Tam kde srnky .... druhý pokus....

Už jsem psal v minulém blogu, jak ke mně přišel koloušek na dosah ruky. Možná to bylo tím, že dým z mojí cigarety potlačil jeho čichové vjemy které ho nutí k ostražitosti, když hledal mámu, možná to bylo pouze z jeho zvědavosti.

Chtěl jsem Vám poskytnout náhled do krajiny, kde je takový jev normální. Kde je příroda tak čistá a nenarušená, že Vám pestřenky a motýli klidně sednou na ruku a rozevřou křídla jako v entomologickém muzeu, beze strachu a bez bázně. Je to příroda Rychlebských hor, které jsou v podstatě severním pokračováním Jeseníků...

Jenže fotky, které jsem publikoval, jsem bohužel znehodnotil, a vyšly velmi tmavě. Proto je zveřejním ještě jednou, v mnohem lepší kvalitě, tak snad se budou líbit....

Pěkné léto všem !