Ve stavu "dva v jednom"

S běháním v těhotenství jsem se rozhodla přestat, ale s pohybem nikoli. Jsem v půlce sedmého měsíce. Chodím plavat, pravidelně na delší procházky a na dovolené jsem se neochudila ani o turistiku po Prachovských skalách. 

Maraton „pod čtyři“ letos nedám, ale třeba v říjnu „pod čtyři" zvládnu porod. 

Jinak je mi ale fajn. Stavu „dva v jednom“ si užívám. Do teď jsem o bříšku skoro ani nevěděla. Velký váhový nárůst také nemám. Žádnou dietu jsem nikdy nedržela, přijde mi to – obecně vzato jako nesmyslné týrání těla, alespoň u těch, kteří netrpí nadváhou. Mimi je normálně velké a normálně těžké, jak má být, a já mám ze sebe dobrý pocit. A na to, abychom se cítili oba dobře a ještě lépe, mně i ten pohyb musí bavit a něco přinášet. Celé těhotenství u mě probíhá v poklidu.

Hned na začátku jsem se běhu vzdala. Samozřejmě, když jsem se tu novinu dozvěděla, chtělo se mi samou radostí běžet. Ještě první závod v novém roce jsem odběhla - to už jsem byla těhotná, jenom jsem o tom ještě nevěděla. Ale řeknu vám, před otěhotněním jsem běžela v rozličných stavech. Po flámu, po nemoci, někdy dokonce i při nemoci, ale těhotná ještě ne! Inu, všechno je jednou poprvé… :) 

Protože jsem ale pověrčivá a nechtěla o svém těhotenství nikomu říct, přestala jsem na závody docházet úplně. Druhý trimestr byl vysvobození – těhotenství přestalo být tajemstvím i pro mé okolí, nemusela jsem už nikomu vysvětlovat, proč se neúčastním závodů. Od třetího trimestru už jenom procházky. I když je nezdravé jen sedět doma a nehýbat se, přecenit svoje síly, přepínat je a ublížit si by bylo ještě horší.

Po turistice v Prachovských skalách jsem si připadala v sedmém měsíci trochu zvláštně. Nemohla jsem se ubránit dojmu, že se svým bříškem vzbuzuji nemalou pozornost. Přitom 3 kilometrový okruh nebyl nijak zvlášť fyzicky náročný. Sice při výstupu daleko více dýchám, ale ne více, než ti němečtí senioři, které jsme cestou potkávali. ;)

Do sedmého měsíce jsem také nevěděla, co je to bolest zad. Je zajímavé, že po absolvování preventivní procedury - rašelinového zábalu, právě na bolest zad, se mi bolest tento týden spustila :)))

Jinak mě netrápí žádné závažnější problémy. Když tedy pominu, že i takové běžné věci, jako je ostříhání nehtů mi přes bříško už jde hůře.

Úpně nejvíce mi nyní vyhovuje plavání. V tuto chvíli mi nahrává i současné letní období. Plavání nejenže posiluje pánevní dno, ale také prý uvolňuje ztuhlé zádové svalstvo, které se tím posiluje. Současně napomáhá uvolnění pletence pánevního, a tak připravuje maminku na budoucí porod. 

Každé těhotenství je ale jiné, každá žena ho jinak prožívá a každá z nás je na tom jinak zdravotně. Proto se nedá všechny maminy vyzývat: „sportujte!“. Nebo snad nedej bože někoho k pohybu v těhotenství nutit. Ale sama za sebe mohu i v těhotenství umírněný pohyb pro radost doporučit. Budete se cítit líp.