Tedy ti, co píchají do hnidy zvané Ortel alias Tomáš Hnídek. Tak dostali slavíka a na triku měli lebky, pod kterými každý uzří, co je mu libo a co se mu zrovna hodí do krámu na pult obhajoby, či naopak žaloby. O co tu ale jde?
Kdo měl tu čest obohatit byť na chvilku svůj repertoár hudebních znalostí o produkci Ortelu, jistě ví, že o nějakém hudebním umění a zpěvu nemůže být řeč. Jak je tedy možné umístění Ortelu v anketě Zlatého slavíka?
Soudím, že tito se v anketě dostali tak vysoko jen proto, že lidi jsou už prostě naštvaní a taky bezmocní. Protože chtějí dát nějak najevo svůj postoj vůči neúměrnému humanismu, který mnohé evropské státy pomalu, leč jistě vede ku zkáze.
Protože Ortel je jednoduchý, přímý a nelze jej interpretovat jinak. Takže tady to máte: Přímý přenos a dívejte se, koho jsme nechali vyhrát. Proč asi? Protože moc jiných možností, jak světu ukázat, co si o tom myslíme, nemáme. (Neříkám, že to bylo správné. Ani ale netvrdím, že špatné. Prostě takto to lidé uchopili.)
Nechme stranou osobu Tomáše Ortela, jeho minulost, to už tu zevrubně rozebrali jiní. A vlastně to ani není důležité. Důležité je, že jeho „vítězství“ byl vzkaz. Bylo to gesto lidí, kteří jsou znepokojeni vývojem Evropy. A tak je třeba k tomu přistupovat.
Sice tím ničeho nedosáhli, ale již opakovaně touto cestou upozornili, že se něco děje. Něco, co není dobré brát úplně na lehkou váhu. Anžto pokud se lidi fakt hodně naserou, příště to nemusí být volba jen do vcelku bezvýznamné ankety Zlatého slavíka, ale třeba rovnou do parlamentu (nemyslím pochopitelně Ortela, ale jiné pány podobného ražení). A toho se docela bojím, protože to už nebude jenom gesto.
