Nebozí fráterníci! Tak zní nadpis... Sice nevím, co to fráterník je, ale zřejmě pan Pondělík asi myslí profesi faráře či jiného kněze. A už z nadpisu vím, že je nemá rád. Fajn. Je to jeho právo... V článku se rozohňuje, že o svátcích pracují (slouží mše) a to i v situaci, že existuje politický názor, že by se měly svátky dodržovat třeba i tak, že by měly obchody zůstat zavřené... A zároveň se bojí, aby v případě zákazu práce o svátcích nebyla Česká Republika osočena Vatikánem z diskriminace, pokud budou mše povoleny a například obchody zavřeny.
Jsou vánoce a já přeji panu Viktorovi pokoj v rodinném kruhu a radost z lidí mu blízkých. Přeji mu, aby celá rodina byla doma pohromadě a aby víc než z dárků měli radost z toho, že jsou spolu. Život je totiž krátký a třeba já už musím tyto vánoce slavit bez táty, který mi uřmel a dost se mi po něm stýská. To, že jsou všichni pohromadě spolu u jednoho stolu a mají se rádi, je ten největší zážitek, dárky a jiné propriety jen umocňují tuto atmosféru...
A aby lidé pochopili, o co jde, o čem tu píši, vyzývá církev (fráterníci, dle slov pana Viktora). Proto ty mše, proto ty zpovědi před svátkama atd.: Ale pokud někdo slaví vánoce jako maraton příprav na velkolepý konzum, který skončí rodinnou hádkou a pojídáním tabletek na žlučník a na spaní, pak je to jeho volba. Proto se přimlouvám za to, pane Pondělíku, aby ti "fráterníci" přeci jenom mohli pracovat o svátcích, a nařčení Vatikánu z diskriminace se nebojte, protože to je jenom Váš škodolibý nápad, který jste Vatikánu podsunul.
Píšete ve svém profilu o sobě následující text: "budu psát tu o tom, tu o onom, případně o něčem jiném a dost možná i o něčem úplně jiném." Musím uznat, že vaše moto jste celé uplatnil v tom jednom mnou zmiňovaném Vašem článku. Bylo to o tom a o onom, a vlastně to bylo o úplně něčem jiném. Hezké svátky!
