ja mel asi stesti. Videnaci, o kterych me rikali ze jsou mrchy, se ke mne chovali velice pratelsky. Az na jednoho. Ale vyjimky jsou vsude.

Byl jsem ve trech podnajmech. V tom prvnim jsem zacaloval dopredu, a hlidal me abych jim nesezral psi vino ze zdi. Me to pobavilo, prece bych to nejedl, ani by me to nenapadlo.

Ale ostatni byli velmi prijemni prej at si dam ze spize co chci, sice jsem si nevzal ani kostku cukru, a oni to velmi ocenili. Dokonce jsem po nich i umyl nadobi, nic extra, dva hrnicky od snidane.

Ale asi je to podle toho na koho clovek narazi.

No,tak nejak to opravdu bylo:)Hezky jste to napsala.I kdyz s Mirdy jsem se nastesti nepotkal:)

Díky za zážitky z první ruky. Já osobně neměla nikoho za hranicemi, až teď v dospělosti jsem se párkrát setkala s manželovým strýcem, který utekl a nakonec skončil v Kanadě (ač chtěl do Švýcar) a každá nova informace mi rozšiřuje obzory. Jen jsem možná přehlídla, možná jste to ještě nenapsala - co pro vás byl ten impuls, proč jste utekla? Až do setkání s manželovým strýcem jsem nepotkala nikoho, kdo by z ČSSR chtěl utéct - jasně, nelíbila se spousta věcí, ale stále převládal názor, že jsme na tom oproti západu ještě dobře. Že máme práci, bydlení, školy a doktory a peníze nejsou víc než život (a já jako studentka, zblblá porevoluční euforií to hrozně odmítala - bohužel jak stárnu, musím jim čím dál častěji dát za pravdu)...

Co se zaseje, to se sklidí. Zrno od zrna nerozeznáš, proto je musíš proti plevelu postříkat stejně, dobré i špatné.

Díky všem -- to mě ani nenapadlo, že všechny čtyři první reakce budou tak milé.

Je dobré připomínat, jak jsme utíkali , respektive jak se utíkalo kdysi ze socialismu.

Aby byl aspoň vidět kontrast k tomu dnešnímu amatérskému imigrantskému boomu .

... hmmm ... hezké čtení ..... divný pocit !!

Pekne cteni .Karma