Každý den vstávat s pocitem, že se něco povede!

Rozhovor s Ing. Aloisem Pavlíčko, PhD, kandidátem do krajského zastupitelstva v Českých Budějovicích   Zná přírodu, krajinu a dokonce její historii. Před pár roky mi vysvětloval, jak vypadala Šumava před sto lety , a jak pravděpodobně před půl tisíciletím.. . Krajinný ekolog to totiž umí  všechno   „odečíst“ z přírodních archivů. Těmi, podobně jako jsou pro nás běžné knihy, jsou pro něj  běžné sedimenty jezer, pyly v rašeliništích, ale i schránky živočichů nebo zbytky rostlin. Např. i dvě stě let starý strop v chalupě nám toho hodně vypoví. A hádat, jak bude krajina vypadat za pár desítek let také  není potřeba. Vývoj v nejbližším období se dá poznat a dovodit podle dějů z minulosti a trendu současných vlivů. Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D., působil  například jako poradce  ministra životního prostředí, ředitel Národního parku  a CHKO Šumava, a v současnosti pracuje  také  v Agentuře ochrany přírody a krajiny v Praze. Zde má na starosti část monitoringu bezobratlých. Výsledky práce agentury a jeho bádání  slouží  EU k vyhodnocování  stavu přírodního prostředí.  Alois Pavlíčko se rozhodl kandidovat do krajského zastupitelstva  v Českých Budějovicích.

1. Co  vás vede k tomu, že jste se rozhodl  kandidovat do zastupitelstva? Politika  má  čím dál tím horší pověst, a někteří politikové zvláště?   

Moje kandidatura je součástí mé aktivní účasti ve veřejném životě a chci pomoci straně Zelených. Zeleným pomáhám tradičně, teď jsem se skoro lekl jak dlouho: již 22 let. Dnešní krátkozraký chod – nechod  společnosti, zvláště pak korupce a krádeže ve velkém, vyznávající jen současnost a peníze, mi vadí a jen komentovat z domova to nechci. Určitě bych chtěl vrátit slušnost do politiky a odbornost do řídících pozic, a ukázat, že i taková politika je možná. Především ji chtějí občané.

2. V  čem vám budou dobré vaše zkušenosti?

Mám letité zkušenosti z úrovně státní správy od místní až po ministerskou, také manažerské a ze soukromé sféry. To všechno lze využít při reformování vztahů a pro každodenní život, jakým může být i veřejná zakázka. Opravdu třeba i taková, aby dělala čest svému názvu, ne kamarádská, úplatková, apod.  

3. Na čem vám záleží především?

Politika musí být veřejná, správa veřejných záležitostí má naplňovat i svým obsahem tento pojem.  Záleží mi na průhlednosti, veřejné kontrolovatelnosti a odstraňování korupčního prostředí.

4. Co si myslíte, že voliči očekávají od politiků, ať jsou z jakékoliv politické strany a mají jakýkoliv politický program?

To, že  se postaví k nešvarům čelem, a nebudou je zametat pod koberec, rovněž tak, že budou férově spravovat veřejné finance pro, jak se říká, „obecní blaho“.  Ač si to mnozí neuvědomují, tak za to jsou dostatečně placeni z daní občanů!

5. Neznám tak dobře volební program Zelených, ale vládní strany mají jeden před volbami, a po volbách zase jiný.

Zelení mají kontinuální program opírající se o liberální hodnoty s důrazem na životní prostředí                  a společnost.

6. Proč by volič měl věřit aspoň některému politikovi, že to myslí opravdu dobře a poctivě, a nebude následně  pohlcen systémem? Takových skutečných příkladů, kdy  byl  idealista politik začátečník semlet a  „zrealizován“,  je celá řada.

Je to stejné jako u mne. Pokud nebudu něčemu alespoň trochu věřit, nemá cenu onu práci vykonávat, snažit se o zlepšení nebo jen věřit, že každý den vstávám s pocitem, že se něco povede, dokáže (třeba i jen úsměv).

Životní prostředí a společnost jsou moje priority

7. Vaše rodina žije v regionu jižních Čech víc než čtyři sta let, víc  se nedá  z archivů vypátrat. Co je pro vás, jako Jihočecha v současné době nejdůležitější?

Aby prostředí, které se formovalo spolu s lidmi po staletí, zůstalo alespoň ve většině „své“. Je to neopakovatelná historická zkušenost, která Jihočechům v kraji mlh, lesů a rybníků umožňuje kvalitně žít. Projekty megalomanského typu pro průmyslové nebo pro turistické využití, či těžby zaměřené na přírodní bohatství tuto zkušenost a udržitelnost kvalitního života ničí.  

8. Čím byste se jako zastupitel zabýval?

Určitě tím, k čemu mám nejblíž.  Životním prostředím a společností.

9. Jak tím chcete přesvědčit voliče, co hodláte dělat?

Jedině osobním příkladem. Slov tu již měli a mají stále dost. Plánuji řadu setkání v městech a vesnicích, kde jim svoje představy osobně vysvětlím.

10. Co si myslíte, že lidi v JČ nejvíc zajímá?

Určitě kvalita života. S tím souvisí také, zda se zde uživí, tedy hlavně zaměstnanost. Ne každý může podnikat nebo chodit do továrny. S tím také souvisí i otázky, co bude, pokud se třeba začne dostavovat Temelín. Jak to ovlivní zaměstnanost, naše životní prostředí, apod.

Temelín je příležitostí zaměstnat tisíce lidí a naplnit státní kasu

11. Velkým horkým tématem, je právě  otázka dostavby JE  Temelín. Jaký je váš názor?

Musíme se ptát, pokud o dostavbě kompetentní orgány rozhodnou. Či-li řeknou-li A, tedy pokud dostavba či stavba bude, kdo bude řešit B. Např. zaměstnanost, zhoršení prostředí v průběhu stavby, jak po dostavbě apod., a také C  - jaké budou náklady, kdo je ponese a jaký bude podíl Jihočechů.

12. Bezpečnost je naprosto zásadní otázkou. Co si jako Jihočech, ekolog a případně politik si pod bezpečností představujete?

Soubor opatření, které minimálně nezhorší stávající stav.

13. Jako ekolog znáte  JČ před Temelínem i nyní. Změnila  JETE nějak zásadně biotop? – vodu, zvířata, krajinu. Co na to jako specialista říkáte?

Prognózy před výstavbou byly podstatně pesimističtější. To můžeme považovat za pozitivum.  Jsou zde ale výraznější změny v regionálním klimatu, vznikla řada dopravních a dalších staveb, které ovlivnily chod kraje. Jako  zajímavost mohu třeba uvést, že se na dočasnou dobu doplňkové  plochy přímo v komplexu JETE  kde se počítá s dostavbou  (které byly upravovány) se proměnily ve stanoviště s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů! Plochy totiž nepodléhají intenzivnímu zemědělskému       a jinému využití, a také se zde nepoužívají chemikálie. Suma sumárum – organismy vytlačené z intenzivně obhospodařované krajiny zde nalezly své útočiště a tak  - ačkoliv se to může zdát někomu neuvěřitelné -JETE nepřímo podporuje biodiverzitu.   Doktorandé  z fakulty životního prostředí ČZU        v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zde provádějí  mnoho let řadu výzkumů, které přinesly velmi  zajímavé výsledky. Jedině mnohaletým srovnáváním lze objektivně posoudit vlivy na  krajinu a životní prostředí.

14.  JETE  je tady, a odborníci  nyní řeší  „tendr“. Všechno v něm je tajné, co vás jako ekologa zajímá nejvíc?

Jistě záruky z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatel, ovšem podle našich průzkumů obyvatelé jihočeského regionu s bezpečností JETE  „nemají problém“.  V JETE pracuje na tisíc lidí,  to  má  přímý vliv na tři tisíce rodin a nepřímý na další tisíce.  Protože se na stavbě JETE podílela  řada  českých specialistů a odborníků, k Temelínu tito lidé mají důvěru, a dá se říci, vztah Je to obrovské dílo.Stejnou důvěru musí  získat i při případné dostavbě.  Nepůjde samozřejmě jen o pracovní příležitosti pro Jihočechy napřímo, ale i pro české firmy a podnikatele, které se budou muset  projevit i v tvorbě nové infrastruktury.

15. A co vás zajímá nejvíc jako občana, případně politika? 

To, co můžeme zde ovlivnit, a vše, co by měl jihočeský kraj přinést ve prospěch celku. Na regionální úrovni určitě povede otázka, jak bude podpořena zaměstnanost.  To je pro celou republiku i pro náš region velmi palčivá otázka. Mohu to shrnout takto – je  celkem jedno, kdo JETE postaví či dostaví , ale jako zásadní  vidíme,  jakým způsobem bude s ohledem na tuto zakázku evropského významu pohlíženo  z hlediska kvalifikované síly  v České republice. Tedy   nejpodstatnější je  aby zakázku dostaly  české firmy sídlící  zde, a zaměstnávající naše  občany, či lidi zde pracující. Jenom potom má  taková velká stavba smysl. Zaměstná nepřímo desítky tisíc lidí, což jsou obrovské prostředky pro státní rozpočet, pro  nenasytnou kasu. Dnes se hledá každá stokoruna , která se může ušetřit. Ministerstva se chlubí pár ušetřenými miliony, propouští se lidé, kteří vykonávali smysluplnou práci, a kteří jsou pak odesláni na pracovní úřad.  Zde máme zlaté vejce, které uživí spoustu českých lidí. Musíme říci otevřeně – pokud chceme dostavovat Temelín, ať je to práce pro české lidi a to bez ohledu  na politické rozhodnutí pro vítěze největší evropské zakázky, kterým může být kdokoli. Není možné připustit, aby se pracovní příležitosti „pustily“ mimo území naší republiky. To považuji za  naprosto  vyloučené a klíčové.  Je třeba pojmenovat věci, jak jsou. Všichni teď bojují  o pracovní příležitosti a Temelín  je zlaté vejce na území  České republiky.

16. Na JČ univerzitě se studují obory technické i ekologické,  ČB tedy připravují mladé experty  přímo pro elektrárnu?

Tady je třeba podpořit různými formami zájem o technické a biologické obory. Nedílnou součástí této strategie musí být následné udržení kvalitních mladých a vzdělaných lidí v regionu.  V posledních letech se zcela správně prosazuje „kult“ vzdělání, ale vzdělaní lidé musí dostat kvalifikovanou práci.

Máte v plánu řadu setkání s voliči, debaty s nimi   budou  jistě oboustranně prospěšné. A co bude dál?

Jsem trpělivý, protože moje hlavní práce je s přírodou a ta mě naučila mnohému.  Život je běh na dlouhou trať. Každý člověk musí mít svoji vizi, světlo, za kterým jde.  Moje rodina má v jížních Čechách dohledatelné kořeny čtyři století, dům, ve kterém žiji, má základy staré skoro osm set let. Tradice, která nás váže k místu, kde žijeme, je silná. Doba, ve které se nacházíme, možná není jednoduchá, ale vždycky byly nějaké doby, a podobně jako v přírodě lze dohledávat řešení, tak i ve společnosti.

Věra Vrkočová