Pod rozuzlením této otázky si lze představit i ono pověstné „boží mlýny melou pomalu, ale jistě“ nebo „na každého jednou dojde“, či „na každou svini se vaří voda“. Leč není to tak jednoznačné.
K zamyšlení a pousmání nad touto otázkou mě přiměly propagační letáčky k volbám v mé schránce, byť mám na ní napsáno – nevhazujte reklamu. Toto se asi za reklamu nepovažuje, nebo roznášková služba ji má dobře zaplacenou, aby ji nasoukala všude.
Nechci se pouštět do politických rozborů, není to moje parketa, ale člověk se musí nějak rozhodnout. Tedy nemusí, protože jít k volbám není povinné, ale pocit, že spoluutvářím dějiny, mě přiměl k tomu, abych letáčky prolistovala.
Ale jak se rozhodnout? Třeba takoví zlíňáci, ti to mají jasné. Při služební cestě do Zlína mě pobavil pohled z okna auta. Téměř „na každom kilometri“ byl billboard s textem „volíme Ivoša“. Ti se mají, mají to jasné, mají Ivoša (Valentu), krále hazardu (jak praví Wikina). Sporadicky se objevili i jiní a každý měl nějaký úkol: „Můj úkol je … zdravé zdravotnictví, bezpečné ulice …“ a podobně.
Tak my zde v okresním měřítku takovou kapacitu nemáme. Ale zaujala mě antikampaň na jednoho uchazeče o senát, který o sobě tvrdí, že „dobrý starosta, dobrý senátor“. Dobrý je za za 3. Tak to asi nebrat. Antikampaň je možná stejně drahá, jako kampaň uchazeče.
Ale abych se dostala k tomu nadpisu. Každému co patří? Tedy to mě napadlo při prolistování materiálů jedné výrazné strany ke krajským volbám s výraznou osobností v čele, kde se píše na zadní straně „vracíme lidem, co jim patří“. Někomu třeba ten pekelný kotel? To by bylo fajn, pokud tam patří.
„To máš za to, patří ti to!“ I tak to lze s kouskem škodolibosti prezentovat? Podnikáš poctivě, tož ti to ještě trochu ztížíme za to, že neotravuješ stát a chceš se živit sám a nebýt systému na přítěž? Třeba ne, třeba je to jinak. Staví a opravují dálnice, ale most v Rychalticích asi 200 metrů od konce dálnice na Frýdek-Místek je nedoopraven již několik let? Se smajlíkem – musíme to opravit. Ale kdy , hoši?
Či jiná parta. Chlapci srostlí s krajem. Šest jich je v záhlaví listu. A proč mezi sebou nemáte pánové dámu? První je až osmá v pořadí. A zrovna ta, co ji znám osobně? Jsou snad dámy něco méně? Muž je hlavou rodiny, žena nemá do toho co kecat? V některých rodinách s ortodoxním vyznáním to tak ještě dle tradic je.
Či oranžový list? Také má každý nějaký úkol a prioritu – hlavně bezpečnost a pomoc horníkům? Z peněz nás všech? I když horníkům to asi patří, nevlezla bych do ďury ani za nic. Ale asi to měl zaplatit někdo jiný.
A nejlepším vodítkem byl minulý týden osobní rozhovor s jedním úspěšným podnikatelem z jiného regionu. V minulých volbách se stal starostou dobrovolně, protože popularitou ho vynesly preferenční hlasy hodně vysoko.
Řekl doslova: „Když jsem to viděl, jak se všichni zvolení dřou hlavně po korytech, řekl jsem – a dost, starostu budu dělat já“. A prošlo to. Byl úspěšný a populární starosta. Ale vzdal to předčasně. Má svoje léta a dal přednost rozvoji výroby, výzkumu, zaměstnanosti a spokojenosti zaměstnanců.
A tož si voliči vyber! Ale hlavně vyber správně, abys pak nemusel další volební období jen brblat.
