Albánce jsem na svých toulkách Londýnem potkala jen jednoho, byl uctivý a snažil se mě spolu s Palestincem dovést do mého hostelu kolem 10 hodiny večer, když jsem zabloudila. Vůbec nemluvil, takže jsem jeho duši neodhalila. Oči měl normální, ale jak se styděl a byl britsky žoviální, tak jsem z něho žádný příběh nevytloukla. Ale známý Egypťan už dopsal svůj osobní příběh o egyptském migrantovi, což je trošku on sám,. Má celkem dost vybroušený styl. Asi to začnu překládat a bude to podobného rázu jako toto. Je to ale více britsky sucharské. Pobýval v Británii od svých 3 let a tak má už to britské suchopárné myšlení. Pořád se tam píše střídavě o filozofii a lehkých slovanských děvách a začátcích v rámci profese v hoteliérství. Přečetla jsem toho jen půlku, pak už jsem neměla sílu.

Jako také prošlý lágrem utrousím karmu

Jsem vždycky v tom nejlepším slova smyslu fascinovaná Vaší upřímností... otevřeností... která jediná může udělat z někoho spisovatele. Díky moc a prostě Vám už dlouho fandím

Díky moc!!!!