Tady je Krakonošovo

A i dál bude, pane Peterko. Smutním, že jste odešel, ale věřím, že to, v duchu vašich slov o neexistující náhodě, nebyla náhoda. Konec konců 94 let – No, zřejmě slušnej oddíl.

Byl jste pro mě ztělesněním dobra a taky poctivého a pořádného chlapa, za kterého by kdejaká ženská dala nevím co. Vaše laskavé oči a pohled v nich, který říkal, že svět je dobrý a všechno dobře dopadne, na to se nezapomíná.

Kvůli cizím lidem málokdy pláču, ale váš odchod je pro mě velmi smutným. Jakoby umřela část mého naivního dětství. Ze světa s vámi odešel kousek ryzí lidské laskavosti.

Dodnes mě dojímá hudba úvodní znělky k večerníčku o Krakonošovi a moment, kdy rozhazujete kvítka a vytahujete z nich název pohádek. A pak vás mlha zahalí…

Mějte se tam nahoře co nejlépe! Tady bude vždycky Krakonošovo.