Piju, piješ, pijeme
Nedávno jsem četla článek, že průměrně polovina lidí si dává alespoň někdy nealko pivo, nebo nízkostupňové pivo, či radler.
Přišla jsem nealkopivu na chuť. Tedy s volantem v rukou, a já striktně dodržuji i s řídítky kola, vám nic jiného nezbude. Mohu-li si vybrat pak Birell polotmavý, když není, tak světlý. Jakolimonádové mě neberou.
Občas si udělám zásobu i v práci, v kanceláři, kde už jsem měla letos maxim 33 stupňů, je to vítané osvěžení. Jenže si je dávám do firemní ledničky, sice do svého šuplíčku, ale kolegům to nevadí. Zřejmě dle hesla – co je moje, to je tvoje a naopak. Zajímavé, že na jogurty mi nechodí. Takže si musím vystačit s vodou a čajem.
Bavím se, když vidím po městě v hicech pobíhat lidi s láhví vody. Někdo tak činí, ze zdravotních důvodů, někdo pak na základě doporučení výživových specialistů, že má vypít 3-4 litry vody. Dámy případně z kosmetických důvodů, protože kdyby nezalévaly pleť, měly by ji brzy vrásčitou, povislou a přebytečnou, jako psi šarpejové. Také jsem četla, že to až tak úplně dobře není.
Vzpomínám na rodiče. Pracovali na zahradě, na poli, hic, nehic. Prostě, když se sušilo seno, tak se muselo. To už byla událost, když mamka přišla do kuchyně se slovy: „Mam jakusi žizeň“. A napustila si z kohoutku 2 deci skleničku a vypila ji napůl. A do vysokého věku, v podstatě do smrti, měla pleť, jak dětskou prdelku. A neumřela na nic, co by souviselo s pitným režimem.
Když šli s taťkou na výlet na hory, a lítali po nich až do mamčiných skoro 85 let, dali si na kopci, pokud to šlo – mamka kafe a taťka pivo. Na celodenním výletu měli s sebou tak půl litru čaje, ale aby zapili svačinu.
A když už jsme u toho piva. To je dobrý nápoj, když se konzumuje s rozumem. Bo vitamíny a tak, však víte.
Pamatuju, před lety, na jednoho architekta, který mi dovezl práci – projekt na rozpočet. Bylo to v době letní, dům v rekonstrukci, čekalo se na výměnu oken, slunko pralo i do mé, tehdy improvizované, kanceláře. Teklo z něho, nabídla jsem mu vychlazený Birell, byl autem. S díky odmítl, že už jede domů a že pak jde na pivo, že si potřebuje „udělat žízeň“. To je velmi dobrý zvyk, také ho od té doby občas praktikuju.
Když se pije s rozumem, tak asi není problém. Ale jsou situace, kdy zjistíte, že rozumem už nezvládneme nic. To se tak jednou dozvíte, že osoba velmi dobře známá, pije dnes a denně už desítky let, aniž si toho někdo všiml. A že jí to začíná komplikovat život. Léčba? Jenže ambulantně nemělo smysl a léčbu v ústavu odmítla. Když není vlastní vůle, nikdo nemůže nutit, přemlouvat. Nepomůže to.
Začala jsem se zajímat o tuto problematiku. Bavila jsem se s kolegou, který má známé v lékařských kruzích.
„Víš, co dnes pije lidí? A nejsou to žádné socky, jsou to doktoři, manažeři a léčí se.“
Důvody? Stres, zodpovědnost, problémy, berlička pro vyšší sebevědomí, žal, samota, nuda, nemoc …? Kdo ví?
A také občas pozoruji, že jsou takoví, kteří se na pijáky, i příležitostné, dívají přes prsty. Vidím to třeba v útulku, kam chodím venčit, že si občas přijde pro pejska někdo, kdo nevypadá jako manekýn, jako někdo, kdo ovládá všechny zásady slušného chování a etikety a nemá IQ 120. Co je na tom, že přijde v montérkách, nebo jiném pracovním oděvu. Když třeba jde z práce, protože by to jinak nestihl? A kdo ví, proč si někdo takový pro pejska přijde. Protože potřebuje hlídače, parťáka, společnost? Protože je sám a je mu smutno? Samozřejmě, že jsou výjimky, ale nelze všechny házet do jednoho pytle. Nikdo neví, co má ten druhý v hlavě.
A na závěr jednu historku o dámě, která je taková slušná, distinguovaná, má ráda svůj zajetý styl života, ničím a nikým si ho nenechá nabourat. A také na osoby rozjívené, hlučné, ovíněné, či jinak excentrické pohlíží z patra.
Potkala před obchodem spolužáka z let školních.
„Jé, nazdar, to jsem rád, že tě vidím po letech. Jak se máš? Tož když jsme letos měli ty narozky (60), tak bychom to měli zapít, ne? Že nikam nepůjdeš? Tak počkej, já něco koupím.“
A vběhl do obchodu, přinesl slivovici od Jelínka a otevřel ji. Dáma se vzpouzela, ale nic platno. A tak spolu kráčeli odpoledním městem k jejímu bydlišti. Občas se zastavili a přihnuli si přímo z láhve, na střídačku.
V tu chvíli jí došlo, že okolojdoucí lidé, ji třeba také považovali za alkoholičku. Ale to, že se chtěla na místě propadnout hanbou stejně nikdo neodhalil. Tož dala si, no a co?
A víte co? Já si jdu udělat žízeň. Přestalo pršet, tak rychlé kolečko na koloběžce zvládnu. To pak bude o to víc chutnat.
Tak si taky dejte.
Třeba tak?
Nebo tak?
Každému dle gusta a libosti.
Na zdraví!
Ivana Pavlisková
Čtyřnozí závodníci

Ano i chlupatí čtyřnožci závodí. A ačkoliv je zima a logický by byl report ze závodů psích spřežení, pojďme se trochu letně ohřát. A připlést se chlupáčům do cesty.
Ivana Pavlisková
Typicky vánoční

Tak máme zas typické Vánoce posledních let. Na blátě. Nevím, které už jsou takové v řadě, ale přesně vím, že toto jsou moje sedmé Vánoce, kdy na Štědrý den směřují mé kroky do psího útulku. Myslíte, že sedmička je šťastné číslo?
Ivana Pavlisková
Schizofrenie

Začarované slovo. Skandální slovo? Co kdo může, co nemůže, čeho je schopen a neschopen, co je schopen rozpoznat a co ne? Že to není typické vánoční téma? Zkusím vás přesvědčit, že trochu ano.
Ivana Pavlisková
Černá je dobrá, nejlepší

Že máte dost všudypřítomných slevových lákadel spojených s černým pátkem? Že černá v životě značí smutek? Přesto nelze popřít, že černá má cosi do sebe. Elegantní, klasická, společenská, tajuplná. To je černá kočka.
Ivana Pavlisková
I ty stará zřícenino!

Mnozí v kategorii ...sát, mi jistě dají za pravdu, že občas něco loupe, tu zabolí, ale pořád to ještě ujde. Tedy se člověk může cítit dotčeně, když neuctivá omladina konstatování z nadpisu utrousí mezi řečí vaším směrem.
Další články autora |
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident
Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...
Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty
Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...
Dan Bárta si traumaticky poškodil sluch, J.A.R. přesouvají vyprodané koncerty v Lucerně
Populární kapela J.A.R. musela přesunout na jiný termín dva vyprodané koncerty v Lucerna Music Baru...
Záchrana před ptačí chřipkou. V USA roste obliba veganských vajec
Výrobci rostlinných náhražek vajec v USA rozšiřují výrobu a doufají v prudký nárůst cen slepičích...
Celní válka se blíží konci. Trump věří, že se dohodne s Pekingem
Americký prezident Donald Trump předpokládá, že se dohodne s čínským protějškem Si Ťin-pchingem o...
Brutální šikana dívky v Hodoníně. Inspekce zveřejní výsledky kontroly na školách
Ministerstvo školství (MŠMT) svolalo na středu tiskový brífink, na kterém představí výsledky...
Trumpův mírový plán: Ukrajina má přijmout ruskou okupaci a vzdát se NATO
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina přijala mírové plány prezidenta Donalda Trumpa a uznala ruskou...

Jak prodat dětské kolo a koupit nové? Otestovali jsme službu Decathlon Buy back
Když na jaře vytáhnete dětské kolo z garáže, možná zjistíte, že už je vašemu potomkovi malé. Co s tím? Můžete ho prodat jednoduše a rychle díky...
- Počet článků 292
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 857x
O svých zážitcích ze psího útulku jsem napsala knížku - Potkala jsem psy, útulek a lidi.
http://www.potkala-jsem-psy.cz/