád a nesnáším ten kolotoč kolem nich

Díky Bohu za naše krásné, křesťanské Vánoce, kdy se zastaví čas, spolu s rodinou, poté s nejbližsími, najdem slunce v duši, prožijem svátky klidu a míru. Díky Bohu, za to že nemusím striktně slavit ramadán apod.

Bohužel, když vidím nárust jejich popoluce a úbytek té naší, třeba v Anglii, si už v takovém roce dejme tomu, matematicky vzato,  2020 (což není tak daleko, jak se může zdát) ještě ráda na "komerční" Vánoce vzpomenete..

Ja jsem stravil 2x vanoce v Nepalu a tady to skoro nikdo neslavi. Takze se tomu da uniknout .

No, leda tak. Mně zničilo, že jsem jim svého času neunikla v Thajsku ani v Keni. V Nepálu asi bude v zimě pěkná kosa, ale možná to někdy vyzkouším.

Tento typ uvažování vnímám jako kostičku do mozaiky tragédie naší společnosti. Jako malý kluk jsem měl Vánoce hrozně rád, dneska je moc nemusím protože mě nebaví shánět stromek a dárky a stát frontu na kapra. Jenže to nejpodstatnější je že mě k tomu nikdo nenutí, můžu se naprosto svobodně rozhodnout jestli na tenhle styl vánoc přistoupím nebo ne. Mě jsou všechny ty "hrůzy" vánoc které paní Pekárková popisuje uplně volné, nijak mne neobtěžují. Na televizi se nedívám, jsem rád že mám volno a můžu s manželkou a dětmi běhat po horách. Nechápu ten všeobjímající negativismus mnoha příslušníků té šťastnější části lidstva ke které občany České republiky počítám. Možná by paní Pekárková ( a s ní mnoho dalších na vše nadávajících) byla spokojenější ve společnosti plné zákazů. Jestli to s naší civilizací takhle půjde dál, tak se toho můžeme dočkat....

Pane Drtino, a nenadáváte teď náhodou na lidi, kteří podle vás na všechno nadávají? Můžete se podívat na pár mých dalších blogů, posuďte sám, jestli na všechno nadávám. Je skvělé, když dokážete věci, které vás obtěžují, prostě nevnímat -- to je dávný trik tibetských mnichů, který jim pomáhá přežít. Bohužel ne každý tohle dovede. Tenhle článek byl přímluvou (marnou, já vím) za ty z nás, kteří to nedovedeme. Tak. A teď jdu radši meditovat 

Ivo, nemyslím si, že křesťané navázali na pohanské svátky co se týče Vánoc. O slavení Slunce jsou první zmínky díky císaři Aureliánovi, který roku 247 po Kristu zavedl svátek Dies Natalis Solis Invicti, ale početí , tedy Zvěstování Panně Marii bylo dlouho předtím určováno na 25.března, což je možné číst v Chronographia od Sextuse Africanuse, kde to bere jako svátek tradičně slavený, tento spis je tuším z roku 220 nebo 221, a zachycuje tradici. Takže 25.březen plus devět měsíců gravidity vychází na kdy?

Nemám vaši erudici ohledně starších textů, natož konkrétních představ o tom, kdy se asi tak Kristus mohl narodit. Slyšela jsem z mnoha stran, že o Vánocích jistě ne -- ale to všechno můžou být jen dohady, každopádně tohle bych přenechala theologům. Že se ovšem koncem prosince nebo začátkem ledna (podle našeho pojmenování měsíců) slavil tak či onak návrat slunce snad v každém kmeni žijícím dostatečně daleko na severu na to, aby mu krátké zimní dny šly na nervy, to je ověřený fakt. (Před lety jsem zírala jako sůva z nudlí na oslavy návratu slunce u Hmongů v severním Thajsku, kde se délka dne v zimě a v létě od sebe příliš neliší. Měli bubínky se slunečními motivy, tančili u ohňů atd. Ovšem Hmongové původně žili mnohem severněji, tím se to vysvětluje.) Jestli se Kristus příhodně narodil zrovna pár dní po zimním slunovratu, anebo byly jeho narozeniny šikovně naroubovány na pohanský svátek, o tom se přít nebudu. Fakt je, že když si rozeberete mnohé vánoční zvyky, které se provádějí dodneška -- rozkrajování jablek, lití olova do vody, pouštění lodiček a milion dalších věcí --, najdete pod nimi předkristovské obřady jak vyšité. Docela by mě zajímalo, kolik zvyků, které my bez ptaní považujeme za křesťanské, jsou vlastně pohanské pověry, ale už to určitě někde někdo podrobně rozebíral.

Prožívání Vánoc je především vnitřní záležitost každého člověka a jeho rodiny, bez ohledu na to, co na mne působí z vnějšku, když jdu někam pro rohlíky. Já má spíš dojem, že se stalo velice módním a "in" na Vánoce nadávat, kritizovat vše co souvisí s Vánoci a stěžovat si. Zářným příkladem je článek paní Pekárkové, ze kterého to přímo vyřazuje, ač pokrytecky proklamuje, že ona není z těch, kteří na Vánoce jen nadávají a že si už zvykla. Je na každém, co si do svého nitra a prožívání Vánoc vpustí a co ne. My se na Vánoce těšíme a z nějakých příprav a koled v obchodech se nehroutíme. Není proč. Těšíme se, že budeme jako rodina spolu a že nám bude pod stromečkem fajn a koledy si zazpíváme v kostele, kde je pustím do své duše aby udělaly radost..

asi bych byl rád, že zatím nemusím trpět ramadán. A byznis na svátek Narození Ježíše Krista je stejně směšný, jako frenetické potlesky na stadionech, také mi nezvětší svaly