Noblesní ráno

Ač neděle, musela jsem do práce. Ale jela jsem na kole, měla jsem s sebou foťáček a nijak jsem se nehonila. A jak jsem doufala, splnilo se.

Byli tam, krasavci. Ale než jsem vyladila přístroj, bezděky jsem udělala snímek trávy.

Nebyl to pokus o žádné makro, ale třpytí se na stéblech ještě kapičky rosy a bylo mi líto snímek vymazat.

Ale krasavci čekají.

Krasavice mě vzala na vědomí.

A zbystřil i druhý exemplář.

On se na mě vyplázl! No toto?

Mezizastávka v poli, neodolala jsem.

Sametově heboučké. Jen pohladit.

Ani budovy po cestě nevypadají špatně.

Prokoukla po opravě.

Ne, žádná symbolika, ani pokus o umění. To by tam nesměl být komín a bleskosvod. Prostě se mi líbila ta modrá.

Proč by se člověk nepokochal před bojem s papíry?