Štramberk – Moravský Betlém, Trúba, jeskyně Šipka, objev lebky neandrtálského dítěte, arboretum – botanická zahrada, lezecká skála, kde začínal nejeden horolezec, který to dotáhl až do Himalájí, těžba vápence, štramberské uši ...
Je toho mnoho, co by se o Štramberku dalo napsat. Především je ale velice fotogenický, přímo pohádkově, ať už se jedná o dominantu Trúby nebo jeho křivolaké uličky, kde se mísí staré s novým, udržovaným či dožívajícím. Romantiku nasáváte plnými doušky. Čímž také chci odčinit, že jsem tento skvost zatím opomíjela.
Chodím na Štramberk už od dětství, vždy to byl společně s hradem Hukvaldy, povinný prázdninový výlet. Ale zajdu si tam kdykoliv, kdy mám čas a náladu. Tedy dovolte obrázkovou směsku za poslední rok.
Ale jistě vám již vytrávilo. Tak ochutnáme místní specialitu.
Legendární štramberské ucho. Nejsou to uši pobitých křesťanů, kterým Tataři při nájezdech uši utínali a kteří, když dostali na Štramberk zálusk, dostali pořádně do kožichu. Toto je vyhlášená pochoutka, zde plněná šlehačkou. Je to obchodní značka, tedy zaručeně vyrobená na území města Štramberk. I kvůli tomuto podnikám do Štramberku výlety.
Ale pojďme dále.
Štramberáček, jezdí pravidelně a stále.
A něco na ochlazení.
Vypravila jsem se do Štramberku dnes, abych pořídila, mimo jiné tuto fotku.
Místní škola.
Teplota se blížila čtyřicítce, tedy jsem se musela osvěžit.
Turista, desítkové pivo snesitelné chuti z Kozlovického pivovaru. Konzumace silnějšího by možná hrozila srdeční příhodou. Zase jsem upila dřív.
A to je jen část místních krás, takže si dovolím někdy příště pokračovat.
Ale aby to nebylo takové suché a vážné…
Kdysi dříve byly před Štramberkem cedule s nápisem kontumace psů a koček. Změnou písmenka vznikne … víte co? Tedy se traduje, že Štramberáci tato zvířata konzumují. Ale nebude to tak vážné, protože některé exempláře se po Štramberku stále pohybují.
Angie, fenka asistující občas při socializaci psů v útulku, vyfocená svojí mladou opatrovnicí, skvělou fotografkou a psí guru Luckou R.
