Vas blog mi pripomel dlouhe prazdiny od Pavla Kohouta. Take zrejme pravdiveho popsana vlastni zkusenost.

i vam diky

Příjemné počtení

Mám alergii na stejné druhy úklidu...(+jiné)

Dobrý den,

po pěti létech péče o nemocnou dceru jsem se vydala hledat práci. V té době, ač se domnívám, že jsem vcelku inteligentní žena, jsem byla schopná mluvit pouze v holých větách (v uplynulých pěti letech jsem zvládala převážně komunikaci s dítětem, lékaři a sestrami a manželem). Také pravděpodobnost pobytů s dítětem v nemocnici mi na atraktivitě na trhu práce nepřidaly. Takže jsem skončila jako uklízečka na zkrácený úvazek. Teprve po roce jsem se sebrala a našla si něco jiného. Od té doby se snažím ke svým bývalým kolegyním chovat, co nejzdvořileji. Vím, jak nepříjemná, nevděčná a společensky neuznávaná práce to je.

Paní Pekárková, znáte Pipi Dlouhou punčochu? Ta má kouzelnou promluvu o neschopnosti služek, když se snaží chovat slušně na dýchánku dámiček. Hned jsem si na to vzpomněla, když jsem četla váše zážitky s paní doktorovou.

Díky, díky, díky. Dnes bych to dal jako povinné čtení

i vam diky.

František Josef I. O lichtenštejnského knížete Františka Josefa II. (1906 - 1989) se nejspíš nejedná ...

diky! neni nad to, kdyz se clovek z diskuse pouci. opraveno.

Ve Švédsku jsem také uklízel, ale za lepších podmínek, např. ve školách. I název uklízeček byl honosnější, staly se z nich "lokalvardare", tedy "pečovatelky o prostory", ale v podvědomí veřejnosti to asi bylo jinak, jak dokladovala poznámka jedné z maminek dítěti: "musíš se učit nebo dopadneš jako tamten", s výmluvným kývnutím hlavy mým směrem. Takže jsem také v klubu!

No, vsadil jste na spatneho kone. S vasim "povolanim" jste moc sanci nemel.