Velmi silně se přikláním k názoru, že ČNB si na pamětní medaili spletla Františka Josefa Gerstnera s jeho synem Františkem Antonínem Gerstnerem.
Pamětní mince ČNB s portrétem Františka Antonína místo Františka Josefa Gerstnera
ČNB vyhlásila v říjnu 2004 soutěž na návrh pamětní stříbrné mince k 250. výročí narození F. J. Gerstnera a k 200. výročí zahájení výuky na pražské polytechnice. Již při vyhlášení soutěže uveřejnila ČNB reprodukci obrazu, který údajně představuje Františka Josefa Gerstnera.
V rámci vyhlášení výsledků soutěže ČNB uvádí, že v prvním kole bylo pro technické nebo výtvarné nedostatky a zejména pro malou výstižnost námětu nebo neodpovídající Gerstnerovu podobu vyřazeno 30 z padesáti podaných návrhů.
Zdá se, že již v rámci soutěže vznikl spor o to, jak František Josef Gerstner vypadal. Jeho obvyklý portrét totiž představuje někoho zcela jiného, než kdo je zobrazen na obraze, který byl zahrnut do podmínek soutěže.
Naopak, portrét z podmínek soutěže a na minci se nápadně shoduje s podobou syna připomínané osobnosti - totiž Františka Antonína Gerstnera.
Jak tedy vypadal František Josef Gerstner?
K nalezení odpovědi nám může pomoci socha Františka Josefa Gerstnera v Pantheonu Národního muzea. Pro Národní muzeum ji v letech 1899-1900 zhotovil Bohuslav Schnirch.
Jeho otec Ing. Josef Schnirch u Gerstnera studoval a jeho strýc Bedřich Schnirch vedl s Gerstnerem zásadní odborný spor o stavbu řetězového mostu v Praze. S jistotou lze tedy tvrdit, že Bohuslav Schnirch mohl mít a měl velmi jasno v tom, jak František Josef Gerstner vypadal. Stěží lze předpokládat, že by se v době, kdy ještě patrně žili pamětníci, do Pantheonu Národního Muzea dostala portrétní socha slavného matematika, fyzika a profesora neodpovídající jeho skutečné podobě.
Jinou otázkou je, kdo a proč přiřadil barevný portrét Františku Josefovi. Řád na hrudi patrně není rozhodující, protože rytířský titul udělený Františku Josefovi Gerstnerovi byl dědičný, tedy jak otec, tak syn měli právo tento řád nosit a u obou bývá titul zejména v německých textech uváděn. Koňská dráha v pozadí obrazu se může vztahovat jak k otci, tak i synovi. Zatímco otec, profesor a teoretik s dobrým smyslem pro praxi, jak uvádí Ottův naučný slovník, se zasadil o to, aby namísto vodního kanálu byla vybudována železná dráha, syn Josef Antonín dráhu začal stavět. Kdybychom měli možnost zeptat se Františka Josefa Gerstnera, čeho si ve svém životě nejvíce váží, asi by to byly odborné publikace z oboru matematiky a fyziky. Patrně by nezmiňoval koněspřežnou dráhu, které se věnoval vedle svého akademického působení. Proto by si ji asi ani nenechal namalovat na pozadí svého portrétu. Pro jeho syna Františka Antonína je však koněspřežná dráha skutečně asi mediálním artiklem číslo jedna, který by si na svůj portrét namalovat dal. Bylo to jeho životní téma, i když později koně vytlačila pára.
Velmi silně se tedy přikláním k názoru, že ČNB si na pamětní medaili spletla Františka Josefa Gerstnera s jeho synem Františkem Antonínem Gerstnerem a tuto osudovou chybu udělala již při vyhlášení soutěže.
