Na svatého Valentina, zamrzne i kolo mlýna. A protože by měla být opravdu zima, dámy by měly vytáhnout na pouť kožichy, jak praví pamětnice. Na svatého Valentina je totiž v mém bydlišti Valentinská pouť.
Tedy dnes by v kožichu každá vypadala trapně. Pokud by ho neměla jako extravagantní doplněk. Teploměr ukazoval v poledne kolem 12 stupňů nad nulou.
Ale nehodlám zde rozebírat pouťové veselí, kterého se neúčastním, protože nechci potkávat známé, co se ke mně vrhají vratkým krokem a se špatnou artikulací.
Rozhodla jsem se, že půjdu ještě někam do okolí hledat zimu a sníh. A volba padla na Bílou horu nad Kopřivnicí. Je to blízko na lehký odpolední výlet a je to nejbližší kopec. A na kopci by snad mohla ještě zima být.
Zaparkovala jsem auto v kterémsi Kopřivnickém sídlišti a vydala se pěšinou přes pole. Je jich několik, znám je od domorodců. Cíl je vidět téměř celou cestu.
Po cestě je jedna zajímavost – Váňův kámen.
Vděčná atrakce.
Chodník stále stoupá a po sněhu a zimě ani památky. Začíná mi být horko.
Konečně zbytky sněhu a kousek ledu.
Hezky se třpytí.
Ale jsme nahoře.
Je zavřeno. Kdyby si pokladní přitápěli vedle složeným dřevem, vydrželi by i přes zimu.
Rozhledna z betonu a oceli byla uvedena do provozu v roce 2000 a symbolizuje tvarovou strukturu DNA. Vyhlídková plošina je v nadmořské výšce 583 metrů.
Kontrolu dohlednosti na okolní hrady a dále do kraje provedeme až na jaře shora.
Tak aspoň panoramata ze země.
Dřevěná sestřička na protějším kopci – Bezručova vyhlídka a napravo prosvítají kameny zříceniny Šostýn. Tak ty už na jaře vidět nebudou, zarostou zelení.
Na Červeném kameni od severu ještě trochu zimy zůstalo.
Uprostřed ta věžička je kostel Sv. Valentina v Příboře. V jeho okolí probíhá ve chvíli focení výše zmíněná pouť. Proč tam nejsem? Hledám Valentinskou zimu.
Tak pojďme dále, musím Bílou horu obejít dokola.
Nevím, jestli je to nějaká úchylka, ale líbí se mi stromy bez listí. Hezky vyniknou jejich tvary. To co normálně není vidět. Kdyby se to tak dalo poznat i u lidí.
Konkurentka rozhledny z palet?
A další zajímavost.
Kousek skály Rudý, neboli Čertovo hovno. Má jiné zbarvení, než okolní vápenec.
Odpolední siesta.
Ale kůzlata řádila.
A zase Štramberk. Takže druhý hrad zkontrolován. Ne, na ucho se šlehačkou jsem dnes nešla.
A teď už jen seběhnout dolů z kopce. Tady už zimu nenajdu. Ale našla jsem jiné zajímavosti.
Třeba jmelí na ovocném stromu. Jeden pár si pod ním dával hubču. Nejsou Vánoce, ale když je toho Valentina…
